DIVOKÁ VINICE, aktuálně

27.07.2017 - Almanach české poezie 2018 – Výzva Vladimíra Stibora pro média

V těchto dnech začíná vznikat nový almanach české poezie 2018, navazující zcela volně na předchozí antologie z posledních pěti let. Výběr čtyř až šesti nejlepších krátkých autorských básní lze posílat na adresu editora do konce září 2017. Dozvíte se i všechny další důležité informace ... Více »

23.07.2017 - 155. děťátko v babyboxu v Plzni, 9. letošní!

Dvířka plzeňského babyboxu v Poliklinice Denisovo nábřeží se otevřela v neděli v 6 hodin 10 minut. Do nového a snad lepšího života jimi vstoupil zcela novorozený klučík, na první pohled zdravý, zabalený jen v županu. Sdělila mi to Petra Štenglová, hlavní sestra.
Klučík je čtvrt... Více »

23.07.2017 - 156. děťátko po třech hodinách ve stejném babyboxu v Plzni! Bratříček z dvojčat??

V devět hodin, přesně tři hodiny po prvním dnešním plzeňském děťátku, byl odložený do stejného babyboxu na Poliklinice Denisovo nábřeží v Plzni další kluk. Čerstvě narozený, s pupečníkem podvázaným českou trikolorou! Tentokrát byl zabalený do zbytků šedého svetru, jinak nahý. Hlavní ... Více »

20.07.2017 - Vlastimil Kula : „Satyrův deník“ 18+ Výstava erotických fotografií.

Kliknutím zvětšíš.
Kliknutím zvětšíš.

Fotograf Vlastimil Kula vstoupil do povědomí publika bez nadsázky... Více »

Slovo úvodem

Národní knihovna byla pro mne velkým pojmem od útlého mládí. Navštěvovali jsme Klementinum s Mélou Machálkem jako studenti gymnázia Na Zámečku a sedíce ve studovně, cítili jsme se jako učenci. Goethe, Schiller, Michelangelo... V minulém čísle jsem vzpomínal na pořad Michelangelových veršů, které jsme recitovali 19. září 1964 v našem sklepním Klubu poezie. Spolužáci Jarda a Robert při mém a Mélově procítěném přednesu promítali reprodukce Michelangelových výtvarných děl, které jsme ofotili z knih zapůjčených právě v Národní knihovně. Návštěva Klementina pro nás znamenala něco jako vstup na posvátné území.
V roce 2007 Národní knihovna vydala moji dvoukilovou knihu Antologie Divokého vína a dodnes to považuji za obrovskou čest.
A konečně - letos mě Národní knihovna ČR požádala, zda by mohla archivovat www.divokevino.cz. Napsali mi: "... jako ocenění kvality Vašich stránek..." Podepsali jsme o tom smlouvu a o jejím plnění se můžete přesvědčit sami kliknutím na logo NK v pravém horní rohu titulní stránky časopisu.
Ocenění je pro mne velmi závazné, a tak vás prosím, moji milí, abyste je tak chápali i vy - autoři a čtenáři Divokého vína.
Pochlubím se ještě dalším úspěchem. V Mělníku jsem 3. listopadu otevřel třicátý babybox. Za čtyři roky své existence pomohly babyboxy zachránit 26 dětí. Smutné číslo, viďte? Kdo by mě snad chtěl slyšet povídat o babyboxech, chlubím se každý pátek večer a asi i v sobotu ve vysílání Českého rozhlasu stanice Regina ve svém vlastním pořadu Okénko táty babyboxů.
Do třetice - Nakladatelství Petrklíč chystá k vydání moji třetí letošní knížku - román Čtyřúhelník. To jsem se nějak rozepsal... Ukázku si můžete přečíst o pár řádek níž. Knížka čítá 256 stran formátu B 5 v pevné vazbě s přebalem a ilustroval jsem ji vlastními fotografiemi. Aha! Ptáte se, co nebo koho jsem fotil..? Chlapy jsem nefotil, to si buďte jistí. Grafickou úpravou vynesl Čtyřúhelník na vrchol knižní produkce Šimon Blabla (Studio Degas). V minulém čísle jsem ještě hlásil, že knížka vyjde 4. února 2010. Jestli to dobře dopadne, bude v knihkupectvích už letos do 10. prosince.
Výtvarníkem čísla je Vlastimil Zábranský, jehož 25 obrázků mi s laskavostí sobě vlastní poskytl velkokníže všech výtvarníků Vilém Stránský a jeho internetová prodejní galerie www.artbohemia.cz.

Obrazy Vlastimila Zábranského

Pavel Hudec Ahasver, slovenský fotograf žijící v Praze, jenž je spolu s Pavlem Jasanským nejvýznamnějším fotografem historického Divokého vína, oslavil 14. listopadu narozeniny. Nejznámější český básník současnosti Jiří Žáček, jenž svoje první verše otiskl v roce 1965 právě v Divokém víně, slavil narozeniny 6. listopadu. Oběma klukům gratuluju! Aha! Ptáte se, kolikáté narozeniny slavili..? Ani už nevím.

L. H.

ČTYŘÚHELNÍK

Ukázka z připravovaného románu

Opět Nina

„Ahoj, chovateli...“ uslyšel Jaroslav smutný hlas Niny poté, co telefon třikrát zazvonil.
„Proč jsi tak smutná, Nino? Že ti volám?“
„Ani nápad, proč bych měla být smutná právě z tebe? Nic špatného jsi mi neudělal. Čím ti mohu být užitečná, Jaroslave?“ odpověděla Nina smutně, ale vstřícně.
„Tak se mi nějak zastesklo...“ zopakoval oblíbenou větu z filmu Kolja. Cellista Louka tak obvykle po telefonu zahajoval svá milostná dobrodružství.
„K tomu jsou přece jiné, když se ti stejská, chovateli. Mohla bych tě rozstejskat ještě víc. Ale něco ti musím povědět. Představ si, že jsem se spřátelila s vdovou po sochaři Slavoji Nejdlovi. Taky jí bylo smutno, možná jako tobě. Všem je nám smutno...“ překvapila i nepřekvapila chovatele. Sám o svém smutku nikdy nemluvil, i když jej často doslova dusil.
„Byla jsem se jednou v létě podívat v lomu, Jarmila se mnou trochu komunikovala a teď k ní jezdím skoro každý víkend. Zvykly jsme si na sebe, i když spolu někdy ani moc nemluvíme. Jenom tak souzníme... Samým smutkem. Nemůže zapomenout na svého muže. Je tam krásně, i když mrzne.“
„A ty? Na koho ty nemůžeš zapomenout, Nino?“
„Přece na tebe, milý příteli, mám tě pořád v hlavě. I do toho lomu jsi mě zavedl poprvé právě ty,“ trochu žertem a trochu vážně odpověděla.
„Snadná pomoc,“ odpověděl slovy ruské pohádky. „Stačí mě předvolat,“ pokračoval svým oblíbeným sloganem. „Vzala bys mě s sebou do lomu?“
„Ráda, ale musím se zeptat Jarmily. Někdy o návštěvách nechce ani slyšet. Chceš o tomhle víkendu? Domluvím se s ní, mohl bys mě vzít autem, mně ho totiž ukradli.“
„To mě mrzí. Rád tě tam odvezu. Ale víkend začíná už zítra...“
„Zavolej mi ráno. A nebuď smutný, jdeš přece od úspěchu k úspěchu,“ snažila se chovateli zalichotit učitelka Nina.

„Máš brusle? Počítám, že jezero v lomu by mohlo být zamrzlé. Samotnou by mě bruslit nebavilo,“ vstřícně oslovila učitelka chovatele, když jí o velké přestávce mezi druhou a třetí hodinou zavolal.
„Pokoušel jsem se vzpomenout, kdy je přestávka. Mezi 9.40 a 10.00? Nebo se pletu? Brusle? Mám, ale zapomněl jsem bruslit.“
„Přestávka je v ústavu stejně, jako když jsi jej navštěvoval ty. A bruslit tě naučím!“ zasmála se konečně Nina, když si představila obrovského silného muže s vousy a pleší na bruslích.
„Jsem rád, že jsem tě rozveselil, miláčku. Do kolika máš školu?“
„Přece jako vždycky, v pátek do 12.30. Jak jsi to mohl tak rychle zapomenout?“
Jaroslav nakoupil nejrůznější dobroty a počítal s tím, že budou pro tři. Nedomluvili si s Ninou celý společný víkend a ani nevěděl, jestli jej vdova Nejdlová pozve, aby v lomu zůstal. Podivoval se sám sobě, jak je možné, že hodnou a milou učitelku Ninu tak dlouho zanedbával. To Kateřina mě zaslepila, nadával si v duchu. A teď je navíc ještě chci seznámit.
V půl jedné seděl v autě před ústavem a se zalíbením a znaleckým okem pozoroval studentky vybíhající z vrat školního dvora. Jako by čekal, že mezi nimi vyběhnou Míla a Jiřina, Maruška a Slávka, Méla a Jarda... A mezi nimi on sám - v pohorkách, štruksových kalhotách a v červené silonové prošívané bundičce. Tašky plné nikoli učebnic, ale rukopisů s básničkami a s čerstvě vytištěným Divokým vínem, které nesli na večerní představení svého Klubu poezie...
Jedna studentka mu padla zvlášť do očí, tmavé dlouhé vlasy a pružný rytmický pohyb vpřed, jako by ani nekráčela, spíš tančila. Odtrhla se od svých dvou obdivovatelů a namířila si to k jeho autu.
„Jaroslave! Těšila jsem se na tebe!“ oslovila jej bez zábran. Byla to učitelka Nina, ještě krásnější, než když se viděli před několika měsíci naposledy. Nasedla si do auta a k všeobecnému podivu studentů jej dost dlouze políbila. Dva studenti se jako na povel uklonili po pás, skupinka holek jim přátelsky a vesele mávala. Jaroslav neodolal, spustil okénko, uklonil se jim taky a zamával.
„Ještěže mám na hlavě čepici, snad v ní vypadám přece jen o něco mladší než s holou hlavou,“ přiznával Nině svůj někdejší komplex, „abych ti neudělal ještě větší ostudu.“ Plešatá hlava jej dnes už tolik neděsila. Stáří víc.
„Vypadáš skvěle v čepici i bez ní!“ lichometila mu Nina.
„Dorogaja Nina, ja uže starikan. Ponimaješ, děvuška?“ vybavila se mu ruština, kterou studoval asi dvanáct let a v té době taky náležitě nesnášel. Dnes s kamarády občas rádi pár ruských slov prohodili. Nina už svým jménem ruštinu vybavovala, natož pak před ústavem, kde Jaroslav z ruštiny před čtyřiceti dvěma roky maturoval.
„Ja učílas pa rusky nemnožko, u nas v škole tolko adin god,“ odpověděla Nina s výrazným ruským přízvukem.
„My buděm kataťsa na kaňkach, Nina?“
„Urá! U těbjá kaňkí?!“ vykřikla Nina nadšeně a zakončila ruskou konverzaci posledními slovy, která znala.

Ludvík Hess

Ostatní tvorba Ludvíka Hesse publikovaná v Divokém víně:
DV 90/2017: Slovo úvodem
DV 89/2017: Slovo úvodem
DV 88/2017: Slovo úvodem, Jezdecké sochy
DV 87/2017: Slovo úvodem
DV 86/2016: Slovo úvodem
DV 85/2016: Všichni mají narozeniny. Miloň Čepelka 80! Já nic – jsem nejmladší
DV 84/2016: Tři hvězdy divokého vína mají sedmdesát! Jen já pořád nic
DV 83/2016: Slovo úvodem
DV 82/2016: Slovo úvodem
DV 81/2016: Slovo úvodem
DV 80/2015: Slovo úvodem, Jezdecké sochy v zemi české
DV 79/2015: Slovo úvodem
DV 78/2015: Slovo úvodem
DV 77/2015: Slovo úvodem a další
DV 76/2015: Slovo úvodem a další
DV 75/2015: Slovo úvodem a další
DV 74/2014: Slovo úvodem a další
DV 73/2014: Slovo úvodem a další
DV 72/2014: Slovo úvodem
DV 71/2014: Slovo úvodem
DV 68/2013: Slovo úvodem
DV 67/2013: Slovo úvodem
DV 66/2013: Slovo úvodem
DV 65/2013: Slovo úvodem
DV 64/2013: Slovo úvodem
DV 63/2013: Slovo úvodem
DV 62/2012: Slovo úvodem, Kuře si podruhé žádá Jaroslavovu ruku a další
DV 61/2012: Slovo úvodem, Rozpadnou se v prach a další
DV 59/2012: Slovo úvodem, Strašné utrácení a další
DV 58/2012: Slovo úvodem, Klisny a hříbata a další
DV 57/2012: Slovo úvodem, Současnost a další
DV 56/2011: Slovo úvodem, Minulost
DV 55/2011: Slovo úvodem, Milena poprvé na koni, Uklízí stáje a vaří oběd
DV 54/2011: Slovo úvodem, Milena ve večerních úvahách a v ranním světle
DV 53/2011: Slovo úvodem, Jak kouše Milena
DV 52/2011: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích, Milena
DV 51/2011: Slovo úvodem, Ženy si Jaroslava vyměňují v rychlém sledu
DV 50/2010: Slovo úvodem, Kapitola pátá
DV 49/2010: Slovo úvodem, Žákovská knížka
DV 48/2010: Slovo úvodem, Kapitola třetí - Honza a Jirka - kluci Rothovic
DV 47/2010: Slovo úvodem, Malý Jarda
DV 46/2010: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích
DV 45/2010: Slovo úvodem, Kapitola z knížky Čtyřúhelník
DV 43/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 42/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 41/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 40/2009: Zemřel Pavel Verner a další
DV 39/2009: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech
DV 38/2008: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech (2. kapitola)
DV 37/2008: Slovo úvodem, Pohádka devátá a poslední
DV 36/2008: Slovo úvodem, Osmá pohádka
DV 35/2008: Slovo úvodem, Sedmá pohádka svatební
DV 34/2008: Slovo úvodem
DV 33/2008: Slovo úvodem
DV 31/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 4. díl
DV 30/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 3. díl
DV 29/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - díl druhý
DV 28/2007: Slovo úvodem, Pohádka. Svatební?
DV 28/2007: Fotografie
DV 27/2007: Slovo úvodem, Křest Antologie a další
DV 26/2007: Fotografie Aleny Kučerové
DV 26/2007: Akty
DV 26/2007: Slovo úvodem, Opona padá
DV 25/2006: Slovo úvodem, Vyvolávám fotografa Jiřího Andrleho…
DV 25/2006: Fotografie z cyklu Cirkus
DV 24/2006: Slovo úvodem, Nadchnul nás Pavel Řezníček s Goldflamem
DV 23/2006: Slovo úvodem, Kdy začne přituhovat…?
DV 22/2006: Slovo úvodem, V roce 1970 jsme se měli všichni rádi!
DV 21/2006: Slovo úvodem, Markéta Hejná vzrušila mladé básníky…
DV 20/2006: Slovo úvodem, (Kapitola pojednávající o básnících…)
DV 19/2005: Slovo úvodem, Jak dopadl podnikatelský záměr, milý Hafede Bouassido?
DV 18/2005: Slovo úvodem, Zemřel Honza Čech
DV 17/2005: Slovo úvodem, Hara Kiri…??…
DV 16/2005: Slovo úvodem aneb Pozor na Filipa!, Divoké víno v srpnu 1968
DV 16/2005: Fotografie
DV 15/2005: Slovo úvodem, Fenomén Jiří Oulík…
DV 15/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 14/2005: Slovo úvodem, Jana Černá neboli Honza Krejcarová...
DV 14/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 13/2004: Slovo úvodem, Pavel Hudec, fotograf a Ahasver…
DV 13/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 12/2004: Slovo úvodem, Manželství a poezie
DV 12/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 11/2004: Slovo úvodem, Nastoupil Karel Sýs, ale taky Jaroslav Holoubek a Honza Vyčítal
DV 11/2004: Pil jsem malinový protlak, (jak ses připravovala k milování…) a další
DV 11/2004: Akademický sochař docent Milan Vácha tvoří sochu Strážci (fotogalerie)
DV 10/2004: Slovo úvodem, Přistoupil Pavel Jasanský
DV 9/2004: Slovo úvodem, Do Divokého vína vstoupil Jiří Žáček
DV 9/2004: Dům života i smrti
DV 8/2004: Slovo úvodem, Divoké víno po maturitě
DV 8/2004: (ty jsi pokušení…), (tvá hlava na dřevě divokým…)
DV 8/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 7/2003: Slovo úvodem, (Zemřel Ladislav Landa)
DV 7/2003: (uznal jsem se vinným…), (z tvých vlasů se mi podávají…) a další
DV 7/2003: Vyvolávám staré filmy
DV 6/2003: Slovo úvodem, Zemřel Václav Hrabě
DV 5/2003: Slovo úvodem, Inspirovali jsme Hrabala
DV 4/2003: (tys ta největší…), Balada o koních
DV 4/2003: Slovo úvodem, Mluvil jsem s Allenem Ginsbergem
DV 3/2003: (byla panna…), (tvé mosty nad řekou…) a další
DV 3/2003: Slovo úvodem, Přišel Petr Cincibuch a Ladislav Landa
DV 2/2003: Slovo úvodem, Potkali jsme Johanu
DV 2/2003: (vešla jsi dunivými kroky…)
DV 1/2002: Začalo to rybičkami
DV 1/2002: Radaně, Není činnost pro psa dělat lidem hopsa a další