Slovo úvodem

Zemřela Johana Kohnová nebo chcete-li Hana Vondřejcová. Letos počátkem roku skončil její život v sedmdesáti dvou letech věku. Jako bych pohřbil kus svého mládí a počátky Divokého vína osiřely.

S Johanou jsme se já a Méla Machálek seznámili v roce 1964 v tramvaji. Vyslechla náš exaltovaný rozhovor o poezii a vstoupila do našeho světa. V našem básnickém mládí stala se nám rádcem sice bláznivým, možná někdy moudrým jindy zmateným, leč poznamenala náš život redaktorský, umělecký i studentský. Rozešli jsme se a znovu sešli a pak rozešli definitivně. Tentokrát už ale opravdu a navždy…

Přál bych si, aby Johana ještě chvíli žila — aspoň ve vzpomínkách mladých autorů Divokého vína šedesátých let. Vzpomínáte na ni…? Pošlete mi pár slov o Johaně…!

V sedmnáctém novodobém internetovém Divokém vínu se rozpomínám na poslední dvě čísla roku 1968 a první dvě roku 1969.

A přináším na tři desítky příspěvků současné tvorby jak staříků — pamětníků tak mladíků. Po třiceti pěti letech si můžete porovnat tvorbu Jiřího Žáčka a Karla Sýse.

Objevem čísla se stala brněnská básnířka Ada Petrová. Nechcete-li se zdržovat, čtenáři milí, výběrem básniček ke čtení, klikněte rovnou na její Pokušení. Určitě vás ta básnička potěší.

Poněkud přímočařeji zobrazuje obdobné téma ostravský výtvarník Jaroslav Němec. Doporučuji navštívit nejen galérii jeho obrázků v Divokém víně, ale i jeho vlastní webové stránky.

Klasikou Divokého vína jsou básně Zory Wildové, z jejíž tvorby přináším druhé pokračování. Na pokračování vycházejí i současné básničky Miloně Čepelky. Mnohem „divočejší“ je Barbar Lubomíra Brožka. Jirka Žáček mi dal k publikování dvanáct fotografií Františka Dostála, k nimž napsal doprovodné texty. Celý soubor pojmenoval Okamžiky.

Těsně před vydáním čísla 17 jsem dostal dopis od Marty Ehlové, prapůvodně Adámkové, spisovatelky a advokátky. Její fotografie vyšla v Divokém víně 4/1964 s mojí básničkou Byla panna krásná nahá… Vzpomínáte…?

Ludvíku,

Vy nejste samozvaný šéfredaktor (opožděná reakce na Váš názor, pokud bude ovšem ještě k něčemu platná).

Po čtyřiceti letech jsem se dozvěděla, že jste samozvaný šéfredaktor Divokého vína. Přečetla jsem si to v čísle 1/2002, kde o sobě říkáte:

,,A já po letech opět stávám se samozvaným redaktorem.“ Ujišťujete o tom dokonce i čtenáře časopisu, kterým to v závěru (každého) čísla připomínáte (stejně titulujete i Víta Nováka — správce www).

To je ale omyl. Vysvětlím Vám proč.

Z úvodníku čísla 1/2002 nazvaného ,,Začalo to rybičkami“ se čtenář dozvěděl historii Divokého vína; v úvodníku jste prozradil i původ názvu časopisu a to, že u jeho zrodu stáli čtyři studenti Gymnázii v Libni. Z textu ,,rybiček“ se také dočítáme, že hlavním motorem z těch čtyř byli dva: Ludvík Hess a Emil Machálek řečený Méla. Vy dva jste také sepsali na navigaci Vltavy pod Libeňským mostem úvodník ,,vysněného“ časopisu a pojmenovali ho ,,Divoké víno“. Tohle všechno se událo v roce 1964.

Když listuji v čísle 4/1964 zjišťuji, že časopis vydává Klub poezie, Praha 8 — Krejčího č. 4, v redakční radě jsou — kromě Vás, E. Machálek, J. Osers, M. Polcar, lektorem je J. Vondřejcová, jejím zahraničním kolegou je J. Fiala, tajemníci redakce jsou R. Šmied a V. Hlásek, grafickou úpravu má na starosti P. Cincibuch a cena časopisu jsou 2 Kčs.

Pokud jste se do funkce (šéf)redaktora jmenoval v roce 1964, redakce Vás v této funkci respektovala a na toto své postavení jste navázal v současnosti, pak jste (šéf)redaktorem řádným.

My, právníci, nazýváme tento projev vůle nevýslovně, t.j. konkludentně (per facta concludentia), za předpokladu, že tento konkludentní způsob nevzbuzuje pochybnosti o tom, jakou vůli chtěl subjekt projevit.

Z popsaného důvodu se dopouštíte stejného omylu i v případě Vítka Nováka — přítele a počítačového rádce, kterého jste si vybral za správce www.divokevino.cz. Ani tento dobrý muž totiž nemá se ,,samozvanstvím“ nic společného.

Oběma vám gratuluji k nápadu obnovit vydávání Divokého vína — v šedesátých letech ojedinělého literárního časopisu u nás. Jeho návratem jsme my, jeho pamětníci, omládli o čtyřicet let! V myšlenkách jsme zasedli ke kulatým stolkům s mramorovou deskou v kavárně Slavia, objednali si kávu a zapálili si cigaretu a debatovali o literatuře a umění. A vůbec jsme nevnímali, jak nám přitom zábnou lokty od toho mramoru, o který jsme se opírali…

Ludvíku, díky za to osvěžení.

Vaše Marta Ehlová

Příštím osmnáctým číslem završí novodobé Divoké víno (v internetové podobě www.divokevino.cz) tři roky své existence. Současně si připomene 41. výročí od svého založení a uvedení prvního pořadu Titan a člověk ve sklepním Klubu poezie v libeňské ulici Krejčího 4. Bude to 19. září a na Hájku se sejdou mladí i staří básníci, ale zváni jsou i příznivci poezie a především chovu koní, protože před třiceti lety, 19. září 1975, se narodilo první hříbě v mém chovu — klisna Alma. Náhoda, ale i moje rády symbolizující představy spojují ten den do jednoho výročí pro mne o to cennějšího. Navíc číslo devatenáct — 19 — je jedno z mých numer nejoblíbenějších.

Chcete-li právní názor na „samozvanství“ probrat s JUDr. Martou Ehlovou, přijďte. Marta bude jistě na Hájku taky.

L. H.

Hara Kiri…??
První kalendář Divokého vína
Ahasverovy cikánečky

Ve znamení námi obdivovaného francouzského časopisu Hara Kiri (1960—1986) vyšlo Divoké víno číslo 10/68. Vedli jsme tou dobou spoustu řečí o černém humoru, Honza Vyčítal donekonečna bájil, jak jeho kolegové z Dikobrazu touží po časopisu v duchu Hara Kiri. A tak jsme jedno číslo Divokého vína pracně slepili na způsob černého humoru. Říkám-li pracně, tak se nepletu, ono totiž najednou nebylo co otisknout.

Fotografie Pavla Hudce Ahasvera text doprovázejí fotografie
Pavla Hudce Ahasvera

Básničky obstarali Jiří Žáček a Jiří Oulík, z nichž zvláště druhého jmenovaného nebylo třeba do „harakiri“ přemlouvat, měl toho ducha v sobě zakořeněného. Jeho dva texty — Čikuli a Otrávený rosol — se staly v Čechách národními písničkami. Už jednou jsem vzpomněl, že si verše Jiřího Oulíka recitujeme ve spořitelně u nás na návsi s paní vedoucí Zdenou Pomikáčkovou při provádění úhrad mých účtů za telefon, pojištění a jiné. Refrén „Piju-li Čikuli / není to k víře / piju-li Čikuli / je ze mě zvíře“ se prostě ujal.

Prózu obstarala na objednávku Jana Černá — napsala nebo možná vytáhla ze šuplíku dvě povídky — Poslední množina a Laskavý vrah. Obávám se, čtenáři milí, že se s těmi povídkami nikdy neseznámíte. Leda byste se vydali ke mně na Hájek a přečetli si je u mne doma. Poslední množina je skeptický obraz společnosti. Velmi skeptický…

kresba: Vl. Jiránek

Honza Vyčítal přinesl vtipy od Renčína, Jiránka, Hlavína, dokonce od Borna, jakousi koláží přispěla Vladimíra Čerepková a náš technický redaktor Zdeněk Plaček se taky snažil. S trochou shovívavosti jsme se posunuli o slepičí krok před Dikobraz. Škoda mluvit.

Kalendář Divokého vína pro rok 1969

Ediční novinkou byl první kalendář Divokého vína, jenž vyšel jako číslo 9/68. Na každý měsíc básničkou přispěli Petr Cincibuch a Jirka Žáček, kolážemi kalendář výtvarně pojednal Pavel Jasanský. Na tehdejší dobu to asi byl ediční počin. Ostatně, posuďte sami. Pár básniček jsem přepsal, ukázku grafiky přináším taky. Podobné kalendáře vyšly čtyři — pro roky 1970, 1971 a 1972. Kalendář pro rok 1972 visel na zdech mladých básníků v čase, kdy Divoké víno dávno nevycházelo a já zpytoval svědomí v Ruzyni…

V Divokém vínu 1/69 dominují texty Jiřího Žáčka — nově i prózy. Taky vyšla básnička Ráno modřejší večera — titulní báseň sbírky, kterou Divoké víno později vydalo jako vůbec první knížku Jirky Žáčka. Dnes jsem na to opravdu velmi pyšný.

Ve stejném čísle najdete taky básničky Otakara Koska, muže, který se v posledních letech ucházel o post generálního ředitele České televize. Jan Novák napsal básničku Pantalone se uchází o dámu a věnoval ji Vandě Hybnerové k nultým narozeninám. Věřte nevěřte, už tenkrát věděl, že to bude úspěšná herečka!

V témže čísle jsme pod názvem Pocit večnosti otiskli další prózu Pavla Hudce Ahasvera. Dal jsem si práci a přepsal ji, jen se obávám, zda je opravdu ve slovenštině. Slovenská je i autorka fotografií — převážně ženských portrétů — v DV 1/69 publikovaných — Lubica Lauffová. Verše autorů z antologie The Mersey Sound pro Divoké víno přeložil Jan Bernard.

Fotografie Pavla Hudce Ahasvera Fotografie Pavla Hudce Ahasvera Fotografie Pavla Hudce Ahasvera

Kromě výše jmenovaných v DV 1/69 publikovali svoje verše taky Alena Šulcová, Zdeněk Marvan, Blažena Foltýnová, Stanislav Brožek, Pavel Aujezdský, Rudolf Mihola, Vladimír Konůpka, Věra Šípková, Vladimír Šťovíček a Ivan Pohorský.

Divoké víno 2/69 poznamenaly fotografie Pavla Hudce Ahasveraslovenská cikánečka na titulu vpředu, na poslední straně obálky světoznámý portrét Pavlovy babičky s kopretinami. Na prostřední dvoustraně se jak bochník chleba po celé ploše rozložil prs těhotné ženy, jejíž akt na další straně je vystřídán aktem nebožtíka v márnici, dvojportrétem cikáneček, dvojportrétem modelek a Pavlovým autoportrétem v milostném objetí s dívkou.

Opravdu se tohle číslo povedlo, nejen díky Pavlovým fotkám, třem básničkám Karla Sýse, povídkám Richarda Sobotky a grafické úpravě Pavla Jasanského.

Fotografie Pavla Hudce Ahasvera Fotografie Pavla Hudce Ahasvera

Přepsal jsem pro vás, čtenáři milí, taky milostné vyznání Jirky Žáčka dívce Dance otištěné pod názvem Poslední oblázek. Nezlob se na mne, Jirko, za tu trochu škodolibosti…

Pro internetové vydání jsem opsal i Boží básničku brněnského autora Pavla Řezníčka, první z celé řady jeho vynikajících textů v Divokém víně otištěných. Přepsal jsem Svěcení jara Vladimíry Čerepkové a čtyři básničky Františka Taliána. Posledně jmenovaného mladého básníka najdete dnes v ředitelně Nakladatelství Fortuna vydávajícího učebnice a časopisy.

Z němčiny jsem přeložil a sám si otiskl básničky Bertholda Nobise a Thomase Seelicha, pozdějšího třetího manžela své první ženy Nadi Stibitzové. Tak jsem měl Naďu rád, že jsem měl rád i básničky jejího třetího manžela, nevěříte…?

Fotografie Pavla Hudce Ahasvera Fotografie Pavla Hudce Ahasvera Fotografie Pavla Hudce Ahasvera

Z ostatních autorů přineslo DV 2/69 verše Aleny Šulcové, Radmily Smetanové, Heleny Jirátové, Věry Koudelkové a Pavla Orta a kreslené vtipy Honzy Vyčítala.

Jak rád bych si na závěr kapitolky vzpomněl na něco veselého z historie Divokého vína, něco pikantního, jak rád bych vám popsal nějaké svoje dobové galantní dobrodružství… Leč moje hlava je sterilní jak operační sál před transplantací mozku.

Ludvík Hess

Ostatní tvorba Ludvíka Hesse publikovaná v Divokém víně:
DV 91/2017: Slovo úvodem
DV 90/2017: Slovo úvodem
DV 89/2017: Slovo úvodem
DV 88/2017: Slovo úvodem, Jezdecké sochy
DV 87/2017: Slovo úvodem
DV 86/2016: Slovo úvodem
DV 85/2016: Všichni mají narozeniny. Miloň Čepelka 80! Já nic – jsem nejmladší
DV 84/2016: Tři hvězdy divokého vína mají sedmdesát! Jen já pořád nic
DV 83/2016: Slovo úvodem
DV 82/2016: Slovo úvodem
DV 81/2016: Slovo úvodem
DV 80/2015: Slovo úvodem, Jezdecké sochy v zemi české
DV 79/2015: Slovo úvodem
DV 78/2015: Slovo úvodem
DV 77/2015: Slovo úvodem a další
DV 76/2015: Slovo úvodem a další
DV 75/2015: Slovo úvodem a další
DV 74/2014: Slovo úvodem a další
DV 73/2014: Slovo úvodem a další
DV 72/2014: Slovo úvodem
DV 71/2014: Slovo úvodem
DV 68/2013: Slovo úvodem
DV 67/2013: Slovo úvodem
DV 66/2013: Slovo úvodem
DV 65/2013: Slovo úvodem
DV 64/2013: Slovo úvodem
DV 63/2013: Slovo úvodem
DV 62/2012: Slovo úvodem, Kuře si podruhé žádá Jaroslavovu ruku a další
DV 61/2012: Slovo úvodem, Rozpadnou se v prach a další
DV 59/2012: Slovo úvodem, Strašné utrácení a další
DV 58/2012: Slovo úvodem, Klisny a hříbata a další
DV 57/2012: Slovo úvodem, Současnost a další
DV 56/2011: Slovo úvodem, Minulost
DV 55/2011: Slovo úvodem, Milena poprvé na koni, Uklízí stáje a vaří oběd
DV 54/2011: Slovo úvodem, Milena ve večerních úvahách a v ranním světle
DV 53/2011: Slovo úvodem, Jak kouše Milena
DV 52/2011: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích, Milena
DV 51/2011: Slovo úvodem, Ženy si Jaroslava vyměňují v rychlém sledu
DV 50/2010: Slovo úvodem, Kapitola pátá
DV 49/2010: Slovo úvodem, Žákovská knížka
DV 48/2010: Slovo úvodem, Kapitola třetí - Honza a Jirka - kluci Rothovic
DV 47/2010: Slovo úvodem, Malý Jarda
DV 46/2010: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích
DV 45/2010: Slovo úvodem, Kapitola z knížky Čtyřúhelník
DV 44/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 43/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 42/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 41/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 40/2009: Zemřel Pavel Verner a další
DV 39/2009: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech
DV 38/2008: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech (2. kapitola)
DV 37/2008: Slovo úvodem, Pohádka devátá a poslední
DV 36/2008: Slovo úvodem, Osmá pohádka
DV 35/2008: Slovo úvodem, Sedmá pohádka svatební
DV 34/2008: Slovo úvodem
DV 33/2008: Slovo úvodem
DV 31/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 4. díl
DV 30/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 3. díl
DV 29/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - díl druhý
DV 28/2007: Slovo úvodem, Pohádka. Svatební?
DV 28/2007: Fotografie
DV 27/2007: Slovo úvodem, Křest Antologie a další
DV 26/2007: Fotografie Aleny Kučerové
DV 26/2007: Akty
DV 26/2007: Slovo úvodem, Opona padá
DV 25/2006: Slovo úvodem, Vyvolávám fotografa Jiřího Andrleho…
DV 25/2006: Fotografie z cyklu Cirkus
DV 24/2006: Slovo úvodem, Nadchnul nás Pavel Řezníček s Goldflamem
DV 23/2006: Slovo úvodem, Kdy začne přituhovat…?
DV 22/2006: Slovo úvodem, V roce 1970 jsme se měli všichni rádi!
DV 21/2006: Slovo úvodem, Markéta Hejná vzrušila mladé básníky…
DV 20/2006: Slovo úvodem, (Kapitola pojednávající o básnících…)
DV 19/2005: Slovo úvodem, Jak dopadl podnikatelský záměr, milý Hafede Bouassido?
DV 18/2005: Slovo úvodem, Zemřel Honza Čech
DV 16/2005: Slovo úvodem aneb Pozor na Filipa!, Divoké víno v srpnu 1968
DV 16/2005: Fotografie
DV 15/2005: Slovo úvodem, Fenomén Jiří Oulík…
DV 15/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 14/2005: Slovo úvodem, Jana Černá neboli Honza Krejcarová...
DV 14/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 13/2004: Slovo úvodem, Pavel Hudec, fotograf a Ahasver…
DV 13/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 12/2004: Slovo úvodem, Manželství a poezie
DV 12/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 11/2004: Slovo úvodem, Nastoupil Karel Sýs, ale taky Jaroslav Holoubek a Honza Vyčítal
DV 11/2004: Pil jsem malinový protlak, (jak ses připravovala k milování…) a další
DV 11/2004: Akademický sochař docent Milan Vácha tvoří sochu Strážci (fotogalerie)
DV 10/2004: Slovo úvodem, Přistoupil Pavel Jasanský
DV 9/2004: Slovo úvodem, Do Divokého vína vstoupil Jiří Žáček
DV 9/2004: Dům života i smrti
DV 8/2004: Slovo úvodem, Divoké víno po maturitě
DV 8/2004: (ty jsi pokušení…), (tvá hlava na dřevě divokým…)
DV 8/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 7/2003: Slovo úvodem, (Zemřel Ladislav Landa)
DV 7/2003: (uznal jsem se vinným…), (z tvých vlasů se mi podávají…) a další
DV 7/2003: Vyvolávám staré filmy
DV 6/2003: Slovo úvodem, Zemřel Václav Hrabě
DV 5/2003: Slovo úvodem, Inspirovali jsme Hrabala
DV 4/2003: (tys ta největší…), Balada o koních
DV 4/2003: Slovo úvodem, Mluvil jsem s Allenem Ginsbergem
DV 3/2003: (byla panna…), (tvé mosty nad řekou…) a další
DV 3/2003: Slovo úvodem, Přišel Petr Cincibuch a Ladislav Landa
DV 2/2003: Slovo úvodem, Potkali jsme Johanu
DV 2/2003: (vešla jsi dunivými kroky…)
DV 1/2002: Začalo to rybičkami
DV 1/2002: Radaně, Není činnost pro psa dělat lidem hopsa a další