literární časopis založený v roce 1964

Miloň Čepelka

ze sbírky Mandel sonetů

Sonet o básnění pro tebe

Rád píšu verše pěkně postaru,
ať je v nich rytmus, ať v nich jiskří rýmy,
a na klouzačce přísné paní Zimy
ukládám do nich svůj sen o jaru.

Miluji daktyl v spolku s trochejem,
ty dva mi stačí v smírné kombinaci.
A třebaže to nejednou dá práci
požitek z výsledku si dopřejem

společně ve dvou, moje nejdražší.
Vždyť ty si také vážíš starých forem,
jež v čase zmatků udržují řád

a neúcta k nim tě až vystraší.
I z lásky k tobě pokouším se psát
na způsob Mistrů, kteří jsou mi vzorem.

Sonet o milostném rýmování

Cvičení v rýmech, to mě těší.
A mám-li k němu vhodné téma,
přátelící se s námi dvěma,
nezůstanou má ústa němá.

Slova se vtísní pod přístřeší
budoucí básně jako stádo
jehňátek něžných, každé rádo,
že najde tam své eldorádo.

Splývavé vlasy, dlouhé řasy,
ňadra a jádra, kolena,
rýhy a pihy — erby krásy,

čelo a tělo, ramena,
muž ve sloup touhy zakletý,
když mu jdou rety v ústrety.

(současná tvorba)