
na další stranu
DIVOKÁ VINICE, aktuálně14.11.2026 - Sliby se mají plnitNosit slavné jméno, které ovšem proslavil někdo jiný, podobný a přitom dost odlišný, je docela pech. Mluvím o Zdeňku Bartákovi. Představte si: je tu dynastie Bartáků, tvořená slavným kapelníkem Zdeňkem Bartákem (který byl swingovou osobností srovnatelnou s Karlem Vlachem) a současným ... Více » 23.10.2026 - Oldřich Hostaša mi naléhavě poslal svoji básničku.Zvony znějí svůj dávný čas na náměstí Jiřího z Poděbrad pan Seifert zanechává vzkaz verše nenechají nikoho žebrat Mistře bylo to v mém mládí kdy jsem Vás poznal osobně všechno mělo své pozadí mé verše zněly moc podrobně Váš pokoj vesmírný sonet samá myšlenka... Více » 14.10.2026 - Dušan Spáčil o Jaroslavu SeifertoviJaroslav Seifert jako novinář, aneb těžký úděl intelektuála Po Jaroslavu Seifertovi zůstalo nejen veliké množství nádherných básní, ale i rozsáhlé dílo novinářské. Nebyl ve své generaci výjimkou. Většina dnes slavných básníků jeho generace občas publikovala články či stati. U Seife... Více » 09.10.2026 - Jsem rád, že nejsem ministrem30.09.2026 - V Nemocnici Tišnov jsme otevřeli 94. babybox.28.09.2026 - Václav Bárta 89!09.09.2026 - 94. babybox je instalován na Nemocnici Tišnov.07.09.2026 - Prohlídka "botníku"SLOVO ÚVODEMDivoké víno, kterým právě listujete, je poznamenáno fotoaparátem Daniela Šperla a jeho obrázky zvířat. Fotograf se hlásí ke svému učiteli Jindrovi Štreitovi, který také k jeho fotenkám připsal vlídná slova. Své kresby mi poslal můj nejoblíbenější karikaturista Miroslav Barták. Publikoval už v tištěném Divokém víně v 60. letech. Děkuju, milý pane Bartáku, velmi si Vás vážím! Líbí se mi vyprávění Františky Vrbenské o kočce Dicka Whittingtona, jež prý je v Anglii populárnější než mýtus o Králi Artušovi. Kočky mám rád, kolem mého domu na Hájku jich napočítáte devět, upřesňuji, že sedm koček a dva kocoury. Někdy proniknou i do domu a pak nemají zábran. Co najdou, skončí v jejich zažívacím ústrojí. Počet koček se zakrátko zvýší, protože porodí svá koťata. Děkuji kočkám, že jistí, aby mě nesežraly myši. František Cinger pokračuje v seriálu o koních. Našel orlokoně neboli hipogryfa, zvíře složené ze zádi koně a předku orla. Asi bych se divil, kdyby mi takový přilétl do stáje, ale na obrázcích je působivý, zvláště když v jeho sedle sv. Jiří zachraňuje princeznu. Přítel z dávných let Karel Hvížďala mi poslal k zveřejnění ukázku ze své knihy Věta jako povolání / Nezapomínky - kniha vyšla při příležitosti jeho významného životního jubilea, které nastane ovšem až 16. srpna. |
|
|
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.