na další stranu
Michael Lorenc
Především
Je nezbytné být
absolutně současný
jak čichající pes,
je třeba být povědomý
jako Orfeus,
je dobré mít většinový vkus,
být bohem bohémů
v mediálním nebi,
je žádoucí být in,
ready,
mít kredit plus,
je prospěšné
být trochu Američan,
trochu Rus,
je důležité psát
nekrofilní poezii,
zobat z ruky
jednorukým redaktorům,
je zapotřebí vyladit
virtuální obrazovku života,
nechat se prostoupit
konzumní ideologií,
a především je nutné získat
mandát od voličů,
svěřit správu věcí veřejných
do rukou občanů,
té bandě neplatičů.
A když to všechno
vykomunikuješ
bez mediálního humbuku,
shodneš se i s opozicí,
která ti šla po krku.
Vize
Jednou budem děkovat
emailovým jelenům
za pocit lehké dominance.
Jednou se budem hřát
v plamenu
milostné protuberance.
Jednou se budem zdát
samotnému tanci
jako děti tance.
A jednou budem vyčítat
své bance,
že jsme zazobanci.
Píseň feministky
Muži?
Jen je nechte, ať si myslí,
že jsou svobodní
a nezávislí.
Utrhnou nám ruce,
až zvládneme techniku
bezpohlavní reprodukce.
Jen je nechte, ať se bojí
na orloji času.
Jak jsou směšní,
když se na nás kření
hladce vyholení.
Nezralost
Lidé,
zakloněné hlavy.
Očekávají
sestup Orfeův?
K nerozluštitelnému písmu
patří nesrozumitelná řeč,
k lyře tajemství
flétna z duté kosti.
Brebentí
cosi o rovnosti.
Jenže chrám mužů
nebude vysvěcen,
dokud v něm nedozní
nářek žen.
Ta hrůza z budoucna,
když básník má chuť na víno
a smrt už na hrozny!
Smrt obecního blbce
Ukazoval mi jak čerpá
vodu přímo ze skály.
Chtěl být užitečný.
Nosil ji v nevratných lahvích na nástupiště
a podával cestujícím otevřenými okny
rozjíždějícího se vlaku.
Nádražní zřízenci ho neměli rádi.
Poukazoval na pomalost rychlíků,
na nedodržování jízdních řádů,
na neomalenost průvodčích.
Chtěl jsem ho chránit,
ale těch uniformovaných,
pověřených a snaživých
bylo příliš mnoho.
Co víme
Nejkrásnější dívky žijí v Praze.
Ostatní jen dojíždějí.
Co vlastně víme o naději...
Že po invazích následují
anabáze?
Až
Až se má krev
promění v mízu,
až všechny šťabajzny
pošlu k lizu,
stanu se modřínem,
zatoužím po dešti,
po víně asketů,
poslední neřesti.
|
