Slovo úvodem

Rok se sešel s rokem, čtenáři moji milí, a vychází sedmé číslo internetového Divokého vína. Oslavme spolu roční výročí jeho novodobé existence. Sobě pro radost a vám pro informaci přidám několik čísel. Za letošní rok se uskutečnilo 10 646 vstupů, jak já říkám, když se chlubím, „náčumů“. Denně průměrně 31 vstupů. Co říkáte, je to číslo dost vysoké? A mohu vás poprosit? Prozraďte vámi dosud přísně utajovanou adresu www.divokevino.cz každý alespoň jednomu příteli poezie. Pak zcela jistě bude za rok suma „náčumů“ dvojnásobná.

Ze současné tvorby přináší toto číslo především původní a dosud nepublikované verše Jiřího Žáčka, jež mi poslal se slovy: „Jak vidíš, dolehly na mě podzimní chandry a splíny, ale tím se, kamaráde, nenech deprimovat.“ Ani Karel Sýs vás, milí čtenáři, nepřipraví o vzrušující zážitky plynoucí ze čtení své milostné poezie. Nevynechejte v žádném případě! Nebezpečnou konkurenci renomovaným autorům připravila v Praze studující mladičká slovenská autorka píšící pod pseudonymem Žofia Sárová. Tři dny před uzávěrkou jsem doloval básničku z Petra Cincibucha. K psaní naopak nemusím nutit Danielu Ťalskou ani rozzlobeného ale zodpovědného mladého muže a básníka Martina Plotze. Nejen svojí dokonalou gramatikou imponující je mladý prozaik z Liberce Štěpán Kučera. Představte si, zapomněl u mne v autě při návštěvě Prahy zimní rukavice a tudíž mu mrznou ruce. Pane Kučero, kdybych umřel, jsou v zadní kapse pravého předního sedadla! Výčet současných mladých autorů doplním vycházející hvězdou Petrem Zemkem a Janem Procházkou řečeným Jackem Londonem.

Jestlipak byste poznali, čtenáři milí, které z veršů mladých autorů (či autorek) jsem inspiroval? Ano, já, starý chovatel koní a ještě starší vydavatel, dokážu ještě inspirovat. Alespoň se domnívám. Dosvědčíš mi to, inspirovaný básníku, básnířko?

Z Divokého vína 5/1965 jsem vybral verše deseti autorů a příliš vás nepotěším, tentokrát i básničky svoje. Ostatně nemusíte si na mne kliknout, k tomu vás přece nemohu nutit, že? Divoké víno 5/1965 bylo vyzdobeno ilustracemi Lucie Radové a fotografiemi Jaroslava Krejčího. Část z nich použil Vítek Novák i jako ilustrace dnešního novodobého čísla 7/03. Hlavním výtvarníkem čísla je ovšem Pavel Jasanský, dlouholetý grafik Divokého vína. Získal jsem od Pavla fotografie, jimiž ilustroval obě knížky veršů Ladislava Landy. Historickou, již jsem v roce 1969 redigoval a jako Básně vydal já, jednak tu, již v roce 1998 vydal Vladimír Bystrov pod názvem Malá slabost v kolenou. Divoké víno 5/1965 totiž vyšlo těsně po smrti Ladislava Landy a přineslo jeho „smuteční oznámení“.

L. H.

Dopisy čtenářů

Došlo po uzávěrce

Zemřel Ladislav Landa

Ladislav Landa Ladislav Landa zemřel bez jednoho dne za tři měsíce po Václavu Hraběti. Z jeho básniček to smrtí doslova táhlo, ale Láďa sám byl kluk jako buk, mládenec s postavou atleta. Nemýlím-li se, hrál košíkovou, a byl prý dost agresivním hráčem. Moje poslední vzpomínka na Láďu …? Potkali jsem se náhodně ve starých Radlicích kousek od školy, kde žil a kde jeho rodiče školníkovali. Tramvaj tam tenkrát mívala konečnou a Láďa chystající se do centra čekal na její odjezd. Tramvaj se vykodrcala ze stanice a Láďa si se mnou dál povídal, jakoby ani neodjížděla. Jakoby měl přesně vypočítáno, kam až ji může nechat dojet. Náhle se rozloučil a rychlým sprintem trénovaného sportovce ji dohnal a naskočil na plošinu. Příští týden na pravidelné setkání mladých básníků v libeňském Klubu poezie přišel už jenom jeho přítel Petr Rezek a přinesl zprávu o Láďově smrti.

Máry Zrcadlo Kuřák text doprovázejí fotografie
Pavla Jasanského

Než jsme se dal do psaní své vzpomínky na Ladislava Landu, vydal jsem se jednoho podzimního nedělního poledne do starých Radlic a zazvonil na školníkův zvonek na školní budově. Podobně jako v domě, kde zemřel Václav Hrabě, ozval se štěkot jezevčíka. Přišel mi otevřít mladý muž v trenýrkách. O Landovi sice nic nevěděl, ale když jsem mu vysvětlil, proč hodlám fotografovat, otevřel mi branku ke stráni za školou. Tam kdesi stál altán, v němž Láďa ukončil svůj život. Spolkl cyankáli, které našel ve školním chemickém kabinetu. Po nějakém křivém nařčení … Tuším, že tak jednoduchý důvod jeho sebevražda neměla. Leč Láďova rodina, jež se krátce po tragédii odstěhovala do Kanady, jeho deník nedala k publikování ani mně ani po letech Vladimíru Bystrovovi, druhému vydavateli jeho veršů.

okno branka altán Škola v Radlické ulici
(foto L. H.)

Ladislav Landa — Básně Ladislav Landa — Malá slabost v kolenou Ladislav Landa debutoval v Divokém víně a jeho verše jsem již v minulých internetových číslech publikoval. V historickém Divokém víně vyšla většina jeho textů a v roce 1969 jsem vydal i samostatnou knížečku s názvem Básně. Ilustrovalo ji osm fotografií Pavla Jasanského, jenž přidal své snímky i do knížky Malá slabost v kolenou — Pocta Ladislavu Landovi, jež vyšla v roce 1998 péčí nakladatelství Bystrov a synové. Knížku doplnily vzpomínky Petra Rezka, Petra Bielického, Jana Třísky, Jana Zábrany, Josefa Topola a pár řádek ode mne. Moji vzpomínku zařadil Vladimír Bystrov jako poslední a já jsem to pochopil jako poctu. V doslovu pak tento významný novinář nazval Divoké víno časopisem dodnes žádným podobným nepřekonaným. Byl to jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl Divoké víno obnovit.

Titul Konev Bába plete

Divoké víno 5/1965 vyšlo jako první číslo ve formátu přibližně 195 x 275 mm, texty byly vysázeny, vlastní tisk pak proveden černobílým ofsetem. Do jeho grafické úpravy kromě podepsaných Petra Cincibucha a Lucie Radové, jejíž linoryty přetiskujeme, mluvil i Jaroslav Krejčí, fotograf a grafik, jehož největší zásluhou ovšem bylo, že mě později seznámil s Pavlem Jasanským. Jaroslav Krejčí přispěl i svými fotografiemi, z nichž důležitý je zvlášť portrét Heleny Pěkné. Pochybuji, že by ji Jaroslav nemiloval. A milovala Helena Jaroslava? Jisté je, že k portrétu jsem já napsal básničku a dílka obou obdivovatelů černé a krásné židovské Heleny vyšla na jedné stránce Divokého vína. Pročítám-li dnes po takřka čtyřech desítkách let Heleniny básničky, nalézám k nim repliky ve verších jejího „zimního“ manžela Jana Samohela a samozřejmě totéž ve výplodech svých. A naopak její odpovědi nám jednomu i druhému. A bůhví komu ještě Helena odpovídala…

Helena Pěkná k ránu jako vždycky
se svlíkala noc
nehtem po dveřích

a ráno dveře drápkem milovaný
i tvoje vlasy jako by se zachytily
jen náhodou

(verše Ludvík Hess, foto Jaroslav Krejčí)

Petr Cincibuch si dnes už ani nemůže vzpomenout, komu věnoval svoji milostnou poezii. Zato Emila Machálka se nemusím ani ptát, vůni jeho krásné Aleny jsem měl doslova z první ruky a dodnes si ji dokážu vybavit.

Radová Radová linoryty
Lucie Radové

Kromě deseti „básníků“, jejichž verše internetová vzpomínka převzala, publikovali své verše v historickém Divokém víně ještě Vladimír Sýkora, Věra Koudelková, Dalibor Rakouš, Lucie Radová, Antonín Kupka, Dagmar Kubánková a Jan Cimický. Na přepisování jejich textů už jsem neměl sílu, čtenáři moji milí. Kdybyste na nich trvali, napište mi. A hlavně mi pošlete básničky i povídky, ale hlavně ty divoké .

Ludvík Hess

Pokračování vzpomínek — Vyvolávám staré filmy

Ostatní tvorba Ludvíka Hesse publikovaná v Divokém víně:
DV 89/2017: Slovo úvodem
DV 88/2017: Slovo úvodem, Jezdecké sochy
DV 87/2017: Slovo úvodem
DV 86/2016: Slovo úvodem
DV 85/2016: Všichni mají narozeniny. Miloň Čepelka 80! Já nic – jsem nejmladší
DV 84/2016: Tři hvězdy divokého vína mají sedmdesát! Jen já pořád nic
DV 83/2016: Slovo úvodem
DV 82/2016: Slovo úvodem
DV 81/2016: Slovo úvodem
DV 80/2015: Slovo úvodem, Jezdecké sochy v zemi české
DV 79/2015: Slovo úvodem
DV 78/2015: Slovo úvodem
DV 77/2015: Slovo úvodem a další
DV 76/2015: Slovo úvodem a další
DV 75/2015: Slovo úvodem a další
DV 74/2014: Slovo úvodem a další
DV 73/2014: Slovo úvodem a další
DV 72/2014: Slovo úvodem
DV 71/2014: Slovo úvodem
DV 68/2013: Slovo úvodem
DV 67/2013: Slovo úvodem
DV 66/2013: Slovo úvodem
DV 65/2013: Slovo úvodem
DV 64/2013: Slovo úvodem
DV 63/2013: Slovo úvodem
DV 62/2012: Slovo úvodem, Kuře si podruhé žádá Jaroslavovu ruku a další
DV 61/2012: Slovo úvodem, Rozpadnou se v prach a další
DV 59/2012: Slovo úvodem, Strašné utrácení a další
DV 58/2012: Slovo úvodem, Klisny a hříbata a další
DV 57/2012: Slovo úvodem, Současnost a další
DV 56/2011: Slovo úvodem, Minulost
DV 55/2011: Slovo úvodem, Milena poprvé na koni, Uklízí stáje a vaří oběd
DV 54/2011: Slovo úvodem, Milena ve večerních úvahách a v ranním světle
DV 53/2011: Slovo úvodem, Jak kouše Milena
DV 52/2011: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích, Milena
DV 51/2011: Slovo úvodem, Ženy si Jaroslava vyměňují v rychlém sledu
DV 50/2010: Slovo úvodem, Kapitola pátá
DV 49/2010: Slovo úvodem, Žákovská knížka
DV 48/2010: Slovo úvodem, Kapitola třetí - Honza a Jirka - kluci Rothovic
DV 47/2010: Slovo úvodem, Malý Jarda
DV 46/2010: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích
DV 45/2010: Slovo úvodem, Kapitola z knížky Čtyřúhelník
DV 44/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 43/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 42/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 41/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 40/2009: Zemřel Pavel Verner a další
DV 39/2009: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech
DV 38/2008: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech (2. kapitola)
DV 37/2008: Slovo úvodem, Pohádka devátá a poslední
DV 36/2008: Slovo úvodem, Osmá pohádka
DV 35/2008: Slovo úvodem, Sedmá pohádka svatební
DV 34/2008: Slovo úvodem
DV 33/2008: Slovo úvodem
DV 31/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 4. díl
DV 30/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 3. díl
DV 29/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - díl druhý
DV 28/2007: Slovo úvodem, Pohádka. Svatební?
DV 28/2007: Fotografie
DV 27/2007: Slovo úvodem, Křest Antologie a další
DV 26/2007: Fotografie Aleny Kučerové
DV 26/2007: Akty
DV 26/2007: Slovo úvodem, Opona padá
DV 25/2006: Slovo úvodem, Vyvolávám fotografa Jiřího Andrleho…
DV 25/2006: Fotografie z cyklu Cirkus
DV 24/2006: Slovo úvodem, Nadchnul nás Pavel Řezníček s Goldflamem
DV 23/2006: Slovo úvodem, Kdy začne přituhovat…?
DV 22/2006: Slovo úvodem, V roce 1970 jsme se měli všichni rádi!
DV 21/2006: Slovo úvodem, Markéta Hejná vzrušila mladé básníky…
DV 20/2006: Slovo úvodem, (Kapitola pojednávající o básnících…)
DV 19/2005: Slovo úvodem, Jak dopadl podnikatelský záměr, milý Hafede Bouassido?
DV 18/2005: Slovo úvodem, Zemřel Honza Čech
DV 17/2005: Slovo úvodem, Hara Kiri…??…
DV 16/2005: Slovo úvodem aneb Pozor na Filipa!, Divoké víno v srpnu 1968
DV 16/2005: Fotografie
DV 15/2005: Slovo úvodem, Fenomén Jiří Oulík…
DV 15/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 14/2005: Slovo úvodem, Jana Černá neboli Honza Krejcarová...
DV 14/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 13/2004: Slovo úvodem, Pavel Hudec, fotograf a Ahasver…
DV 13/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 12/2004: Slovo úvodem, Manželství a poezie
DV 12/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 11/2004: Slovo úvodem, Nastoupil Karel Sýs, ale taky Jaroslav Holoubek a Honza Vyčítal
DV 11/2004: Pil jsem malinový protlak, (jak ses připravovala k milování…) a další
DV 11/2004: Akademický sochař docent Milan Vácha tvoří sochu Strážci (fotogalerie)
DV 10/2004: Slovo úvodem, Přistoupil Pavel Jasanský
DV 9/2004: Slovo úvodem, Do Divokého vína vstoupil Jiří Žáček
DV 9/2004: Dům života i smrti
DV 8/2004: Slovo úvodem, Divoké víno po maturitě
DV 8/2004: (ty jsi pokušení…), (tvá hlava na dřevě divokým…)
DV 8/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 7/2003: (uznal jsem se vinným…), (z tvých vlasů se mi podávají…) a další
DV 7/2003: Vyvolávám staré filmy
DV 6/2003: Slovo úvodem, Zemřel Václav Hrabě
DV 5/2003: Slovo úvodem, Inspirovali jsme Hrabala
DV 4/2003: (tys ta největší…), Balada o koních
DV 4/2003: Slovo úvodem, Mluvil jsem s Allenem Ginsbergem
DV 3/2003: (byla panna…), (tvé mosty nad řekou…) a další
DV 3/2003: Slovo úvodem, Přišel Petr Cincibuch a Ladislav Landa
DV 2/2003: Slovo úvodem, Potkali jsme Johanu
DV 2/2003: (vešla jsi dunivými kroky…)
DV 1/2002: Začalo to rybičkami
DV 1/2002: Radaně, Není činnost pro psa dělat lidem hopsa a další