na další stranu
Ivan Fontana
Kameníkům
Horské potoky
jsou jedineční kameníci
jejich dláta jsou tak jemná
že každý valoun je opracován
jakoby se ho dotknul sám
Michelangelo Buonarotti
Henry Moore sestoupil z hor
a z opracovaných valounů
kladívkem zn. Solingen
vykřesal granitový pomník
potokům a bystřinám
Venuše
Víno ještě musí dozrát
zatímco verše Jacka Prevérta
jsou na rtech sladké
jako portské víno tvého ročníku
Slyšíš tu zvonkohru písku?
Je minuta po dvanácté
vznášíš se jako Venuše
oděná fatou morgánou
Poušť je tryskovým stavem
tkajícím tvé šaty
hřebeny sbírám ranní rosu
doletí dešťové kapky až na Zem?
Báseň psaná na vodu
Z ničeho báseň neuděláš
musíš mít aspoň pár kapek krve
aby se písmenka roztančila
dokola dokola i po stoprvé
Z ničeho knihu nenapíšeš
z života musíš krev vylíti
z jednoho břehu řek ze slunce
nabírat vod, vínečkem býti
Z ničeho život nevytvoříš
mají-li nová očka pláti
do džbánku vykrouženého ženou
voděnku musíš slíti
aby ti ratolesti jednou řekli
- otče náš
Dopis
Básně jsou obsahy metafor
a tvoje sbírka je karavela
naplněná amfórami
Básně jsou barevné květiny
a jejich vůně jsou kompasem
k návratu k tobě
Básně jsou zrcadlem noci,
přikrývají nás hvězdným plédem
jsme přeci také souhvězdí
počítáme-li naše oči
Zmítán na moři bezvětřím
píši ti dopis na oblohu,
snad se mé psaní odrazí
na hladině v přístavu
Myslitelé vážící myšlenky
Ta má váhu ta ji nemá
ta má význam
ta nesměřuje nikam
tato filosoficky vzato
je sloupem antiky
tato zpívá dvojhlasem
paradoxu a relativity
tato nahradí slunce ve dne
tato v noci měsíc
tahle neprojde cenzurou
|
