na další stranu
Alena Vávrová
Triptych o lásce pro Láďu N.
I. KŮZLATA
Když jsem dala kluka do kočárku
a kočárek na dvůr pod jabloň
mohla jsem se spolehnout
že na jeho peřince
spí – ani nedýchá naše malé
kůzlátko
Poprvé lekla jsem se
že kůzle je mrtvé
ale ono bylo jen tak ohleduplné
k tomu našemu malému
II. TROCHU TOHO LEPŠÍHO JÁTĚMČÍČA Z HORNÍCH POLŽIC
Bramborové polívky jsem dělala celý
kotel
na tři dny – čím víc se uležela tím lepší
byla
Vždycky jsem trochu toho lepšího
dala na talířek naší Míce
Bílá Kočenda Mlsná všechno snědla
Jen brambory oblízala kolem dokola
Ty se ale moc hodily mému chlapečkovi
Dojídal na čtyřech spolehlivě to lepší
rovnou z kočičího talířku
Byl kvítečkovaný
III. KOBYLA ZE ŠVEJCAROVY LHOTY
Dědeček miloval tu kobylku
Měl jen jednu a byla vlastně jeho
posledním dítětem
Líza chodila volně po dvoře
a někdy přes lísu strčila svou krásnou
hlavu
do předsíně a něžně zafrkala
nebo zařehtala
Tu jí děda s babičkou podali mrkev
nebo kus jablíčka
Díval jsem se jak je nikdy Nikdy velikými
zuby nekousla
Za nějaký čas děda byl povinen
kobylu odvést
do jiné vesnice do společné stáje
Vytrhnuli mu srdce z těla
A Líza nevěřila svým očím a Věřila
A stále čekala kdy se pro ni vrátí
a odvede ji domů
A děda někdy večer položil svou
šedou hlavu
na stůl do koše dlaní a já jsem slyšel
kapat
jeho slzy na voskovaný ubrus
se slunečnicemi
a ničemu vůbec ničemu jsem nerozuměl
JDU Z NOČNÍ
Vracím se z plesové Maratonky
V hlavě mi brnkaj Honky tonky
Honky tonky – nedají mi spát
Ještě chvíli chatuju a
Stan malý mám
Honky tonky Honky tonky
s těmi co loví černé orchideje
v perleťových tmách
Marně hledám svůj klid Kde je
Kde je Sakra kde jen může být
Honky tonky na mne se směje
Bez trávy se nepřestávám smát
Ráno vstávám o celý rok dřív
Nakřápnutá zvadlá růže rozlámaná
Oranžové růže Maratonky
vstávají se mnou z popela
Honky tonky Honky tonky
Jó byl to Vodvaz tahle Kapela
V zrcadle slyším praskat
starou šelakovou desku
a je to nesku Neskutečný tak:
Oheň plá a Oheň plá
Oheň plá v mojí hlavě hoří
Slyším ho neomylně plápolat
VŠECHNO UŽ JEDNOU BYLO
Jenom já ne
Jenom já ne..?
Lýtka mých básní
Zahořela
Studem
29
SPISOVATEL ERNEST HEMINGWAY
Přežil podivuhodně antrax anémii
diabetes dva pády letadel
Frakturu lebky hepatitidu malárii
Nobelovu cenu (1954)
Protržená játra ledviny a slezinu
Pulitzerovu cenu (1953)
Rakovinu kůže úplavici zápal plic
vysoký krevní tlak
Brodil se ve viru Španělské chřipky
Den po smrti svého syna dobrovolně
a sám
odešel ze světa
BŘEZEN V LÁZNÍCH MÝCH A FRANTIŠKOVÝCH
prázdné parky prázdná promenáda
prázdné tančírny
Aspera tempora
veverky zvyklé na oříšky mají vytřeštěné
oči
a točí se točí marně
kolem dokola
Aspera tempora
na prázdném hotelu Slovan dávno již
ubytovali se holubi
kálejí sporým chodcům pod nohy sem
tam jen dolů omítka letí
Lockdown 2021 – Aspera tempora
Do našich ledvin zabodnul se ostrý nožík
Strach
Snad ještě neodnesli Naději
na márách?
Aspera tempora
Aspera tempora
Jen tisíc krtků demonstruje
svými hromádkami
Aspera tempora
Aspera tempora
|
