na další stranu
Pavel Březenský
***
Až mě čas v téhle hře o život porazí,
doufám, že nebude přemýšlet lakomě
a za mé básničky nechá mi na domě
připevnit alespoň cedulku z mosazi.
Kdyby snad k žádosti přistoupil s negací,
tak ať mi políbí partie sedací.
…
Přemýšlím sklesle, co mě dusí…
a už si jedna možnost sedá.
Dobře, že vždycky vzpomenu si!
Dnes je to sousto od oběda.
…
Chybí mi pro život dostatek převleků.
Pořád jsem kdekomu akorát za blbce.
Chtěl bych být ve sněhu dalmatin bez fleků,
anebo vepř, co je schovaný v zásuvce.
…
Z okrasných záhonů květiny v parku rvu.
To si jen krátím čas s čekáním na kurvu.
…
Ulice kropí déšť a to mě naladí
do nálad, které jsou příbuzné deprese.
V nich se pak moje já s tím tvým já nesnese.
Ulice kropí déšť… ty si však sbal a jdi!
…
Díky umu ze všech nejlíp
propíchnu si hlavu špejlí.
A byť nechceš, věř mi to!
… zvládnu to i s kotníky.
Nad všemi a pod nikým!!!
Absolutní jelito.
…
Míříme k otvoru obrovské šíře.
Všichni v něm budeme v bezpečí.
Postupuj, člověče! Rychle a bez řečí!
… A vzdej hold prdelní díře.
…
Prý už mám z ostudy víc než jen kabát.
Krejčí mi stříhají na nové gatě.
Doufám, že pomůže tvářit se svatě,
aby šlo v klidu dál pod sebe hrabat.
A když to zaskřípe, tak pěsti zatnu.
Míry mám modela a velkou šatnu.
…
Kupředu kráčím.
Kráčím si za svým!
Jenomže za čím?
Jdu a prd zas vím.
…
Stále se ve mně něco mísí.
Ať už to, nebo tohleto.
A rozum (jako před komisí)
nervózně mrmlá… popleto!
No a co? Prostě nehoví si
v osudí, kterým houpe to.
Nestačí už být mužem, ženou,
a život v míru nudný je.
Sviňárnu (… stokrát usvědčenou)
potvrdit musí studie.
…
Miluju tě neskonale
… jako góly ve fotbale.
…
Kdo dřív přijde, ten dřív mele.
(Znám moc dobře pravdu svatou.)
Já však chodím na devátou.
Můj mlýn a post ředitele.
…
Kdo jinému kopá jámu,
sám prý do ní často spadne.
Chvíli si s tím hlavu lámu
(napadá mě po chvíli…)
Jestliže to bylo za dne,
tak byl hodně opilý.
Pokud to však bylo za tmy,
tak už to tak prosté není.
Mohlo za to třeba špatný
pouliční osvětlení.
…
Ztratil jsem v sobě touhu lovce.
Zmizely ve mně revíry.
A ať si říká, kdo chce, co chce…
Každý den (jako černá ovce)
motám se světem bez víry.
…
První sex (občas vzpomenu si),
byl pro mě jaksi debilní.
Tý holce strašně táhlo z pusy.
A podle její kamarádky
(… neví to jistě, má v tom zmatky)
jsem vlastně ani nebyl v ní.
…
Život se na mě často šklebí!
To ho snad chmury přepadly?
No a tak, je-li zapotřebí,
vystoupám se svou hlavou k nebi.
(Myšlenky jsou pak letadly.)
(Pokud chceš, tak mi dráhu protni…
Stejně mám éra bezpilotní.)
…
Budu se bít jako lev
(vždy mi sluší role krále)
Beru regál po regále…
(třikrát hurá) tolik slev!!!
…
Vole, naval všechny prachy!!!
No, a protože jsem plachý,
navíc spěchám na náměstí,
vytahuju peněženku.
(Mám v ní něco přes tři sta.)
I tak mi hned dává pěstí.
(Točím se jak štěně v šenku,
čumím jako pasta z tuby.)
Přišel jsem i o dva zuby
… zřejmě to byl dentista.
|
