Archiv divoké vinice

Velikonoční přání od Jaroslava Lejčka

I v podivném světě
vše voní a kvete
na časy občas zahřímá
i v podivném světě
se daří i plete
jen zvony nesmí do Říma

snad pátek srdce láskou opět sváže
snad skály otevřou se pro růže
snad země budou k sobě trochu blíže
snad láska Římu trvat pomůže

 

Nabídka od Karla Sýse

Vážení! Pro Vaše protějšky nabízím zdarma vlastnoručně ušité bederní roušky. Karel Dobromil Sýs
Je to zadarmo, jen za nahlédnutí pod roušku.

 

Na Mélu - Emila Machálka budu vzpomínat v neděli 29.3. ve 22 hodin na ČT1 v Kabinetu doktora Honzáka. Babybox v nemocnici ve Frýdku-Místku je opět v provozu.

Kabinet doktora Honzáka ČT1 původně plánovala vysílat 5. dubna. Možná jsem vás o tom i informoval, ale dnes nastala změna a Česká televize mi oznámila, že předtočený pořad bude vysílán tuto neděli. Slíbili mi, že vzpomínku na mého přítele Mélu Machálka režie nevystříhala, a tak uvidíte sami. Ujišťuji vás, že pořady natočené televizí se mnou jsem nikdy neohlašoval, tedy tentokrát jen kvůli Mélovi, po kterém se mi stýská.
Nemocnice ve Frýdku-Místku uvedla opět babybox do provozu, mimo provoz z důvodu požadovaných nemocnicemi zůstávají babyboxy v Jičíně a v Jindřichově Hradci. Z Jičína je nejblíž asi do Mladé Boleslavi, z Jindřichova Hradce jsou na dosah babyboxy v Táboře, v Českých Budějovicíh a v Pelhřimově.
babydědek Lu

 

204. děťátko je holčička na Záchranné službě v Českých Budějovicích!

204. děťátko je holčička na Záchranné službě v Českých Budějovicích!
24.3.2020
Českobudějovická bedýnka mi zavolala v 5:50 v úterý 24. března 2020. Na obrázku je vidět děťátko v bílé čepičce a v bílých dupačkách s růžovým okrajem, zabalené v modré dece. Vypadá to, že má na nose malou roušku... Ředitel záchranky Marek Slabý mi za chvilku potvrzuje, že je to novorozená holčička, a hejtmanka Ivanka Stráská jí dává jméno Viola, tedy Fialka. Připomínám, že nebýt obou výše jmenovaných, babybox by v Českých Budějovicích nebyl. Je to jeho třetí děťátko, celkově letošní pát é.
Píšu ještě do České mincovny, aby připravila tradiční dukát s číslem 204. Dukát do vínku dostávají od České mincovny www.ceskamincovna.cz všechna odložená děťátka.
Ať žije Viola Budějovická! Ať žije Ivanka Stráská! Ať žije Marek Slabý, ředitel záchranky!
Babydědek Lu

 

203. děťátko bylo nalezeno v babyboxu ve Slezské nemocnici Opava. Sedmé opavské, čtvrté letošní

V pátek 20. března v 5:38 mi zazvonil mobil, přišla sms od opavského babyboxu a na obrazovce jsem viděl tmavou bundu se zipem, z níž vykukovaly růžové částečky dětského tělíčka.
Vlídná sestřička Eva na neonatologickém oddělení mi nadšeně popisovala, že nalezená je holčička vážící 3 800 gramů, velmi krásná, se světlými vlásky. Teď přijde to hlavní - odložená byla zcela nahá včetně placenty vzápětí po porodu. S Evou mají službu dvě sestřičky Zuzany, a tak jsem děťátko pojmenoval Eva Zuzana.Je zdravá, jen byla trochu podchlazená.
203. děťátko celkově je sedmé opavské a čtvrté letošní. Předchůdcem Evy Zuzanky byl klučík odložený 7. února, jemuž jsem dal jméno Emil na památku svého celoživotního přítele Emila - Mély Machálka, s nímž jsem v roce 1964 vydal první číslo Divokého vína, byl členem správní rady spolku Babybox a náhle a zcela nečekaně zemřel právě 7. února 2020. Skóre klučíci vs. holčičky je k dnešnímu dni 91 : 112, zatím suverénně vedou holčičky, ale považuju to statisticky za čísla nedůležitá.
Původní opavskou bedýnku 7. listopadu 2019 Zdeněk Juřica vyměnil za babybox nové generace. Včera shodou okolností instaloval babybox za dramatických společensko-epidemiologických okolností v Mělníku. Spolu s aktualitou o výměně jsem publikoval obrázek zlatého dukátu, který má Česká mincovna ceskamincovna.czpřipravený pro 203. děťátko. Pro jistotu jej zobrazím znovu a připomínám, že dukát od České mincovny dostanou jako tradici i ostatní odložené děti. Děkuju za ně!
Ať žije Eva Zuzanka novorozená! Ať žijí stejnojmenné sestřičky ze Slezské nemocnice v Opavě, které o ni pečují. Ať žijí opavští neonatologové!
Babydědek Lu
P. S. Z provozních důvodů nemocnic ve Frýdku-Místku, v Jičíně a v Jindřichově Hradci jsou ve jmenovaných městech babyboxy mimo provoz. Nejbližší Frýdku-Místku jsou babyboxy v Havířově, Třinci a v Ostravě, z Jičína je nejblíž do Turnova, Mladé Boleslavi a Hradce Králové, z Jindřichova Hradce do Tábora, Českých Budějovic a Pelhřimova.

Dukát od České mincovny
Dukát od České mincovny
 

Dopis Jiřího Růžičky k 55. výročí smrti Václava Hraběte. Zemřel 5. března 1965

Milý Vašku, Václave,

leží už dnes mezi námi 55 let života a smrti. Jel jsem s Luďkem Hessem Nerudovkou kolem Tvého domu, tak jsme spolu na Tebe vzpomínali. Ráno před těmi pětapadesáti lety jsem Tě šel navštívit, otevřela mi Olga se slovy: „Vašek umřel, právě ho odvezli.“ Šok! Dodnes si vyčítám, přece jsi mě po rozvodu prosil: „Dej na mě pozor.“ Nepřišel jsem včas.

A tam, kde skončil Tvůj čas zdejší, zůstává po Tobě v čase živé: 1. Tvůj syn Jan ve vedlejším pokoji a 2. spousta rukou a strojem popsaných papírů – psanců citu - v kuchyni, kde jsi psal a bydlel, a které nám dala Tvoje bývalá žena. Začali jsme je s průklepy opisovat, v Divokém víně Ludvík Hess uveřejnil poprve mnohé z nich, inscenovat jako divadlo poesie v klubu na technice ČVUT a konečně si jich všiml Miroslav Kovářík, který vydal ke svému představení jako program tištěný výběr básní pod titulem Stoptime, všechny v korektní formě. A celý svůj život pak recitoval Tvé básně. Lidé si je začali opisovat. Zpěvák Mišík pár zhudebnil, nejznámější „Láska je jako večernice“ zněla za revoluce na Letné. V Hořovicích po Tobě pojmenovali Gymnásium Václava Hraběte.

Krátce po sametové revoluci vyšla konečně kniha „Blues pro bláznivou holku“ v Českém spisovateli. Bohužel rozházeli, přeházeli, přidali texty k písním, upravili, zamíchali, znovu roztřídili, vyrobili z toho telefonní seznam a upekli tak dort s příchutí poněkud vymiškovanou. Cítil jsem, že to musím napravit. Vydat knihu s korektním zněním a časovým uspořádáním celé Tvé tvorby.

Byla to dlouhá bezvýchodná cesta. Před pěti lety jsme s Ludvíkem Hessem, tvým prvním vydavatelem, k Tvému výročí začali v Divokém víně elektronicky zveřejňovat Tvé básně, vzpomínky přátel a dokumenty ze života vaší rodiny. Velice to pobouřilo Tvého dědice Tvých autorských práv. K odloženému jménu Hrabě přidal čárku nad á a upevnil právnicky ověřenou násadou, kterou pevně třímá v ruce. Nejen k hrabání, ale i jako jediný vlastník Tvých autorských práv ke své obraně: kdo se jich dotkne, na toho zvedne hrábě, praští mu je o hlavu, řka: „Omluv se dědku a zaplať,“ a požádá soud, aby mu potvrdil jeho nárok a zakázal vydávání Tvých básní v té formě, kterou jsem zkorigoval, i jakékoli jiné.

Tak jsme dopadli. Ludvík zveřejnil omluvu tak, jak to soud formuloval, a já jsem zaplatil. Existuje kolem třiceti E-mailových adres s Tvými většinou různě zkomolenými básněmi. Je to taková mlha. Jako kolem toho, co zapříčinilo to, žes tu nezůstal s námi. Tak se měj, brzy přijdem za tebou.

Omlouvám se, ale znáš ty pány, co se bijí v prsa pugétem stovek a dekretů.

Vzpomínám
Jirka

 

Pavlína Novotná vystavuje své fotografie v Prostějově!

Jedná se o cyklus fotografií, které vznikly v rumunském Banátu, ve vesnici Šumici. Lidé zde žijí tradičním životem, téměř 19. století, i když jsou to fotografie z posledních tří let.
Přesto jsou šťastni. Netrápí se tolika problémy jako my, kteří jsem v neustálém napětí, zda vše zvládneme, co se na nás valí.
Jindra Štreit, kurátor

Kliknutím zvětšíš!
Kliknutím zvětšíš!
Pavlína Novotná a Jindra Štreit.
Pavlína Novotná a Jindra Štreit.
Fotografka Pavlína a kurátor výstavy Jindra Štreit.
Fotografka Pavlína a kurátor výstavy Jindra Štreit.
 

Jindřich Štreit zve na křest knihy a výstavu

Kliknutím zvětšíš
Kliknutím zvětšíš
 

Dopis Marie Machálkové

Naše milá rodino, naši milí přátelé, známí, kolegové a spolužáci bývalí i současní, prosím vzpomeňte na Emila...….Díky, Marie

Kliknutím zvětšíš
Kliknutím zvětšíš
 

Milan Nakonečný má 88

Nejmoudřejší muž, kterého znám, můj přítel a profesor psychologie v druhé polovině 60. let prof. PhDr. Milan Nakonečný, oslavil 8. února 88 let. Navštívili jsme ho v jeho domě plném knih v Táboře a předali mu dárky, některé z nich nemohu ani popsat. Jisté je, že dostal mimo jiné dva plecháčky babybox.
Milan mi daroval k mým nedávným narozeninám knihu Slavní koně a grafiku Oldřicha Kulhánka. Již samo jméno autora naznačuje, že není standardní.
Blahopřeju, nejmilejší Milane!
L.H.

Mladíček se svým učitelem
Mladíček se svým učitelem
Milanovi blahopřáli dokonce dva Ludvíci Hessové
Milanovi blahopřáli dokonce dva Ludvíci Hessové
 

Luboš Koláček Areál Remi Apostremi Niscence – recenze Olgy Nytrové

Někteří lidé občas silácky a rádoby vědoucně prohlašují, že o lásce bylo již řečeno vše. Což neplatí, neboť láska se vztahuje k nekonečnu a variant je tolik, že jsou nad naše představy. Je jich nezbadatelné množství. Každý básník si zvolí pouze některé úhly pohledu a každý čtenář se dá oslovit jen v polohách, s nimiž se mu chce souznít. Ale nejde jenom o chtění, jedná se o to, zda souznít dokáže. Záleží totiž pochopitelně i na tom, nakolik se čtoucí nechá inspirovat a probudí v sobě vlastní zdroje.
Spisovatele L. Y. Koláčka známe jako prozaika, vypravěče, tvůrce rozsáhlejších textů, napsal desítky knih literatury faktu, řadu románů. Jeho útlá knížečka poezie se však příhodně vejde do kapsy, a to dokážou milovníci poezie ocenit. Kreativní podnázev se zdá být jakousi přesmyčkou a vyvolává zvědavost. Areál má podtitul, kterému můžeme rozumět takto: Reminiscence a postreminiscence a reál. Navozuje pocit, že to, co se nám vybavuje ve vztazích, je zasazeno hluboko a dostává se do vědomí v okamžiku tvorby. Tedy ve chvíli, kdy vjemy a pocity, „reminiscence“ a „postreminiscence“ vstupují do básnických obrazů. Je to prazvláštní alchymie, která nás přitahuje a vyvolává spoustu zneklidňujících otazníků.
Předkládané verše jsou stručné, vyznačují se převážně zkratkovitostí a úderností, Úspornost výrazu si podává ruku s chlapstvím, nadsázkou, fanfarónstvím, testosteronovým přetlakem i se zranitelností, jak se vlní „anima“ v jeho nitru. Láska se dotýká mystérií, jakkoli usilujeme o postmoderní civilnost a v duchu si říkáme: „Jen si nezadat, neotvírat nikomu své skryté podzemní chodby labyrintu.“ Potřeba upřímnosti v nitru slovem obdařených lidí však kvasí. A když prorazí obrannou stěnu, ponoříme se do netušených hlubin. Člověk je bytost tázající se, jak praví filosofové, a otázek nikdy neubývá. Sebereflexí zkoumáme pravost citů i hodnotového nastavení. Je třeba se s mnohým vypořádat. Společně s autorem si můžeme vybavovat i hlouběji zasuté lásky a milostné zápasy, v nichž řečeno s Freudem „animus“ hledá „animu“.
Luboš Koláček nás staví před otázky, jež klade sám sobě ve své reflexivní lyrice, která se prochází krajinami okouzlení i vzdoru a marné – ovšem též chvílemi naplňované – touhy i bytostných otázek. Jak jinak. Básník se tu před námi projevuje prostoupen láskou, obnažen ve svých citech až na dřeň. Žízní po vztahu v jeho plnosti, vnímá jej ve všech dimenzích: v rozměru fyzickém, psychickém i spirituálním. V jeho všednosti i posvátnosti, v profánnosti i v rozměru sakrálním. Jeho dosud neokoralé srdce se zdá být zasaženo Amorovým šípem. Projevuje temperament místy nezvladatelný. Pružina provokace vibruje do vyšších kmitočtů a přetlak básníkových citů připomíná „Papinův hrnec“.
Zdá se, že si autor veršů ověřil starou pravdu, která praví, že když muž miluje ženu a ona jeho, je totiž vděčnost na místě, jde v každém případě o dar. Nezbytně ovšem přicházejí osudové zvraty, ztráta lásky, závažná nemoc a jiné propastné předěly. Každý z nás se s tím vyrovnává po svém. A občas potřebuje vidět, jak je zvládá ten, kdo trpí a těžkostem se nevyhne, jenž však dokáže uchopit slovo tak, aby neotřele, ba přímo objevně vyjádřil své prožitky, strasti, nedobrovolné zkraty, zklamaná očekávání a malá i nejmenší vítězství. Podvědomí si s námi hraje, v určitém okamžiku má větší sílu než vědomí. Zjišťujeme, že je mnohem obsáhlejší a rozsáhlejší, než jsme se vůbec domnívali. Vynáší nemilosrdně „na světlo“ i to, co chceme potlačit, zapomenout, protože to bolelo. Poznání s námi otřese. Díky tomu z nás ovšem vytrysknou takové síly, že až žasneme.
Tvorba je v takovouto chvíli terapií, ozřejmováním souvislostí, a získáváním nadhledu. Básník prožívá usebrání. Reflektuje nedosažitelnost porozumění a souhry, pokud má každý z partnerů v sobě jiné světy, jež nejsou vzájemně vůči sobě dostředivé, ale odstředivé. Uvědomuje si své bytí a vztahy mu vystupují v nových konturách. Prožívá znovu děje a vztahy, které již skončily. A to je bolestivé pro každého. Čtenář jde pak při četbě veršů těmto vnitřním dějům autora naproti. Vynořují se mu jeho vlastní zasuté prožitky ztráty lásky, odchodu nejbližšího člověka na druhý břeh.
Za klíčovou považuji Koláčkovu básnickou skladbu Bohyně. Jde o autorovo vyznání lásky, ve verších odhaluje, jak se opil nezměrností citu, vzájemným hlubokým dotekem duší a souzněním bytí dvou jedinců. Prožívá fascinující třídimenzionální vztah fyzický, duševní i duchovní. Navzdory snaze o vyjádření vždy uchovává nedostupné tajemství jako perla na dně vesmírného moře. Ve čtenáři dovede vyvolat jeho vlastní emoce, jeho prožité extáze a neodbytné vzpomínky, výhry i prohry, které se ukrývají v hlubinách lidského podvědomí. Život nám občas dává na nejhlubší rány náplasti v podobě některých kvalitních pokrevních vztahů, jedinečných přátel nebo nečekaně naslouchajících spřízněných duší.
Při četbě básnické sbírky jako čtenáři vnímáme, že L. Y. Koláček dovede své osudové prožitky, tíživé situace, přetavit do básnických obrazů. Uvědomíme si jeho soustředěnou snahu hledat krásu a nadčasovost, zadržet unikající, mizející a zachytit alespoň to nejmenší vlákno smyslu. Autor k tomu využívá osobité metafory, surrealistické šarády, říkanky a hříčky. Je ironický i pokorný, rychle střídá nálady. Svou básnickou řečí se upřímně přiznává ke dvěma básníkům, kteří ho zásadně a bytostně oslovili – ke K. H. Máchovi a Janu Skácelovi. Zaujala mě například metafora: „Život rozdali nám / jak klíček k zahradám krásna.“ U tohoto básnického obrazu si ráda vzpomenu na slova filosofky Anny Hogenové: „Důležité je, kolik v sobě má člověk bytí.“ I já přeji čtenářům předkládané knížky zintenzivnění bytí.

Kliknutím zvětšíš!
Kliknutím zvětšíš!
 

Umřel Méla Machálek

Dnes, v pátek 7. února kolem 11. hodiny zemřel můj přítel, spoluzakladatel Divokého vína v roce 1964, Ing. Emil Machálek, CSc. Zemřel ve spaní leže v posteli, kde odpočíval.
Méla se narodil o dva měsíce dřív než já - v prosinci 1946. Zůstává po něm manželka Marie, která mi zprávu zavolala, a dva synové a čtyři vnuci. Salve, Mélo! P.S. Rozloučení s Mélou se koná v pátek 14. února ve 12:40 v malé obřadní síni strašnického krematoria.

 

Česká mincovna daruje od 201. děťátka odloženého 2. února v Olomouci všem zlatý dukát!

Česká mincovna daruje od 201. děťátka odloženého 2. února v Olomouci všem zlatý dukát!
2.2.2020
Zvyk, který vymysleli Jaroslav Černý z České mincovny a Jiří Hrabovský, mí dávní přátelé. Nadšeně jsem souhlasil. Rozumějte dobře - dukát dostanou děťátka, nikoli nešťastné maminky!
První dukát obdrží Tony, odložený dnes 2. února v časné odpoledne do babyboxu ve FNOL jako 201. Viděl jsem jej na fotografii v elegantní bílé kombinéze a v pruhované fialovorůžové čepici, ale dozvědět se, že se jedná o zdravého kluka mě stálo značné úsilí. Tonda, jako už mnohé předchozí děti, se stal předmětem mimořádného utajení. Byl jsem několikanásobně prověřen, zda se za hlasem v telefonu neskrývá ukrajinská rozvědka. Tony čeká na nové rodiče a na zlatý dukát v postýlce novorozeneckého oddělení v Olomouci. Druhé letošní děťátko.
Ať žije Tony! Ať žijí Jaroslav Černý a Jiří Hrabovský, zastupující Českou mincovnu. A konec konců, ať žijí i pediatři chránící Tonyho identitu!
Lu, babydědek

Zleva Hrabovský, Černý a LH
Zleva Hrabovský, Černý a LH
 

Proč Smetana kádrově neprošel?

Název divadla Státní opera se v posledních dnech tak často opakuje, že mi přišlo líto, proč se budova už nejmenuje Smetanovo divadlo. K přejmenování došlo už v roce 1992, Smetana tedy přežil sametovou revoluci o necelé tři roky. Dodnes mě to mrzí.
Chápu, že Stanislav Kostka Neumann z názvu divadla v Libni musel zmizet už v roce 1990. Byl to prostě levičák. Zdeněk Nejedlý v názvu divadla na Smíchově vydržel o rok déle a Jiří Wolker zmizel z názvu divadla až v roce 1996. Určitě byl menší levičák než Neumann nebo Nejedlý. Jenom rok přežil revoluci v názvu divadla Josef Kajetán Tyl, o jehož politickém smýšlení, přiznávám, nevím nic. Přejmenovávat divadla je nejsnazší. Daleko obtížnější je přejmenovat ulici nebo dokonce celé město, jehož občanům je třeba vyměnit občanské průkazy a provést mnohé administrativní úkony. Nakolik vyšlo přejmenovat Gottwaldov na původní Zlín, nikdo nespočítá.
Velmi snadné je přejmenovat název mostu, jak se stalo v případě Švermova mostu na most Štefánikův.
Severně od Kladna leží obce Motyčín a Hnidousy, jež byly spojeny pod názvem Švermov. Důvod mi není znám, ale jisté je, že v poslední době všechny cedulky na nárožích ulic se jménem Švermov zmizely, a Hnidousy i Motyčín jsou prostě Kladno. Kde teď říká Jaromír Jágr, že se narodil, to samozřejmě nevím - v Hnidousích, ve Švermově, nebo v Kladně?
Lh

 

Vladimír Stibor zve!

Kliknutím zvětšíš!
Kliknutím zvětšíš!
 

200. děťátko v babyboxu na záchrance v Blansku!

200. děťátko v babyboxu na záchrance v Blansku!
Podle fotografie vím, že je to čerstvý novorozenec zabalený jen ve fialovém ručníku. Dovolal jsem se ředitelce Jihomoravské záchranné služby MUDr. Haně Albrechtové a ta slíbila, že mi zavolá podrobnosti. Paní ředitelka byla zjevně potěšena, 200. děťátko odložené do babyboxu se přeci jenom nenajde každý den. Babybox jsme otvírali 8. 3. 2018 po dlouhých peripetiích.
Právě mi volala ředitelka Hana Albrechtová: "Je to novorozený klučík a na první pohled je zdravý!"
Jmenuje se Jan po předsedovi představenstva Komerční banky a. s. Janu Juchelkovi! Nadace Komerční banky a. s. - JISTOTA je největší dárce spolku babybox, podporuje nás od roku 2007 a na svém kontě má 63 děťátek, které jejími babyboxy vstoupily do nového a snad lepšího života.
Hlavním dárcem blanenské bedýnky jsou Jana a Karel Severinovi a jejich brněnská společnost S:LUKAS! Děkuju, milí Jano a Karle! Spontánním a soukromým darem přispěl Zdeněk Martinásek. Děkuju městu Blansko a Zdeňku Černoškovi a jeho společnosti Statek Samsara, s. r. o.! Děkuju svému tradičnímu mecenáši babyboxů společnosti 100MEGA Distribution, s. r. o. a jejímu šéfovi a svému příteli Petru Bečičkovi. Děkuju všem regionálním dárcům, bez jejichž pomoci by babybox nebyl! Děkuji předchozímu řediteli záchranky Milanu Klusákovi za velkou pomoc!
Klučík Jan vstoupil do bedýnky 4. ledna 2020 v 21:19. Záchranka ho odvezla do nemocnice v Boskovicích! Holek je 111, kolik je kluků?
Ať žije Jan z Blanska! Ať žije Jan Juchelka! Ať žije Zdeněk Juřica, výrobce babyboxů!
Babydědek Lu

 

Tentokrát přejeme dva - babydědek a moje nejmilejší babyboxátko!

Holčičce z babyboxu je deset let, je líbezná a půvabná nad jiné své vrstevnice. Od rodičů ví, kdo jsem, při posledním setkání mi řekla: Mám tě ráda! Z oči se mi koulely kapky slz. Neodolal jsem a požádal grafika Šimona Blablu, aby na její roztančenou fotografii, kterou jsem pořídil při natáčení 168 hodin, připsal naše společné přání. Na křídlo hraje její tatínek.
L. H, babydědek Lu

Kliknutím zvětšíš!
Kliknutím zvětšíš!
 

199 je napínavější než 200!

27.12.2019
Stalo se v předpokládané období - 27. prosince v 17:45, alespoň já jsem ten den předpokládal. Teď byste jistě chtěli vědět, kdy očekávám dvoustovku..?!
Zdeněk Juřica povídá po telefonu: Je to dělník! Jenže pan primář Josef Gut zklamal všechny naše iluze, že máme nejstaršího chlapa v babyboxu, tedy staršího než legendárního Karla Spěváčka odloženého v Pelhřimově, který už chodil. Tentokrát zatím leze, a tak pediatr odhadl věk na devět měsíců, sdělil mi ředitel nemocnice Pavel Marek. Pojmenoval jsem klučíka Vojtěch a mám k tomu své důvody. Vzpomeňme skromného pražského dárce Vojtěcha Nováka, majitele obchodu Květiny Novák, který svoji hlavu podniku Lenku Barákovou pověří obdarováním spolku Babybox vždy, když je nejhůř.
Vojta je zcela zdravý, měl modré džíny a červený svetr na prsou s obrázkem, na hlavě teplou modrou čepici přivázanou pod bradou tkanicemi. Na fotce z babyboxu se tvářil přívětivě, žádná panika. Po levici si nesl do světa složku papírů v igelitových deskách. Zase přidělá práci úředníkům.
Letošní 19. nechtěné děťátko je druhým českolipským, obě z roku 2019. Holek je tuším celkem111, kolik je kluků..?
Ať žije Vojtěch Čekolipský! Ať žije Vojta Novák, majitel Květiny Novák. Ať žije dvoustovka, jejíž jméno je dávno zabukované! Mužské i ženské!
Babydědek Lu

 

Moje absurdní novoročenka pro rok 2020!

27.12.2019
Připadá vám, moji milí, taky paradoxní pochlubit se na obrázku novoročenky fotografií s odloženými dětmi?!
Při nedávném natáčení pořadu 168 hodin České televize s desetiletou svou "klientkou" jsem dokonce ronil slzy, když mi řekla: "Mám tě ráda!"
Babydědek Lu

Kliknutím zvětšíš.
Kliknutím zvětšíš.
 

Novoročenka Jiřího Žáčka

Zdraví, štěstí, klidný spánek, svátky plné radovánek přeje Jiří Žáček

Kliknutím zvětšíš!
Kliknutím zvětšíš!
 
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 >