na další stranu
Magdalena Křenková
Básně
***
Chladný je podvečer
nebe plné děr
obloha v dlaních
měsíce má svíci
kape vosk po vesnici
po okně stéká žlutý déšť
kostelní věž
kaštanů věže
bílé věžičky
rostou do výšky
rostou zas
Deo gratias
za provaz
úzkostí přetržený
***
Adventu pěšina úzká
k tobě jdu
mrazivá kostnatá ústa
měsíc v úplňku
hvězda za hvězdou ťuká
do střech stavení
padá letí padá z nich
první sníh
do noci ční
plot z tyček
moje dny
sepnuté tichým čekáním
adventu pěšina úzká
mrazivá kostnatá ústa
měsíc v úplňku
***
Na jasném nebi rozhoupeme zvony
žlutý sníh ať zemi pokryje
ať strhá se zlatý provaz luny
jen Bože srdce srdce ne
***
Doruda jeřáb našpulil už rty
podzimní vítr
pole k tomu
na téhle zemi já a ty
opakovat nepřestanu
***
Měsíce žár
knoty řas do ruda
v koutku vosk usedá
kostlivci přišli se mnou bdít
ze záhrobních zdí
na hřebech svých pozvedá mě hvězda
spí celá krajina
Eli Eli lema sabachthani
vedle tebe usínám
***
Sluneční vějíř po krajině
zářijové dny
myslím na tebe Jesenine
na tvé sté narozeniny
cinkají jeřáby o sebe
miskami rudého vína
odpusť Bože odpusť
oprátku Jesenina
***
Stojím sama v krajině
pálí oči ve víně
oči od vína
opuštěná krajina
***
Kohouti odešli na pelech
daleko svítání
rafije pod bání
dva netopýři spící
za nohy visí při měsíci
život už neběží
jde se smrtí se smířit
spící netopýři
ta noc ta noc
voskovou dlaní měsíc mává
svíčky na nebi porozlámal
z rukávů do oken
ke mně sem
cosi mdlého sype
Marie Magdaleno
Marto z Arcu Jano
ruce si v tom nezahřeji
***
Bílé husy oblaků
krky natahují
po stádech beránků
divokých psech
dlouzí a hubení
zachytly se
v červených potůčcích tašek
zubatých hřebenech
***
Nepůjdu za tebou
vůbec za nikým
v ústech mi rozkvetly
sněhové šeříky
kohouti nekřičí
co tedy zbývá
nechat se vánicí
ukolébat
za Starou Říší
myslím na všechny
co tady stávali
co tady stávali
mačkali oči do šály
viděli nad sebou
stádo beránků
smutek dnů
viděli to
všichni co předešli mě
|
