literární časopis založený v roce 1964

DIVOKÁ VINICE, aktuálně

22.06.2026 - V letošním ročníku literární soutěže ART BOTIČ získala báseň Sebepřijetí Kateřiny ANIMA 1. místo v kategorii dospělí a senioři - poezie.

Kateřina ANIMA Dušková (občanským jménem Kateřina Müllerová) Jsem česká básnířka, i... Více »

SLOVO ÚVODEM

Novou básničku z pera Bořka Mezníka si už nepřečtete, moji milí. O odchodu básníka jsem se dozvěděl od jeho bratra Ondřeje, který mi poslal taky jeden archivní text, už jednou zařazený k tisku. Bořek mě z důvodů, které po přečtení snadno pochopíte, požádal, abych báseň vyřadil. Bořek Mezník publikoval v Divokém víně od roku 2004, kdy mu bylo 29 let. Několikrát jsme se osobně sešli a měl jsem ho rád. Odpočiň si, Bořku, máš po čem, Tvůj život nebyl jednoduchý.
Divoké víno číslo 124 přináší opět fotografie Daniela Šperla, fotografa, jenž používá při práci tradiční černobílý film. Ph.D. si za jméno nepíše, ačkoli na to má právo. Ke své galerii připsal Daniel pár slov, jež doporučuju k přečtení.

Právě vydané číslo poctili svými básněmi Jiří Žáček, Karel Sýs, Zora Wildová, Eva Frantinová, Oldřich Damborský, Dušan Spáčil, Petr Cincibuch, Vašek Bárta a tentokrát povídkou Štěpán Votoček. Celkem 35 autorů, a tak věřím, že si vyberete, milí čtenáři.
Občas se stane, že mi dojdou moje vlastní knížky, a tak je vykupuji třeba i v antikvariátech. Tentokrát jsem měl štěstí, protože jsem získal několik knížek s vlastním věnováním a jednu – Antologii 1964 -2007 s věnováním Ivany Pavlové, grafičky, jež už je nějaký rok nebožkou. Do knihy vepsala:
„Šálivá minulost,
pravdivá přítomnost,
nejistá budoucnost.
Tak hodně síly a víry!
Ctěným Arnoštovi a Barbaře“
Ve vykoupené knize Čtyřúhelník je mojí vlastní rukou vepsáno: „Nejmilejší Pavle... 11. 12. 2009“
Do knihy Romance o klisničkách a balady o ženách jsem napsal: „Milé sestřičce Nině se vzpomínkou. 11. 4. 2013“
Největším překvapením bylo věnování vepsané do knihy Antologie Divoké víno 2007 – 2017 s datem 8. 3. 2017: „Milé Adélce“. 8. března má shodou okolností narozeniny moje vnučka stejného jména – Adélka Hessová. Věřím, že si všichni obdarovaní za finanční prostředky získané od antikvariátu koupili v cukrárně alespoň dobrou zmrzlinu a dort.

L. H.