Michael Lorenc

ČISTÉ BARVY KVĚTIN

Slunce už zapadlo,
ale ještě ozařuje
mraky v řadách nad sebou,
pavoučí nohy mlh
se ubírají k lesu,
na co čekají
stromy v zástupech.
V ohybu cesty se objevil muž,
blíží se přískoky,
za pahorkem zalehne
jak zběh.
Slunce už zapadlo,
světlo přečká noc
v květech akátů,
ani mračna, zdá se,
nezavadí o příběh.
V ohybu cesty se objevila žena,
potkal jsem ji,
ale neviděl,
byla příliš blízko,
procházela mnou.
Přihladí si vlasy,
uhladí záhyb sukně,
složí ruce do klína...
Byl to život bez závratí,
vzpomíná.

ÚČET

Tři keře,
tři tmavá světla
v bílé noci dne.

Čekám,
až co mi řekne řeka,
klinkání zvonků
z tenkého skla.

Život jak útrata
za hosty,
smrt jako datum
splatnosti.

Čekám,
jestli se slunce
ohlédne.

ZRANĚNÝ

Co naděláš,
když je život náhražka
jak za války
jedněch proti druhým,
co naděláš,
když je smrt jen přirážka
k tržní ceně těch,
co mají dluhy,
co naděláš,
když se všem jen zdáš
a nikdy nejsi
pro nikoho doma,
co naděláš,
až láska, nebo zášť,
ti vloží prsty do rány
jak nevěřící Tomáš.

CESTY

Dlouhá cesta k lesu,
po takové cestě
nosím to, co jinde
neunesu.

Táhlá cesta do dědiny,
po takové cestě
odcházím,
abych se vrátil
jako někdo jiný.

POEZIE III

Báseň se píše
podvědomím
a ničím tak málo
jako rozumem,
v básni se staví
nadoblačný komín,
když kouř je noc
a dým je den.

VERŠ

Nesmí lapat po dechu,
ani dýchat ozón,
měl by zůstat integrální
jako Higgsův boson.

PRŠÍ NA JEHLAN

Architektky ikeban
nakoupily cetky,
postavily stan.

Déšť ovlivňuje svědky,
soudí holé lebky
z kauzy bílých vran.

Vždycky někde prší,
déšť má božskou duši,
tvrdí Taliban.

STAVBA II

Stavební jáma vznikla vybagrováním
dvou set tisíc kubíků zeminy.
Valnou část jejího dna
pokrývá beton, jakmile betonáři
odstraní ocelové zábrany,
může suterén zaplavit voda,
každá netěsnost izolace
tak bude ihned zřejmá.
Pestrobarevné domíchávače betonu
připomínají dětské hračky.
Během jednoho dne se jich na místě
protočí zhruba sto padesát.
Už se také začalo pracovat
na skeletu samotné budovy,
nad okolní terén by se měla
z podzemí dostat na podzim,
je ukotvená na takzvaných pilotech,
jde o vrty, které jsou vyloženy železnými
výztuhami a zality betonem.
Ze země tak ční
několik desítek svazků
železných prutů.
Jejich konce se od sebe vzdalují,
připomínají rozevřené květy.

DOKUD

Převážnou část života
píšu jedinou báseň,
nekonečnou řadu
stále stejných slov,
převážnou část života
jsem marně čelil kráse,
dokud si ji nedaly
strany do stanov.

JARO

Křik hnízd,
zvučící zlato,
štiplavý dým.

Vyprahlé srdce,
bloudivé ruce,
netečný klín.

KDO

Ticho je poselstvím
hlučné budoucnosti,
do nicoty nezve
bůh ani ďábel.
Jsi černým akátem
v plamenech rostlin,
v zelených plamenech
Kain, nebo Ábel.

SLEHLÁ TRÁVA

Zaléhá v uchu pažitky
ozvěnou hřmění z léta,
tiše, jak motýl ze síťky,
hrobařík jara vzlétá.

Až potkám milou, pozdravím,
ona mé srdce uhrane
a srdce, ptáček zpěvavý,
stane se havranem.

BILIÁR

Den,
dutá koule
z tvrzeného skla,
noc,
koule v kouli,
která se nafoukla.
Žiješ uvnitř,
nebo vně,
když to s tebou
skoulí v nálevně.

RYBÁŘ

Žije
od mřenky k mřence,
rybaří
s jakýmsi zabedněncem
na břehu Dyje
a opíjí se deštěm
z mračna nostalgie.

CHODCI

Šel,
ale na mně si nepřišel,
přišel,
až když jsem odešel,
šel po mně,
ale já jsem ho předešel,
odešel,
když jsem se věšel,
šel koupit rakev,
kam bych se vešel.

OMYL

Cítil jsem všechny
nervy v těle,
řekla mi: netahej
mě do postele.
Je krásná jak
čajová růže,
jenže je na holky
a nesnáší muže.

NEVYDANÁ SBÍRKA

Když mladá talentovaná
básnířka odnášela svoji
první sbírku do nakladatelství,
její otec za ní volal:
Nesouložit s redaktory,
nesouložit s redaktory!
Když se mladá talentovaná
básnířka vrátila domů,
sdělila otci: Už tě nebudu
poslouchat, sorry!

DVA BLÁZINCE

Pýřím se
nahý v neckách
na Můstku,
stydím se,
že mám tuhle libůstku,
ozývá se z plných plic
smích bezdomovců z popelnic,
hádám, že mě převezou
z Václaváku do Bohnic.

SMRT REDAKTORA

Zabil jsem ho
v domě Faustově,
potom jsem ho zavěsil
na žerď jako prapor,
pohřbil jsem ho s něhou,
kondoloval vdově.
Povídá se, že se oběsil,
byl to prostě magor.

NA GRÉMIU

No tak to ukradl,
to se může stát každýmu,
pro nás je ale nepřijatelné,
že to politicky nezvládl
a mediálně neustál,
raděj mít osinu
v prdeli, než ten jeho
svatej Grál!

Ostatní tvorba Michaela Lorence publikovaná v Divokém víně:
DV 126/2023: Cesta do školy a další
DV 125/2023: Cesty, Všechno souvisí se vším a další
DV 124/2023: Tma pod železničním mostem a další
DV 123/2023: Nový novověk a další
DV 122/2022: Majestát, Publikum a další
DV 120/2022: Pohádkář a další
DV 119/2022: Proto, Oděsa a další
DV 118/2022: Protipóly, Nový svět a další
DV 117/2022: Zeď
DV 116/2021: Profesoři II. a další
DV 115/2021: V prachu, V nový den a další
DV 114/2021: Ještě
DV 113/2021: Cern, Ucho a další
DV 112/2021: Apartmá, Byt a další
DV 111/2021: Kam, Návštěva a další
DV 110/2020: Včera a dnes
DV 109/2020: Super star a další
DV 108/2020: Nedospělí delikventi a další
DV 107/2020: Příliš, Ostrava a další
DV 106/2020: Bývalky, Dostupná data tmy a další
DV 105/2020: Rozvaha, Řád a další
DV 104/2019: Obdarovaná, Obavy a další
DV 103/2019: Milion chvilek a další
DV 102/2019: Pavilon č. 6 a další
DV 101/2019: Tráva, Má noc a další
DV 100/2019: Zahrada
DV 99/2019: Okna, Noc, Vedro a další
DV 98/2018: Ruské kolo a další
DV 97/2018: Nohy slečny N. a další
DV 96/2018: Kam se nedozvoníš
DV 95/2018: Ráno, Mrak a další
DV 94/2018: Psací stůl, Dveře a další
DV 93/2018: Voroněž, Cetelem a další
DV 92/2017: Dotek, Klavírní koncert a další
DV 91/2017: 11. září a další
DV 90/2017: Italská noc, Eva a další
DV 89/2017: Fotopast, Okna II a další
DV 88/2017: Proudy, Kiosky a další
DV 87/2017: Čtenářka, Utonulá a další
DV 86/2016: Spřízněni volbou a další
DV 85/2016: Squateři, Jako a další
DV 84/2016: Ukázka z knihy Nikam se k tobě nevejdu
DV 83/2016: Zatmění a další
DV 82/2016: Vhled, Kůlna a další
DV 81/2016: Jízlivosti
DV 78/2015: Měsíc, Hrad a další
DV 77/2015: Brněnské nokturno a další
DV 75/2015: Až, Smutný lampion a další
DV 74/2014: Tam, Ve tmě, Zenit
DV 64/2013: Okna, Nevím a další
DV 62/2012: Karlín, Brzy ráno a další
DV 60/2012: Řeka, Předzahrádka a další
DV 59/2012: Kopec nad Berounem a další
DV 58/2012: Výstup, Tma a další
DV 57/2012: Dovídám se, Holandia a další
DV 56/2011: Výlet na Krakovec a další
DV 55/2011: Zpětný pohyb a další
DV 54/2011: Neodpoví, Stmívání II a další
DV 53/2011: Zlatá stoka, Zahraj mi a další
DV 52/2011: Lom, Tam, Stmívání a další
DV 51/2011: Harmonie, Úžasem, Zvídavost
DV 50/2010: Chci víc, Pravá zbožnost a další
DV 49/2010: Barboře, Věk a další
DV 48/2010: Zemánek Jiří, řečený suchoruký a další
DV 47/2010: Možná, Tříšť a další
DV 46/2010: Karle Hynku Mácho a další
DV 45/2010: O původu psa, Zním, Jsi
DV 44/2009: Především, Vize a další
DV 43/2009: Pomalé město a další
DV 41/2009: Urousaný orel
DV 40/2009: Šerif, Vykoupu tě a další
DV 39/2009: Uvnitř, Zvon a další
DV 38/2008: Z Úřední desky Magistrátu a další
DV 37/2008: Samuel, Zeď a další
DV 36/2008: Starý Most, Třeboňsko a další
DV 35/2008: Kouzlo, Vidíme a další
DV 33/2008: Znamení, V krajkách a další
DV 32/2007: Život, Kdosi, Komu, Tvé tělo
DV 31/2007: Nedělní odpoledne, Mise, Kvašení a další
DV 30/2007: Mluva, Vzpomínka, Zátiší s živly a další
DV 26/2007: Návrat citu
DV 25/2006: Nokturno, Dívky na vahadlech a další
DV 24/2006: Adam, Barevný dialog a další
DV 23/2006: Věž, Synové a další
DV 22/2006: (...a pokud se jedná o poezii…), Kde a další
DV 21/2006: Říjen, (V synagogách…) a další
DV 20/2006: Sonet o tichu, Jen pár vět a další
DV 16/2005: Soumrak, Starý muž a další