Lubomír Dostál

UMÍRAT SE NEBUDE!

Hrst polibků
Rozházel jsem po poli
Odpusť
Nebyly už pro tebe

Za čas z nich vyroste
Strom plný lásky
Co ostatní zamilované propojí!

ZKRÁSNÍŠ

Ještě je čas
Pak zkrásníš
Netrap se
Od toho jsem tady já
Kamínkem do vody házíš…

Ale že jí uteklo v Bečvě

BRÁNIT JIM NEUMÍM

Ne… bránit vlnám nejde
Jen tak zastavit je

Do pasu ve smrti
A zbytek o životě

Co taková vlna ví o životě
Ale bránit jim nejde

SPOLU

Zadržela jsi pláč
Zadržel jsem slzy
Zavoněla pryskyřice ze stromů…
Zas je nás méně po spolu

U PANA FIALY

Byl jsem v kanceláři u pana Fialy
Tam zastavil se čas…
Bylo slyšet
Jakoby všecky ty knihy kolem dýchaly…

Pod okny Přerov
A září v polovině
Tady schovám se před vším…
Před lidmi
Uteču rokům
Hlouposti
I rakovině…

Do nosu zavoněla mi káva
Byla pro mě
Zastavil se čas jako já
V tomto domě…

Na chvíli sílu dodá mi…

Byl jsem rád
V září
U pana Fialy

JE MI ZIMA

Je mi zima na ruce

Mrznou mi tváře
A víš co je nejhorší?
Že je mi zima

I na srdce.

ZAVONĚLA JSI

Zavoněla jsi celá v bílém
Zavoněla jsi
Namísto parfému
Sýrem
Zavoněla jsi
Hermelínem

TVOJE ŠATY

Barevné?
Ne!
Ne?

Černobílé?
Ne!
Ne?

Tak jaké?

No přeci
Ty průhledné.

MINUTY V HODINÁCH

Zavřely se minuty do hodin
Jděte pomalu
Ať nikam hned nemusím.