Slovo úvodem
aneb
Pozor na Filipa!

Zatímco někteří říkají jak je důležité míti Filipa, přicházím s novelizovanou obměnou — pozor na Filipa. Filip mi poslal před několika dny svoje texty s úvodním dopisem, jenž mě zaujal.

Posílám Vám asi 4 básničky, které jsou — myslím — celkem zajímavé. Minimálně Jabloňové sady (úvodní čtyřbáseň) by už si zasloužily být publikovány v nějaké dobré společnosti.

Tedy slova, jež nelze přehlédnout — Filip považuje Divoké víno za dobrou společnost a sám sebe za vhodného partnera pro ni. Poděkoval jsem za důvěru a obdržel další mail.

Takže pokud se Vám nějaký veršík líbí a Divoké víno není vedeno na principu sekty, ve které musí nebohý přispěvatel projít desítkou iniciačních obřadů (u kterých mu prokvetou skráně), nežli se slovo dostane ven…

Divoké víno je od svého vzniku v roce 1964 otevřeno všem autorům a nikdy nebylo skupinovým časopisem, v tom se Filip trefil. Jediné, co mě trochu zarazilo, bylo homosexuální téma jeho textů. Dost tvrdé! A Filip mi vzápětí v dalším mailu svoje zaměření potvrdil:

Ty básničky jsou autentické. Nehraju žádnou grotesku a nejsem ani žádná vymyšlená identita, která o sobě povídá pohádky. Ještě na drobnost jsem se chtěl zeptat, Vy to tedy publikujete, nebo ne?

Trochu jsem se zadrhl a odpověděl Filipovi poněkud zdrženlivě a jednou větou, že si publikování jeho textů musím pečlivě uvážit.

Ach tak, pane Hessi.
Tak to já jsem pečlivě rozhodnutý hned. Beru zpět, je to moje — copyright.

…zněla odpověď mladého muže. A následovala pointa:

Velmi dobře si uvědomuju, že Vám téměř každých dvacet pět let někdo pošle hlubší, formálně rafinovanější a lepší báseň, než jsou Sklenářovy Jabloňové sady například, což Vám dává nepochybné právo autora tři dny kádrovat a pak dělat drahoty.V tom se zásadně odlišují vydavatelé prózy (kteří jsou obvykle nuceni vyplácet alespoň jakési honoráře) od vydavatelů poezie, kteří dočista ztratili kontakt s realitou. Zvykl jsem si na to. Básníci a spisovatelé na stromě nerostou, a kvalita že je dána absolutně, nikoliv dlouholetým kamarádšoftem Vency s Toníčkem, který se započal, když tito prvně vyráželi na sjezdy SSM.

Filip Sklenář

To jsem dopadl, viďte, milí moji. Škoda, že mi Filip zakázal publikovat svoje verše, abyste sami mohli posoudit jejich absolutní kvalitu. Leč alespoň jsem se dozvěděl, jak probíhají milostné hry mladých mužů v Havířově. A jestlipak víte, co je to „chlapecký šafrán“? Básník má za nehty tmavé stopy chlapeckého šafránu...

Marek byl nejkrásnější když jsem do něj kopal, ta křehkost dojímala ten strach vzrušoval
Tehdy byl nejkrásnější: prstýnky černých vlasů a prosebný výraz tváře
Byl nejkrásnější když jsem do něj kopal, výčitky bodaly toto je rozžhavený skalpel vivisekce
Dal mi víc než mohl já stejně kopal do žeber do břicha i mezi nohy
Jeho tvář se křivila stejně jako když říkal: Rychleji už budu rychleji

Přenesme se z Havířova do Prahy.

V minulém čísle www.divokevino.cz jsme publikovali verše ministryně zdravotnictví Milady Emmerové s radostí nad novým talentem. Krátce poté její verše vyšly i ve Večerníku Praha, leč s komentářem velmi kritickým. Vzápětí se osobní stránky básnířky a ministryně Milady Emmerové www.emmerova.cz ztratily z internetu. Proč..? Je to škoda!

Dostal jsem psaní od Ministeria kultury. Litují, že pro mne nemají příznivější zprávu, nežli žádný finanční příspěvek na Divoké víno. Ale stálo to za to těšení. Užíval jsem si jej půl roku od podání supliky.

Navštívil mě Miloň Čepelka a přinesl básničky tří autorů, jež vlastnoručně vyhledal a redigoval. Pro jednoho z nich — nositele pseudonymu Tomáš Recht, jsme se rozhodli v Divokém víně zřídit novou rubriku — Objev čísla. Tak se nám líbil. Stejně dobré jsou i další dvě Miloňovy schovanky Kateřina Ondřejová a Michaela Kloudová. Z Miloňovy knížky Mandel sonetů jsem pro vás přepsal osobně první dva.

Zřídili jsme taky rubriku Poetický démon, jakési „kouzlo nechtěného“. Jejím prvním autorem se stal Jaroslav Majevský. Podařilo se mi převzít literární dílo Zory Wildové čítající stovku básniček. Abyste si je užívali postupně, budu je napouštět po kouscích asi tak na deset pokračování. Nenechte si je ujít, milí čtenáři.

Po letech jsem se sešel s Evou Hauserovou, již pamatuji jako Evu Černou. Mám to potěšení uvést ji na stránkách Divokého vína. Po ještě delší době se ozval Michael Lorenc. Nemá internet, a tak si dopisujeme klasickou poštou. Nevěříte? Karel Sýs mi svoji současnou revolučně naladěnou tvorbu poslal faxem. Z úcty k velkému básníkovi jsem jeho básničku rád přepsal. Nejlepší nakonec — Divoké víno 16/05 přináší současné básničky Jiřího Žáčka. Předal mi je osobně napsané na stroji. I jeho verše jsem tradičně přepsal a při psaní jsem si povšiml, že nejsou nejveselejší.

L. H.

Divoké víno v srpnu 1968

Na srpnovou okupaci Divoké víno reagovalo zvláštním vydáním — číslem 7/68. Čítalo pouhých osm stránek a přiznejme si, že z jisté předposranosti nebyli autoři uvedeni jménem. Takže dnes už ani nevím, kdo je vlastně napsal. Výjimkou byly verše Vladimíra Holana Nepřátelům, jež básník Divokému vínu poslal prostřednictvím Vladimíra Justla, a Karla Tomana Balada každodenní. Ve zvláštním vydání byly otištěny kresby Honzy Vyčítala a moje fotografie z okupace Prahy.

tank 1 tank 2 text doprovázejí fotografie
Ludvíka Hesse

Fotil jsem tehdy východoněmeckou praktikou. Rozebral jsem ji na tělo a objektiv, každý díl strčil do jiné kapsy koženého sáčka, doufaje, že sovětští vojáci šacující Čechy přecházející přes most nepoznají, že nesu foťák.

Osudné ráno mě probudil telefonát mojí mámy — jsou tu Rusové. Žil jsem tehdy ve Všehrdově ulici na Malé Straně a do centra Prahy a na Vinohradskou k rozhlasu jsem musel přejít přes most 1. máje. Před rozhlas jsem se dostal ještě ve chvíli relativní legrace. Stavěly se tam směšné barikády do cesty sovětským tankům. Našrouboval jsem objektiv a mačkal spoušť. Sovětský velitel tanku něco pokřikoval na smějící se Čechy. Najednou se tank rozjel proti srandovní barikádě. Vyštěkly kulomety. Na chodník upadl kluk a stříkala z něj krev. Přešel nás smích…

foto: LH foto: LH

Tiskárna Divokého vína byla ve Vršovicích v domě číslo 106 na Francouzské ulici. Potají jsme v noci přestěhovali jeden malý ofsetový stroj Rominor do budovy III. chirurgické kliniky v Londýnské ulici. Snesli jsem jej do sklepa do márnice a tiskli tam protisovětské letáky. Kdo zrovna netisknul, roznášel je po ulicích. Na svých webových stránkách na naše aktivity vzpomíná dlouholetá milenka Honzy Vyčítala Maruška Štěpánková. Ocituji ji, abych se nechlubil sám.

A pak najednou jsme dostali plnou dávku… pracovala jsem v tu dobu v časopise „Divoké víno“ a můj boss Luděk, mě ověsil letákama a foťákama a spolu jsme lítali od rozhlasu přes Václavák až k Národnímu, a když mě vyslal zase s těma letákama, který jsme tiskli celou noc v podzemí ňáký nemocnice, do úzké ulice, opravdu se nepamatuju, která to byla, kde stálo hodně těch rusáčků a ti místo, aby si vzali ty potištěný papíry a začli se vzdělávat, otočili proti mně ty jejich zářné zítřky,… sem si řekla … tak to teda ne, pokud to ovšem přežiju. Ňák jsem se ani nestačila bát, ale Luděk, který stál na rohu ulice, byl blízko mrtvici.

foto: LH foto: LH

Ve svých vzpomínkách na srpen přeskočil jsem Divoké víno 6/68, v němž vyšly básničky Jirky Žáčka, Jardy Holoubka, Petra Cincibucha a Honzy Nováka. Většinu z nich jsem do internetové podoby Divokého vína přepsal. Kuriozitou DV 6/68 jsou prózy Pavla Hudce Ahasvera, s nímž jsem si pro toto číslo vyměnil role. Divoké víno 6/68 otisklo totiž fotografická akty z mého vlastního uměleckého ateliéru.

Nedávno jsem pocítil touhu vytvořit repliky těch fotek. Vložil jsem je do stejné galerie laskavému čtenáři či spíše divákovi k posouzení. Na fotkách z roku 1968 pózuje moje první žena Naďa. A kdo je na těch současných..? Moje poslední žena Eva.

foto: LH foto: LH

Kromě vyjmenovaných publikovali v Divokém víně 6/68 Milena Koubová, Josef Ševčík, Zuzana Boryslawská, František Mareš, otištěny byly povídky Miroslava Huji a Richarda Sobotky, verše Jeana Gacona v překladu Zdeňka Přibyla a kreslené vtipy Jana Vyčítala. Na dvou stránkách vyšla ukázka z připravované knihy Jany Černé Adresát Milena Jesenská.

Bohuslav Reynek

Divokému vínu 8/68 dominují verše Bohuslava Reynka a fotografie Pavla Jasanského ze zámečku v Petrkově. Zásluhu na jejich otištění měla grafička a malířka Ivana Pavlová, nová akvizice Divokého vína. V redakci převzala po Johaně Kohnové post lektorky a tajemnice. S Johanou se Divoké víno rozloučilo, tentokrát pro vždy. Možná bych mohl popsat okolnosti jejího odchodu, leč škoda kazit vzpomínku na tu extravagantní osobu.

Z čísla 8/68 jsem pro vás, milí čtenáři, přepsal přesmutnou básničku Šárky Smazalové, která v Divokém víně vyšla po její tragické smrti 5. října 1968. Dal jsem si práci naklepat do počítače básničky Viktora Greinera, Miroslava Janíka, Jiřího Moce a Heleny Pěkné. Petr Cincibuch dostal za domácí úkol, aby svoji poému ´68 přepsal sám.

Nepřepsal jsem verše J. Kopčaye, Věry Böhmové, Michala Matzenauera, Zuzany Boryslawské, Nadi Jandejskové, Jaroslavy Rychtaříkové, J. L. Bartůšky, Jaroslava Kovandy, Jiřího Špánka a Jiřího Moce. Z lenosti či důvodů jiných jsem taktéž nepřepsal povídky Miroslava Huji a Dariny Gerberiové a překlady amerických básnířek Sylvie Plathové a Denise Levertové. Jejich překladatel nebyl asi omylem uveden, a tak se jeho jméno nedozvíte ani vy.

Rád bych vás, milí moji, potěšil nějakou pikantérií, leč nenapadá mě… Všechno jsem zapomněl nebo nic nebylo…?

Ludvík Hess

Ostatní tvorba Ludvíka Hesse publikovaná v Divokém víně:
DV 89/2017: Slovo úvodem
DV 88/2017: Slovo úvodem, Jezdecké sochy
DV 87/2017: Slovo úvodem
DV 86/2016: Slovo úvodem
DV 85/2016: Všichni mají narozeniny. Miloň Čepelka 80! Já nic – jsem nejmladší
DV 84/2016: Tři hvězdy divokého vína mají sedmdesát! Jen já pořád nic
DV 83/2016: Slovo úvodem
DV 82/2016: Slovo úvodem
DV 81/2016: Slovo úvodem
DV 80/2015: Slovo úvodem, Jezdecké sochy v zemi české
DV 79/2015: Slovo úvodem
DV 78/2015: Slovo úvodem
DV 77/2015: Slovo úvodem a další
DV 76/2015: Slovo úvodem a další
DV 75/2015: Slovo úvodem a další
DV 74/2014: Slovo úvodem a další
DV 73/2014: Slovo úvodem a další
DV 72/2014: Slovo úvodem
DV 71/2014: Slovo úvodem
DV 68/2013: Slovo úvodem
DV 67/2013: Slovo úvodem
DV 66/2013: Slovo úvodem
DV 65/2013: Slovo úvodem
DV 64/2013: Slovo úvodem
DV 63/2013: Slovo úvodem
DV 62/2012: Slovo úvodem, Kuře si podruhé žádá Jaroslavovu ruku a další
DV 61/2012: Slovo úvodem, Rozpadnou se v prach a další
DV 59/2012: Slovo úvodem, Strašné utrácení a další
DV 58/2012: Slovo úvodem, Klisny a hříbata a další
DV 57/2012: Slovo úvodem, Současnost a další
DV 56/2011: Slovo úvodem, Minulost
DV 55/2011: Slovo úvodem, Milena poprvé na koni, Uklízí stáje a vaří oběd
DV 54/2011: Slovo úvodem, Milena ve večerních úvahách a v ranním světle
DV 53/2011: Slovo úvodem, Jak kouše Milena
DV 52/2011: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích, Milena
DV 51/2011: Slovo úvodem, Ženy si Jaroslava vyměňují v rychlém sledu
DV 50/2010: Slovo úvodem, Kapitola pátá
DV 49/2010: Slovo úvodem, Žákovská knížka
DV 48/2010: Slovo úvodem, Kapitola třetí - Honza a Jirka - kluci Rothovic
DV 47/2010: Slovo úvodem, Malý Jarda
DV 46/2010: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích
DV 45/2010: Slovo úvodem, Kapitola z knížky Čtyřúhelník
DV 44/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 43/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 42/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 41/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 40/2009: Zemřel Pavel Verner a další
DV 39/2009: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech
DV 38/2008: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech (2. kapitola)
DV 37/2008: Slovo úvodem, Pohádka devátá a poslední
DV 36/2008: Slovo úvodem, Osmá pohádka
DV 35/2008: Slovo úvodem, Sedmá pohádka svatební
DV 34/2008: Slovo úvodem
DV 33/2008: Slovo úvodem
DV 31/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 4. díl
DV 30/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 3. díl
DV 29/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - díl druhý
DV 28/2007: Slovo úvodem, Pohádka. Svatební?
DV 28/2007: Fotografie
DV 27/2007: Slovo úvodem, Křest Antologie a další
DV 26/2007: Fotografie Aleny Kučerové
DV 26/2007: Akty
DV 26/2007: Slovo úvodem, Opona padá
DV 25/2006: Slovo úvodem, Vyvolávám fotografa Jiřího Andrleho…
DV 25/2006: Fotografie z cyklu Cirkus
DV 24/2006: Slovo úvodem, Nadchnul nás Pavel Řezníček s Goldflamem
DV 23/2006: Slovo úvodem, Kdy začne přituhovat…?
DV 22/2006: Slovo úvodem, V roce 1970 jsme se měli všichni rádi!
DV 21/2006: Slovo úvodem, Markéta Hejná vzrušila mladé básníky…
DV 20/2006: Slovo úvodem, (Kapitola pojednávající o básnících…)
DV 19/2005: Slovo úvodem, Jak dopadl podnikatelský záměr, milý Hafede Bouassido?
DV 18/2005: Slovo úvodem, Zemřel Honza Čech
DV 17/2005: Slovo úvodem, Hara Kiri…??…
DV 16/2005: Fotografie
DV 15/2005: Slovo úvodem, Fenomén Jiří Oulík…
DV 15/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 14/2005: Slovo úvodem, Jana Černá neboli Honza Krejcarová...
DV 14/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 13/2004: Slovo úvodem, Pavel Hudec, fotograf a Ahasver…
DV 13/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 12/2004: Slovo úvodem, Manželství a poezie
DV 12/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 11/2004: Slovo úvodem, Nastoupil Karel Sýs, ale taky Jaroslav Holoubek a Honza Vyčítal
DV 11/2004: Pil jsem malinový protlak, (jak ses připravovala k milování…) a další
DV 11/2004: Akademický sochař docent Milan Vácha tvoří sochu Strážci (fotogalerie)
DV 10/2004: Slovo úvodem, Přistoupil Pavel Jasanský
DV 9/2004: Slovo úvodem, Do Divokého vína vstoupil Jiří Žáček
DV 9/2004: Dům života i smrti
DV 8/2004: Slovo úvodem, Divoké víno po maturitě
DV 8/2004: (ty jsi pokušení…), (tvá hlava na dřevě divokým…)
DV 8/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 7/2003: Slovo úvodem, (Zemřel Ladislav Landa)
DV 7/2003: (uznal jsem se vinným…), (z tvých vlasů se mi podávají…) a další
DV 7/2003: Vyvolávám staré filmy
DV 6/2003: Slovo úvodem, Zemřel Václav Hrabě
DV 5/2003: Slovo úvodem, Inspirovali jsme Hrabala
DV 4/2003: (tys ta největší…), Balada o koních
DV 4/2003: Slovo úvodem, Mluvil jsem s Allenem Ginsbergem
DV 3/2003: (byla panna…), (tvé mosty nad řekou…) a další
DV 3/2003: Slovo úvodem, Přišel Petr Cincibuch a Ladislav Landa
DV 2/2003: Slovo úvodem, Potkali jsme Johanu
DV 2/2003: (vešla jsi dunivými kroky…)
DV 1/2002: Začalo to rybičkami
DV 1/2002: Radaně, Není činnost pro psa dělat lidem hopsa a další