Miloň Čepelka

Sonet o tobě a o starých slovech

Tak jako ty miluji stará slova,
jichž vůně zhasly vinou prošlých časů.
Jsou-li to navíc slova básníkova,
chybí jen vlas - a užuž chápu krásu!

Ale ten vlas..., tím obtočíš mě ty,
když víc než šťasten vnořen jsem v tvém klíně,
když vnímám všech tvých svalů podněty,
drobné jak stopy mžení na hladině

tajemných jezer, líných lučních říček
i zase spádných horských ručejů,
v nichž utonul Popelčin pantoflíček.

Pak, miláčku můj, vždycky okřeju,
a zatímco v souzvuku s tebou dýchám,
cítím, jak noc se snáší k ztichlým líchám.

Ostatní tvorba Miloně Čepelky publikovaná v Divokém víně:
DV 100/2019: Sonet se zesnulým dědečkem a další
DV 51/2011: PF 2111
DV 43/2009: Haiku
DV 41/2009: Ú S M Ě V
DV 40/2009: *** a další
DV 33/2008: Monolog k noži
DV 32/2007: Nděje
DV 30/2007: Sonet o tobě jako o inspiraci
DV 29/2007: Sonet o podzimní skepsi
DV 28/2007: Sonet o tobě a o našem milování
DV 24/2006: Sonet o konci všeho převtělování
DV 23/2006: Sonet o velkém třesku na konci cesty
DV 22/2006: Sonet s vážnou prosbou
DV 19/2005: Sonet o nespočetnosti tvých krás, Sonet o věčné pošetilosti
DV 18/2005: Sonet o touze a s blatouchy, Sonet o pokorném štěstí a s ozvěnou
DV 17/2005: Sonet o básnění pro tebe, Sonet o milostném rýmování
DV 16/2005: Sonet o hrůze z toho, jak jsi daleko, Sonet o starém dilematu v novém rouše
DV 14/2005: Sonet s vážnou prosbou
DV 11/2004: Ticho, Noc a další
DV 8/2004: PF 2004
DV 2/2003: Červené jablko, PF 2003