Slovo úvodem

Co říkáte kulatému číslu v logu Divokého vína, milí čtenáři? Dvacáté číslo, ovšem v novodobé historii časopisu, to není špatné, viďte ?

V šedesátých a počátkem sedmdesátých let vyšlo necelých šedesát čísel historického tištěného Divokého vína, leč nemám to přesně spočítané. Nejsem dobrý počtář. Však autoři Slovníku českých literárních časopisů redigovaného Blahoslavem Dokoupilem uvádějí, že Divokých vín vyšlo 58 čísel. A já k tomu počtu přidám dvě čísla Almanachu mladých autorů, jenž byl oficiálním „pohrobkem“ Divokého vína, takže jsem na sumě šedesát. K tomu dvacet čísel www.divokevino.cz a mám před sebou pěkně zakulacenou osmdesátku. Nechcete mi blahopřát…?

Osmdesátku (je-li to skutečně osmdesátka?) oslavili svými současnými verši Jiří Žáček, Karel Sýs, Petr Cincibuch, Zora Wildová, Michael Lorenc a Pavel Verner z původních autorů a dvě desítky panen a mladíčků, z nichž někteří už ani mladíčky nejsou… Naopak mnohé panny jsou velmi mladé, mohu-li posoudit z osobního setkání s Katkou Šmídovou a Adou Petrovou či Terezkou Šimůnkovou. Ostatní mladé básnířky publikující v tomto čísle jsem bohužel nikdy neviděl.

Tereza Šimůnková Ada Petrová s Jardou Holoubkem Katka Šmídová

S fotografem z Jihlavy Lubomírem Mašterou, jehož fotky zdobí výtvarně Divoké víno, se znám jen po telefonu. Prozradil mi, že je čtyřicet devět let stár a že sehnat holky na focení není na Horácku problém, přicházejí prý samy… Šťastný to muž! V Praze si holky na focení musím pracně hledat.

Jako fotografa si naopak mě vybral Vašek Neckář. Uspořádal s Bacily velkolepý koncert v Lucerně a já jsme směl při vystoupení fotit. Zavrhl jsem blesk a fotil dlouhými časy a s velkou citlivostí. V praxi to znamenalo, že jsem s fotoaparátem na oku čekal, až se tančící Vašek na chvilku zastaví. Zazpíval taky Petr Spálený a Martička Kubišová, svoji oslavnou báseň věnovanou Vaškovi přednesl Pepa Fousek. Dobrá, nedáte-li jinak, ukážu vám několik fotek.

Koncert Václava Neckáře Koncert Václava Neckáře Koncert Václava Neckáře

Dvacáté číslo Divokého vína přináší zlom do české překladové literatury – nový překlad básně The Raven E. A. Poea. Pořídil jej Filip Krajník, student anglistiky z Brna, a Havrana nazval Krkavcem. Aby Krkavci nebylo smutno, přidal jsem ještě jeden překlad, tentokrát báseň o želvě, kterou z jazyka kmene Delawarů přeložila Petra Baurová. Novinkou na stránkách www.divokevino.cz je cestopis. Vzpomínka na Ekvádor pochází z pera Lumíra Slabého.

Objev čísla tentokrát nebyl vyhodnocen. Neoficiálně vyhlašuji za „úlet čísla“ prózu Katky Šmídové.

L. H.

Aktuality

Básník šedesátník, lamač ženských srdcí, muž profesionál

Kapitola pojednávající
o básnících, básnířkách,
ale taky o rychlých kolech…

Novou akvizicí časopisu se stal brněnský Pavel Řezníček, Divoké víno 1/1970 věnovalo jeho básničkám dvě stránky a já jsem všechny čtyři básničky na nich otištěné přepsal do dnešní internetové vzpomínky.

František Talián přišel v tomtéž čísle s osobitými verši: „Jsem podobizna adventu, sochaře pietních aktů, jsem husí klín.“ Další svoji básničku František věnoval Marii Kynclové. Jestlipak by František tu mladou básnířku ještě poznal..? Františkův přítel a redaktor Divokého vína Petr Cincibuch zatím vozil ve svých básních leč i v reálu básnířky ve vozech se širokou kapotou do karlovarských hotelů či do hotýlků v okolí Prahy. Jakže se jmenovala ta místa našich galantních dobrodružství..? René… Hubertus…?

Báseň Václava Hraběte Stoptime otištěná v DV 1/70 připomínala čtenářům, že uplynulo pět let od smrti mladého pražského beatnika a zvala pozůstalé na vzpomínkový večer pořádaný ve sklepním Klubu v Michalské 5. března 1970. To byl čtvrtek, a taky ve čtvrtek za čtrnáct dní po večeru poezie Václava Hraběte se narodila moje druhá dcera Markéta. Obvykle jsme se ovšem v Michalské scházívali každou středu.

Ivana text doprovázejí fotografie
Lubomíra Maštery

Králem DV 1/70 byl a dodnes je Karel Sýs. Asi jsem to tušil už tenkrát, neboť tři jeho básničky se skvěly hned na první stránce. A samozřejmě jsou ozdobou i v současném internetovém vydání.

Na svého dědu vzpomíná v otištěných básních Ladislav Kolář Zeman. To druhé jméno si dokonce přidal po dědečkovi. Děd i vnuk jsou dávno po smrti…

Básně Lawrence Ferlinghettiho pro Divoké víno přeložil Jiří Hanuš, časopis jim věnoval čtyři stránky.

Svými fotografiemi na titulní i na poslední straně DV 1/1970 zavedl Ivo Gill mladé básníky (ale i básnířky) do Podolí na pražský Hanzlberk. Jedu-li kolem a mám chvilku času, zajedu autem do uličky Pod Vyšehradem, kde památný dům číslo 20 stojí. Z Hanzlberku opatřeného novou fasádou, dveřmi i okny právě vyšel Ivo Gill, usedá do stařičkého fordu zaparkovaného před Hanzlberkem. Poznáváme se i po třiceti pěti letech, leč mladý fotograf nemá mnoho času, neb odjíždí na dovolenou…

Pavel Hudec Ahasver

Na Hanzlberku dosud bydlí i Pavel Hudec Ahasver, k jehož srdci i duši mám mnohem blíž. Jeho fotografie otisklo Divoké víno 2/1970. Představte si, že Pavel je pořídil v Anglii. A do Království jezdí dodnes, jenom se obávám, že si v Praze zapomíná foťák… Nedávno jsem Pavla Hudce přistihl u sebe na Hájku. Nakládal si do pytlů a věder koňský hnůj, kufr jeho starého volva se nebezpečně prohýbal.

První stranu věnovalo DV 2/70 veršům Karla Daňhela. Tenhle mladý básník se vypracoval – dnes je ředitelem táborského divadla. Věnuje se stále psaní, fotografování, kreslení, ale i balónovému létání.

Bez komentáře nemohu ponechat básničky Josefa Jaroše a Oty Jaroše, kteří debutovali v témže čísle. Už ani nevím, zda ti mládenci byli bratři nebo bratranci, jisté je, že mi jejich básničky stály za přepsání.

I po letech jsou králi Jiří Žáček a kreslíř Miroslav Barták, jenž měl v DV 2/70 premiéru. A jemu k chvále budiž řečeno, že se do Divokého vína svojí pevnou linkou a načernalým námětem ještě několikrát vrátil, vždy ku prospěchu časopisu.

Vladimír Kafka spolu s otcem Františkem Kafkou pořídili pro Divoké víno překlady veršů polského básníka Juliana Tuwima.

Šeptali si Sabina Čekání

V DV 3/70 debutoval student architektury, básník a kreslíř Aleš Synek. Jeho básničky jsme otiskli psané rukopisem. Tenhle mladík se stal osudovým mužem pro básnířku Markétu Hejnou. Nebyl však zdaleka jejím jediným obdivovatelem. Předešel jej violista a skladatel Michael Lorenc. Přiznávám, že ani mně nebyla Markéta Hejná lhostejná. Nedávno mi připomněla, jak jsme si spolu vyjeli na výlet na Slapy. Vystoupili jsme z auta (řekl bych, že to byl Fiat 125, jenž vynikal nad jiné svojí na tu dobu neuvěřitelnou stovkou koní) poblíž strmé hráze Slapské přehrady. Nemám výšky rád, a tak i po letech procházku po hrázi považuji za hrdinství. Pak prý jsem učinil Markétě milostné návrhy… V té výšce..? Nechce se mi věřit!

Tak se mi nějak zastesklo po Markétě, našel jsem její telefonní číslo, jež poskládáno je ze samých trojek a sedmiček, tedy mých čísel oblíbených… „Nevolám nevhod?“ zeptal jsem se, úmyslně se nepředstaviv. „Ahoj Luďku…“ odpověděla mi krásná básnířka na druhém konci podivné mezi námi se vlnící eurotelové rezonance. Markétka mi pověděla, že do Klubu v Michalské ulici ji dovedla Blanka Jiráčková. Honza Rosák ji opil (prý jsem byl u toho i já), naskládali jsme se do mého sportovního fiátku v počtu deseti básníků a básnířek, ona – Markéta, sedíc Honzovi Rosákovi na klíně šeptala: „ty jsi Jan a já jsem panna, ty mě pochopíš…“ (pokračování příště).

Divoké víno 3/70 bylo zasvěceno básničkám Petra Cincibucha, jež ilustrovaly tehdy módní fotografie pařezů, kamenů a podobných přírodnin jejichž autorem byl Adolf Vrhel. V obsahu čísla jsme jej uvedli včetně titulu „Ing. arch“.

Kolotoč Zvyky Dracula v nás

Jistím, že v témže čísle debutovala Kateřina Lírová, dcerka veselého a zdvořilého herce Jiřího Líra. Seznámil jsem se s ním v autobazaru v Jičínské, kde byl vítaným hostem Vládi Jarého, vedoucího a všeuměla. Jiří Lír bydlel poblíž bazaru a za Vláďovi pomoci řešil neduhy svého vozidla. Zalíbení v autobazaru jsem našel i já, neb jsem si v tu dobu liboval v častém střídání vozů. Liboval možná není zcela správně řečeno. Zmaten silou svých automobilů, rozbíjel jsem je o stromy či kandelábry podél silnice. Prostřednictvím autobazaru jsem pak vozový park obnovoval. V bazaru jsem koupil i zcela nový a tehdy velmi módní automobil Simca 1501. Postavil jej tam do prodeje generál Československé lidové armády, jenž jej získal za věrné služby lidu a za pakatel – 66 000 Kč. Moc si vozu neužil, přemístil jej pouze z Mototechny na Harfě v Praze 9 do bazaru v Jičínské v Praze 3. Vozidlo zhodnotil na 145 000 Kč, což bylo ještě o 4 000 víc, než stálo na volném trhu (kde ovšem nebylo k dostání). Dopustil se tím trestného činu spekulace, leč mě zachránil svobodu. Veřejná bezpečnost totiž pečlivě sledovala, jak často jsem měnil automobily. V řetězci mých prodejů a nákupů se náhle objevil jako spolupachatel armádní generál, nositel řádu Rudé hvězdy, a ten prostě do trestního stíhání nezapadal…

Růže Stěna Okno

Jednou ze starostí mladého šéfredaktora literárního časopisu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let bylo mít co možná nejrychlejší automobil. Z neuvěřitelné chudoby předchozích let jsem se díky platu ředitele Klubu Mladá poezie, hospodářského zařízení nejpravicovatějšího z pravicovitých Svazu vysokoškolského studentstva, vypracoval na stokorunami nešetřícího pražského bohéma. Stokorunami..? Jistě, stokoruna byl nejtěžší kalibr, pořídit za ni večeři s mladou básnířkou v elegantní restauraci nebyl problém.

Kromě mladých básnířek miloval jsem Zuzanu, matku svých dvou dcer – Dorotky a Markétky. Zuzana trávila s holčičkami mateřskou dovolenou na chaloupce v Horní Jedlové v Orlických horách. Když na mne přišel stesk po rodině, dokázal jsem 165 nočních kilometrů ve svém stokoňském voze zdolat za hodinku a čtvrt. A ráno znovu za prací. Klub Mladá poezie provozoval mimo jiné tiskárnu zaměstnávající desítku tiskařů a souvisejících grafiků, fotografů a knihařů. A tiskárna byla v těch bájných dobách zlatý důl…

Ludvík Hess

Ostatní tvorba Ludvíka Hesse publikovaná v Divokém víně:
DV 90/2017: Slovo úvodem
DV 89/2017: Slovo úvodem
DV 88/2017: Slovo úvodem, Jezdecké sochy
DV 87/2017: Slovo úvodem
DV 86/2016: Slovo úvodem
DV 85/2016: Všichni mají narozeniny. Miloň Čepelka 80! Já nic – jsem nejmladší
DV 84/2016: Tři hvězdy divokého vína mají sedmdesát! Jen já pořád nic
DV 83/2016: Slovo úvodem
DV 82/2016: Slovo úvodem
DV 81/2016: Slovo úvodem
DV 80/2015: Slovo úvodem, Jezdecké sochy v zemi české
DV 79/2015: Slovo úvodem
DV 78/2015: Slovo úvodem
DV 77/2015: Slovo úvodem a další
DV 76/2015: Slovo úvodem a další
DV 75/2015: Slovo úvodem a další
DV 74/2014: Slovo úvodem a další
DV 73/2014: Slovo úvodem a další
DV 72/2014: Slovo úvodem
DV 71/2014: Slovo úvodem
DV 68/2013: Slovo úvodem
DV 67/2013: Slovo úvodem
DV 66/2013: Slovo úvodem
DV 65/2013: Slovo úvodem
DV 64/2013: Slovo úvodem
DV 63/2013: Slovo úvodem
DV 62/2012: Slovo úvodem, Kuře si podruhé žádá Jaroslavovu ruku a další
DV 61/2012: Slovo úvodem, Rozpadnou se v prach a další
DV 59/2012: Slovo úvodem, Strašné utrácení a další
DV 58/2012: Slovo úvodem, Klisny a hříbata a další
DV 57/2012: Slovo úvodem, Současnost a další
DV 56/2011: Slovo úvodem, Minulost
DV 55/2011: Slovo úvodem, Milena poprvé na koni, Uklízí stáje a vaří oběd
DV 54/2011: Slovo úvodem, Milena ve večerních úvahách a v ranním světle
DV 53/2011: Slovo úvodem, Jak kouše Milena
DV 52/2011: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích, Milena
DV 51/2011: Slovo úvodem, Ženy si Jaroslava vyměňují v rychlém sledu
DV 50/2010: Slovo úvodem, Kapitola pátá
DV 49/2010: Slovo úvodem, Žákovská knížka
DV 48/2010: Slovo úvodem, Kapitola třetí - Honza a Jirka - kluci Rothovic
DV 47/2010: Slovo úvodem, Malý Jarda
DV 46/2010: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích
DV 45/2010: Slovo úvodem, Kapitola z knížky Čtyřúhelník
DV 44/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 43/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 42/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 41/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 40/2009: Zemřel Pavel Verner a další
DV 39/2009: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech
DV 38/2008: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech (2. kapitola)
DV 37/2008: Slovo úvodem, Pohádka devátá a poslední
DV 36/2008: Slovo úvodem, Osmá pohádka
DV 35/2008: Slovo úvodem, Sedmá pohádka svatební
DV 34/2008: Slovo úvodem
DV 33/2008: Slovo úvodem
DV 31/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 4. díl
DV 30/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 3. díl
DV 29/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - díl druhý
DV 28/2007: Slovo úvodem, Pohádka. Svatební?
DV 28/2007: Fotografie
DV 27/2007: Slovo úvodem, Křest Antologie a další
DV 26/2007: Fotografie Aleny Kučerové
DV 26/2007: Akty
DV 26/2007: Slovo úvodem, Opona padá
DV 25/2006: Slovo úvodem, Vyvolávám fotografa Jiřího Andrleho…
DV 25/2006: Fotografie z cyklu Cirkus
DV 24/2006: Slovo úvodem, Nadchnul nás Pavel Řezníček s Goldflamem
DV 23/2006: Slovo úvodem, Kdy začne přituhovat…?
DV 22/2006: Slovo úvodem, V roce 1970 jsme se měli všichni rádi!
DV 21/2006: Slovo úvodem, Markéta Hejná vzrušila mladé básníky…
DV 19/2005: Slovo úvodem, Jak dopadl podnikatelský záměr, milý Hafede Bouassido?
DV 18/2005: Slovo úvodem, Zemřel Honza Čech
DV 17/2005: Slovo úvodem, Hara Kiri…??…
DV 16/2005: Slovo úvodem aneb Pozor na Filipa!, Divoké víno v srpnu 1968
DV 16/2005: Fotografie
DV 15/2005: Slovo úvodem, Fenomén Jiří Oulík…
DV 15/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 14/2005: Slovo úvodem, Jana Černá neboli Honza Krejcarová...
DV 14/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 13/2004: Slovo úvodem, Pavel Hudec, fotograf a Ahasver…
DV 13/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 12/2004: Slovo úvodem, Manželství a poezie
DV 12/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 11/2004: Slovo úvodem, Nastoupil Karel Sýs, ale taky Jaroslav Holoubek a Honza Vyčítal
DV 11/2004: Pil jsem malinový protlak, (jak ses připravovala k milování…) a další
DV 11/2004: Akademický sochař docent Milan Vácha tvoří sochu Strážci (fotogalerie)
DV 10/2004: Slovo úvodem, Přistoupil Pavel Jasanský
DV 9/2004: Slovo úvodem, Do Divokého vína vstoupil Jiří Žáček
DV 9/2004: Dům života i smrti
DV 8/2004: Slovo úvodem, Divoké víno po maturitě
DV 8/2004: (ty jsi pokušení…), (tvá hlava na dřevě divokým…)
DV 8/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 7/2003: Slovo úvodem, (Zemřel Ladislav Landa)
DV 7/2003: (uznal jsem se vinným…), (z tvých vlasů se mi podávají…) a další
DV 7/2003: Vyvolávám staré filmy
DV 6/2003: Slovo úvodem, Zemřel Václav Hrabě
DV 5/2003: Slovo úvodem, Inspirovali jsme Hrabala
DV 4/2003: (tys ta největší…), Balada o koních
DV 4/2003: Slovo úvodem, Mluvil jsem s Allenem Ginsbergem
DV 3/2003: (byla panna…), (tvé mosty nad řekou…) a další
DV 3/2003: Slovo úvodem, Přišel Petr Cincibuch a Ladislav Landa
DV 2/2003: Slovo úvodem, Potkali jsme Johanu
DV 2/2003: (vešla jsi dunivými kroky…)
DV 1/2002: Začalo to rybičkami
DV 1/2002: Radaně, Není činnost pro psa dělat lidem hopsa a další