na další stranu
Lumír Slabý
Litanie
Dneska tu nejsem za drsňáka
mám sny o tarantulích
nic velkého tak dětská dlaň
jenže když jich je moc
když je z nich ten bizarní koberec
a šlapeš mezi nimi
a semtam jakýsi neurotický záškub
a ještě něco vztekle zasyčí
(aby těch nesmyslů nebylo málo...)
Rád jsem se probudil
ale ještě není vyhráno
výhled mi zakrývá a bobtná
ta konzerva s prošlou lhůtou
jak z ní leze pohádkový džin
s vizáží pozdního einsteina
ale tělem eféba
v čem to ksakru jedu?
támhleta kašna přece nikdy
netančila tak vysoko
a ten zhoustlý vesmír se nikdy
netvářil tak topořivě
pokusím se nesublimovat
a jestli mě dláždění znovu nepraští
přes hubu
nebo aspoň ne tolik
přezpívám samoléčivě tuhle litanii:
Včera jsem udělal několik dobrejch skutků
tak třeba - sněd jsem jed co patřil jinýmu
mám z toho srdce v hajzlu a díru do žaludku
a všechno dusí mě a nejde o rýmu
Koho jsem urazil a zklamal nebo zradil
že do snů pes mi vlez vztekám se na měsíc
cítím se prašivě v hlavě mi syčej hadi
a každej blbej vtip mě k smrti vyděsí
Včera jsem udělal pár podrazů až k zblití
už napořád mě hlad na zvíře promění
temno co ve mně straší rentgen neprosvítí
ze tmy se rodí strach z šepotů kvílení
ze tmy se rodí strach z šepotů kvílení
ze tmy se rodí strach z šepotů kvílení...
|
