Slovo úvodem

Divoké víno číslo 37 vychází 19. září, tedy v den, který považuji za významný den svůj a za den výroční našeho časopisu. Přesně před 44 lety vyšlo totiž první číslo historického tištěného Divokého vína. Tři čísla té "nudle" jsou uložena v archivu mého domu na Hájku, otec spoluzakladatel Méla Machálek je uchovává stejně pečlivě.
Večer zářijového dne roku 1964 jsme se sešli v naší libeňské sklepní klubovně v domě číslo 4 v Krejčího ulici a pro kamarády a spolubásníky jsme uvedli pořad našeho "divadla poezie" z Michelangelových veršů a dopisů pod názvem Titan a člověk. Naši procítěnou recitaci doprovázelo kvarteto zobcových fléten vedené Kateřinou (Bachtíkovou?). Spolužáci Jarda Fiala a Robert Šmied promítali na tři plátna fotografie soch a reprodukce obrazů našeho renesančního idolu. Diapozitivy k promítání jsme pořídili v Klementinu východoněmeckým fotoaparátem Exakta, zapůjčeným z Pionýrského domu v Karlíně. Dokonalé! Kdykoli po letech se sejdeme s Mélou Machálkem, nezapomeneme zopakovat si verše:

Ty víš, že vím, že víš, můj drahý pane,
že jdu jen, abych u tebe se zhříval.
A víš, že vím, že víš, jsem, jak jsem býval.


Básně jsme čerpali z knihy vydané Evropským literárním klubem v roce 1941. Kniha osahaná a rozpadající se mnohým otvíráním se z mé knihovny před lety ztratila. Je to měsíc zpátky, co se mi podařilo získat v antikvariátu dokonce dva exempláře vzácné knihy najednou. Leží u mé postele a před spaním si předčítám z posledního Michelangelova dopisu:

Ruka mi již neslouží. Od nynějška dám dopisy psát jiným a já pod to
jméno své napíšu.


Za týden po Michelangelovi, 26. září 1964, uvedlo naše divadlo poezie pořad z básní Robinsona Jefferse . Pojmenovali jsme jej podle milované knížky vydané Klubem přátel poezie - Je čas opět políbit zemi. Vzpomínám, jak jsme s Mélou při školní brigádě fascinováni Jeffersovými verši vylezli v Kladské u Mariánských Lázní na skálu a recitovali kamenům a stromům:

Čas pro toho, kdo zpola promarnil
letní pasát, aby si hvízdl na zimní bouři
a na vysoké slepé útesy Terry incognity.


Zmateni mládím a dobou, milovali jsme renesanční lyriku, Františka Hrubína, Oldřicha Mikuláška, ale taky Jarmilu Urbánkovou, Františka Branislava a Louise Aragona a jejich verše nadšeně recitovali...
Jak jsme vypadali v roce 1965 si můžete snadno ověřit, kliknete-li na "Týžden vo filme z roku 1965" (27 MB). Záběry se podařilo najít díky laskavosti Barbory Wohlinové z Krátkého filmu, jenž je z nepochopitelných důvodů archivuje. Stojí za to! Jsem ten lehce ovousený mladíček s dýmkou v ruce. A s vlasy!!
Významným se pro mne stalo 19. září i proto, že se v mém chovu koní narodilo ten den první hříbě - klisnička Alma. Stalo se o jedenáct let později, v roce 1975.
A taky jsem dnes, 19. září 2008 ve 12 hodin, otevřel v příbramské nemocnici třináctý český babybox.
Na oslavu 19. září vydávám už šestým rokem novodobé internetové Divoké víno. Přináší tentokrát dvě desítky autorů, tradiční staříky Karla Sýse, Jiřího Žáčka, Jaroslava Holoubka, Michaela Lorence a Pavla Vernera proložené mladičkými básnířkami i veršomilovnými jinochy. Básničky jsem z laskavosti Viléma Stránského, majitele internetové aukční síně www.artbohemia.cz, proložil akty Oty Janečka. Jak jinak!

Ota Janeček Ota Janeček Ota Janeček
Ota Janeček

Alibisticky upozorňuji, že nestojím zdaleka za všemi publikovanými texty. A teroristicky žádám mladé básnířky a básníky, aby se při používání interpunkce rozhodli - používat či nikoli. Nezbývá mi než opravovat pravopisné chyby, na to už jsem si za léta zvykl, ale že bych měl ještě škrtat či doplňovat čárky a tečky..?


L. H.


Pohádka devátá a poslední, pohádka současná

Lucie a Matýsek

Seděl jsem u svého psacího stolu v domě na Hájku. Oknem je výhled na dvůr a nepíšu-li zrovna a kouknu z okna, vidím, jak po dvoře pobíhá můj černobílý border coliáš Graham, občas přeběhne kočka nesoucí koťatům myš z loviště na poli, pomalu a důstojně se prochází bílý poník Lupinka, nejstarší kůň ve stáji, na jabloni proti oknu klepe do kmene strakapoud nebo ve větvích stromů ve vedlejší oboře skáče veverka, jež občas přeskáče i na zahradu nebo dokonce vstoupí až do předsíně, nechám-li dveře domu otevřené... Kouknu tedy zrovinka z okna a vidím, že do dvora vjíždí modrý forman. Z auta vystoupí vysoká blonďatá holka v modrém tričku a džínách a vesele se usmívá - Lucie! Přijela zásadně změnit můj život.
Zrovna včera jsme byli s Lucií a naším čtyřletým Matýskem na výletě. Máme rádi hrady, a tak jsme si vyjeli na hrad Šternberk.


Současný epilog

Slovy nad čarou končí moje letošní knížka Satyr a nymfičky (pošle vám ji Nakladatelství Petrklíč). Věnoval jsem ji mamince našeho Matýska k jejím březnovým narozeninám. Lucie ovšem říká, že není blonďatá. Ostatně posuďte sami. Přikládám fotografii, kterou jsem pořídil na Sázavě, letos 12. září. Vyjeli jsme si s Lucií a Matýskem na kanoi po řece. V pozadí hrad Šternberk. Láká nás znovu a znovu ...



A současný prolog. ..

Nabízím první kapitolu rozepsané knížky. Vyjde počátkem roku 2009 v Nakladatelství Petrklíč.


Co jste se v novinách nedočetli

O BABYBOXECH

To víte, že se ze mě novináři snaží vymámit zlaté tele. Příběhy odložených dětí... Historie jejich rodičů... "Pane Hess, chtěla bych to napsat jinak, než to mají ostatní," jak často jsem tu větu slyšel a ani těm nejkrásnějším ženským ústům nevyhověl.

Kdysi jsem pracoval jako manažer pro podnikatelskou sféru v Soudcovské unii ČR. Hned jak mě napadlo zřídit tyhle bedýnky na děti, pocítil jsem potřebu svěřit se svým pánům soudcům a nabídnout ideu právě jim. Že by taky udělali něco, čím by veřejnost naladili pozitivně...
Čestný prezident Soudcovské unie, s nímž mě pojí letité přátelství, přistoupil k nápadu skepticky, jak je mu vlastní. Tehdejší výkonný prezident nedůvěřivě, jak je mu vlastní. Zato předchozímu prezidentovi se nápad zalíbil. Dodnes děkuju Liboru Vávrovi za podporu. Opatrně se k projektu vyjádřil předseda pražského Městského soudu. Opatrnost je mu vlastní. Jenže zakrátko jsme spolu našli společnou řeč a při našich častých obědech jsem Janu Sváčkovi podával vyčerpávající informace o svých úspěších a neúspěších. O těch především. Výsledkem mého návrhu, aby se Soudcovská unie nápadu ujala, byla mlha nad řekou, jež se ve větru rozplynula.
Při jednom obědě podnikatelů se soudci zůstal sám u stolu sedět mladý advokát zastupující OP Prostějov, bohatou českou firmu. Přisedl jsem k němu a pojídali jsme společně tradiční svíčkovou. Na navštívence Romana Hanuse se skvěla náramná adresa jeho advokátní kanceláře - Praha 1, Národní třída. A tak jat vizí, převyprávěl jsem mu svoje představy o sbírání nechtěných dětí do bedýnek připevněných na vratech nemocnic. Hanus zřejmě zase poněkud ovlivněn společností soudců, v níž právě obědval, se snadno pro myšlenku nadchl. Založili jsme Nadační fond pro odložené děti Statim. Já s představou přílivu financí z pokladny prostějovských krejčíren ve prospěch babyboxů, Hanus předpokládám ozářen zlatistou gloriolou vznášející se nad Soudcovkou unií...
Na jeden přátelský oběd podnikatelů se soudci přijel z moravského Prostějova až do pražského hotelu Mejstřík i sám velký František Tuhý, generál a většinový majitel tradičních krejčovských továren. Ano, dohodnuto, prostějovské švadlenky budou šít soudcům elegantní a praktické taláry. Nahradí se jimi staré, těžké a neprodyšné soudcovské stejnokroje. V čí jiné osvícené hlavě by ta báječná myšlenka mohla asi vzniknout..?
František Tuhý uspořádal přehlídku navržených "kouzelnických plášťů" ve svém sídle na Vysočině, na romantickém zámečku Karlštejn. Nebo snad to bylo rekreační středisko prostějovských švadlenek... Dovezl jsem auto plné soudců do vznešeného sídla prostějovského knížete a napomáhal a přihlížel, jak se rozvíjejí přátelské vztahy. Jsem přece odborník přes vztahy...
Stoly se prohýbali pod laskominami připravenými mladými švadlenkami, přípitek stíhal přípitek. Jeden z prostějovských ředitelů předváděl osobně pánské modely soudcovských talárů.
Společnost se přemístila do sklípku. Moravská vína vytékala proudem z koštýřů a pak i ze sudů... Ředitel František Tuhý mi nabídl tykání. Hurá! Nejsa navyklý alkoholu, usínaje odešel jsem do přiděleného pokojíku jako první. Leč - v pokojíku vedlejším zahlédl jsem útlou ženskou nohu vyčnívat zpod přikrývky. Půvabná mladá soudkyně zřejmě odešla spát ještě přede mnou...

Hezké vize mi přinášel kontakt s krejčovskou továrnou OP Prostějov i s jejím mladým pražským právním zástupcem Romanem Hanusem. Leč zůstalo jen u představ. Nedostal jsem ani slíbenou prémii za sjednání obchodu s kouzelnickými plášti...
A proč pojmenovávám důstojné taláry právě tímhle lehce dehonestujícím výrazem? Jeden z předsedů pražských soudů dává občas k dobrému historku, jak poslal mladého soudního čekatele do čistírny s taláry. Mladičký adept spravedlnosti se vrátil a přinesl z čistírny stvrzenku - převzato k vyčištění: dvanáct kouzelnických plášťů...

Ludvík Hess

Ostatní tvorba Ludvíka Hesse publikovaná v Divokém víně:
DV 130/2024: Úvod
DV 129/2024: Slovo úvodem
DV 128/2023: Slovo úvodem
DV 127/2023: Slovo úvodem
DV 126/2023: Slovo úvodem
DV 125/2023: Slovo úvodem
DV 124/2023: Slovo úvodem
DV 123/2023: Slovo úvodem
DV 122/2022: Slovo úvodem
DV 121/2022: Slovo úvodem
DV 120/2022: Slovo úvodem
DV 119/2022: Slovo úvodem
DV 118/2022: Fotografie
DV 117/2022: Slovo úvodem
DV 116/2021: Slovo úvodem
DV 115/2021: Slovo úvodem
DV 114/2021: Slovo úvodem
DV 113/2021: Slovo úvodem
DV 112/2021: Slovo úvodem
DV 111/2021: Slovo úvodem
DV 110/2020: Slovo úvodem
DV 109/2020: Slovo úvodem, Petr Novák z Jaroměře
DV 108/2020: Slovo úvodem. Divoké víno má pamětní desku na bráně Gymnázia U Libeňského zámku!
DV 107/2020: Slovo úvodem
DV 106/2020: Umřel Méla Machálek. Slovo úvodem
DV 105/2020: Slovo úvodem
DV 104/2019: Slovo úvodem a fotografka Martina Koubková
DV 103/2019: Slovo úvodem
DV 102/2019: Slovo úvodem
DV 101/2019: Slovo úvodem
DV 100/2019: Slovo úvodem, Jezdecké sochy a sochy koní v Čechách a na Moravě
DV 99/2019: Slovo úvodem
DV 98/2018: Slovo úvodem
DV 97/2018: Slovo úvodem
DV 96/2018: Slovo úvodem
DV 95/2018: Slovo úvodem
DV 94/2018: Slovo úvodem
DV 93/2018: Slovo úvodem
DV 92/2017: Slovo úvodem
DV 91/2017: Slovo úvodem
DV 90/2017: Slovo úvodem
DV 89/2017: Slovo úvodem
DV 88/2017: Slovo úvodem, Jezdecké sochy
DV 87/2017: Slovo úvodem
DV 86/2016: Slovo úvodem
DV 85/2016: Všichni mají narozeniny. Miloň Čepelka 80! Já nic – jsem nejmladší
DV 84/2016: Tři hvězdy divokého vína mají sedmdesát! Jen já pořád nic
DV 83/2016: Slovo úvodem
DV 82/2016: Slovo úvodem
DV 81/2016: Slovo úvodem
DV 80/2015: Slovo úvodem, Jezdecké sochy v zemi české
DV 79/2015: Slovo úvodem
DV 78/2015: Slovo úvodem
DV 77/2015: Slovo úvodem a další
DV 76/2015: Slovo úvodem a další
DV 75/2015: Slovo úvodem a další
DV 74/2014: Slovo úvodem a další
DV 73/2014: Slovo úvodem a další
DV 72/2014: Slovo úvodem
DV 71/2014: Slovo úvodem
DV 68/2013: Slovo úvodem
DV 67/2013: Slovo úvodem
DV 66/2013: Slovo úvodem
DV 65/2013: Slovo úvodem
DV 64/2013: Slovo úvodem
DV 63/2013: Slovo úvodem
DV 62/2012: Slovo úvodem, Kuře si podruhé žádá Jaroslavovu ruku a další
DV 61/2012: Slovo úvodem, Rozpadnou se v prach a další
DV 59/2012: Slovo úvodem, Strašné utrácení a další
DV 58/2012: Slovo úvodem, Klisny a hříbata a další
DV 57/2012: Slovo úvodem, Současnost a další
DV 56/2011: Slovo úvodem, Minulost
DV 55/2011: Slovo úvodem, Milena poprvé na koni, Uklízí stáje a vaří oběd
DV 54/2011: Slovo úvodem, Milena ve večerních úvahách a v ranním světle
DV 53/2011: Slovo úvodem, Jak kouše Milena
DV 52/2011: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích, Milena
DV 51/2011: Slovo úvodem, Ženy si Jaroslava vyměňují v rychlém sledu
DV 50/2010: Slovo úvodem, Kapitola pátá
DV 49/2010: Slovo úvodem, Žákovská knížka
DV 48/2010: Slovo úvodem, Kapitola třetí - Honza a Jirka - kluci Rothovic
DV 47/2010: Slovo úvodem, Malý Jarda
DV 46/2010: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích
DV 45/2010: Slovo úvodem, Kapitola z knížky Čtyřúhelník
DV 44/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 43/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 42/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 41/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 40/2009: Zemřel Pavel Verner a další
DV 39/2009: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech
DV 38/2008: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech (2. kapitola)
DV 36/2008: Slovo úvodem, Osmá pohádka
DV 35/2008: Slovo úvodem, Sedmá pohádka svatební
DV 34/2008: Slovo úvodem
DV 33/2008: Slovo úvodem
DV 31/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 4. díl
DV 30/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 3. díl
DV 29/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - díl druhý
DV 28/2007: Fotografie
DV 27/2007: Slovo úvodem, Křest Antologie a další
DV 26/2007: Slovo úvodem, Opona padá
DV 25/2006: Fotografie z cyklu Cirkus
DV 24/2006: Slovo úvodem, Nadchnul nás Pavel Řezníček s Goldflamem
DV 23/2006: Slovo úvodem, Kdy začne přituhovat…?
DV 22/2006: Slovo úvodem, V roce 1970 jsme se měli všichni rádi!
DV 21/2006: Slovo úvodem, Markéta Hejná vzrušila mladé básníky…
DV 20/2006: Slovo úvodem, (Kapitola pojednávající o básnících…)
DV 19/2005: Slovo úvodem, Jak dopadl podnikatelský záměr, milý Hafede Bouassido?
DV 18/2005: Slovo úvodem, Zemřel Honza Čech
DV 17/2005: Slovo úvodem, Hara Kiri…??…
DV 16/2005: Fotografie
DV 15/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 14/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 13/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 12/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 11/2004: Akademický sochař docent Milan Vácha tvoří sochu Strážci (fotogalerie)
DV 10/2004: Slovo úvodem, Přistoupil Pavel Jasanský
DV 9/2004: Dům života i smrti
DV 8/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 7/2003: Vyvolávám staré filmy
DV 6/2003: Slovo úvodem, Zemřel Václav Hrabě
DV 5/2003: Slovo úvodem, Inspirovali jsme Hrabala
DV 4/2003: Slovo úvodem, Mluvil jsem s Allenem Ginsbergem
DV 3/2003: Slovo úvodem, Přišel Petr Cincibuch a Ladislav Landa
DV 2/2003: (vešla jsi dunivými kroky…)
DV 1/2002: Radaně, Není činnost pro psa dělat lidem hopsa a další