
na další stranu
DIVOKÁ VINICE, aktuálně14.11.2026 - Sliby se mají plnitNosit slavné jméno, které ovšem proslavil někdo jiný, podobný a přitom dost odlišný, je docela pech. Mluvím o Zdeňku Bartákovi. Představte si: je tu dynastie Bartáků, tvořená slavným kapelníkem Zdeňkem Bartákem (který byl swingovou osobností srovnatelnou s Karlem Vlachem) a současným ... Více » 23.10.2026 - Oldřich Hostaša mi naléhavě poslal svoji básničku.Zvony znějí svůj dávný čas na náměstí Jiřího z Poděbrad pan Seifert zanechává vzkaz verše nenechají nikoho žebrat Mistře bylo to v mém mládí kdy jsem Vás poznal osobně všechno mělo své pozadí mé verše zněly moc podrobně Váš pokoj vesmírný sonet samá myšlenka... Více » 14.10.2026 - Dušan Spáčil o Jaroslavu SeifertoviJaroslav Seifert jako novinář, aneb těžký úděl intelektuála Po Jaroslavu Seifertovi zůstalo nejen veliké množství nádherných básní, ale i rozsáhlé dílo novinářské. Nebyl ve své generaci výjimkou. Většina dnes slavných básníků jeho generace občas publikovala články či stati. U Seife... Více » 09.10.2026 - Jsem rád, že nejsem ministrem30.09.2026 - V Nemocnici Tišnov jsme otevřeli 94. babybox.28.09.2026 - Václav Bárta 89!09.09.2026 - 94. babybox je instalován na Nemocnici Tišnov.07.09.2026 - Prohlídka "botníku"SLOVO ÚVODEMDivokému vínu číslo 142 dodal zásadní chuť svými fotografiemi Daniel Šperl. Vycházejí při příležitosti fotografovy výstavy, jež od 5. března do 19. dubna probíhá v Leica Gallery Praque, Školská 28, Praha 1, pondělí – pátek 10:00 – 20:00, sobota – neděle 11.00 – 18:00. Daniel současně zve na výstavu svého chráněnce Miloslava Kubeše – Člověče kdo jsi?, probíhající v kavárně galerie. Miloslav Kubeš už dávno fotografuje jenom v nebi, ale Daniel se stará o jeho fotografický odkaz tu na Zemi. Nedivte se, moji milí, že tak zdůrazňuji výstavu Daniela Šperla, jsem totiž jeho obdivovatelem a opravdu si přeju, abyste fotografie viděli na vlastní oči. Básničky Jiřího Žáčka, Václava Bárty, Karla Sýse, Zory Wildové, Evy Frantinové, Dušana Spáčila a Oldřicha Damborského a povídky Štěpána Votočka a Františky Vrbenské byste určitě při listování v Divokém víně neměli vynechat. Básničky Karla Sýse z jeho notýsků přepsala Kájova celoživotní partnerka Eva Frantinová. Samozřejmě budu rád, když si přečtete i texty ostatních autorů. Vaši pozornost si zaslouží obrázky Miroslava Bartáka, bez nichž si už nedovedu www.divokevino.cz ani představit. Miroslav Barták vydal v nakladatelství Galén svoji knížku A teď už bez legrace. Můžete si ji objednat na objednavky@galen.cz. Jednu mám doma i s věnováním, a tak vím, co doporučuju.
Často teď píšu o svých kamarádech, kteří mě předešli na cestě do nebe, nebo do pekla. Tentokrát mezi ně patří hudební skladatel a varhaník Jiří Růžička, jenž byl mým posledním žijícím partnerem při uvádění poemy Obestín v roce 1966 v kostele svaté Kateřiny. Ostatní protagonisté – Jiří Ostermann, Eva Olmerová jsou v pekle již dávno. Jirka Růžička byl spolužákem a přítelem Václava Hraběte. Když básník 5. března 1965 zemřel, Jirka Růžička přepsal jeho rukopisy s několika průklepy na psacím stroji. Jednu kopii dal mně a já jsem od té doby tiskl tvorbu Václava Hraběte v Divokém víně. Jsem si jist, že rukopisy jsou v bytě Jiřího Růžičky v domě číslo 8 v Gogolově ulici v Praze. Mezi přátele, kteří mě předešli, jmenuji i Alenku Kučerovou, grafičku a výtvarnici. Zatímco s Jirkou Růžičkou se neloučil nikdo, s Alenkou se při pohřbu v kostele svatého Václava ve Staré Boleslavi loučili mnozí. |
|
|
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.