Ivan Fontana

JARNÍ VYSTŘIHOVÁNKY

V NOCI

V noci probuzen
líbám tvůj stín
líbám tvé rty
jimiž své obelstím

MĚSÍC JE MELOUN ZLATÝ

Měsíc je meloun zlatý
vystřelený prakem na klenbu

Měsíc svítí jako tvé spodní prádlo
vlající na šňůře
Nov je chladným kamenem
balancujícím na římse

ATOMOVÉ TERČE

Atomové terče jsou zlaté prsteny
s bohatou valencí
s hrozny tančících prvků
v zátiší vinice fyziky

KÁMEN

Kam se podíváme
všude je plno dluhů
nic nemůžeme vrátit zpátky
ani Sysifův kámen

TAKOVÝ JE ŽIVOT

Ruku v sádře jako
zahradní trpaslík.
Srdce na dlani s pomlčkou života.

Co vám tu povídám za nesmysly
Co vám tu vyprávím za báchorky
Co vám tu zpívám falešným hlasem
Celý nejistý celý na baterky

Doktoři dělali co mohli
paměť mi vrátili vlasy zkrátili
slepili, co se dalo něco i sešili
chuť do života mi vrátili
Čára života přesahuje nastavenou dlaň

RODINNÉ ŠTĚSTÍ

Naše ruce jsou spojeny
na dva západy
jako listy modlitební knížky
jako ekumenický slovník
poněkud osahaný v brožovaném vydání

Hlavy jsme dali dohromady
je z toho pár dcerušek
Vlasy Bereniky a prameny Vltavy
Podej mi prosím klíč
k otevírání studánek

LAURIN & KLEMENT NA HUSOVĚ TŘÍDĚ

Laurin & Klement vystřižený jako ze žurnálu
ještě před první světovou válkou
projíždí po Husově třídě
hlavní to jičínské ulici

Vznáší se jako automobilový král
troubí zlatým klaksonem je to kavalír
na promenádě dává přednost sličným dámám
a odbočuje směrem k Libosadu

Dnes je Husovka pěší zónou
ale vůně ricinu a vzpomínky
na dědečka Fatyho jsou silnější

. . .

Hloupost nezná mezí,
kdy ale rozum zvítězí?

LISTOPADOVÁ BOUŘE

Kytice ve váze voní po anýzu
Přivoním k ní jednou dvakrát
snad tisíckrát
Vím já jak dlouho vydržím?

Mnoho je básní jako listů kmene
Podzimu dodávají pastelové barvy
čtu je – prohlížím je kdo by ne –
listopadová bouře vře

VYSTŘIHOVÁNKY

Vystrkuješ růžky
píšeš poezii černou tuší
Báseň večer naříká
já ještě nežiji

Vezmeš modré nůžky
a z veršů vystříháš
čínské znaky japonské draky
a korejské bůžky

POJĎ SE MNOU

Pojď se mnou zůstaň aspoň na chvíli
usedni do trávy
Poslouchej co vítr šeptá
a listy ševelí

Vánek ve své neúnavné píli
váže létající koberce
Hezčí jsme neviděli ani na jarmarku
v Sobotce pod Humprechtem

KAMENNÝ MOST

Na druhém břehu tam naproti
býval jiný svět a mluvil jinou řečí
Až kamenný oblouk mostu
nahradil nejistý a záludný brod

Každý most i ten nejdelší
i ten rozbořený a vodou odnesený
byl vetknut zedníkem jako klenák
doprostřed krajiny

ŽENA A RŮŽE

Žena nese svou kůži na trh
na zádech v proutěném koši
Nabízí o mnoho víc:
nabízí vůni růží

HERBÁŘ

Chtěla jsi verše
tak ti jich několik posílám
Trhám je na louce
snad zavoní i v obálce

BLEDÝ MĚSÍC

Měsíc šikmo nakrojený
osvětluje náhrobní kameny
i s temnými kořeny

Pláč matky teče povodní
uteč – světovou stranu
si rozhodni

CELNÍKOVA LÁSKA

Neustálé rozluky
dlouhé noční pomlky
Chci tě sbalit bez prodlení
Chci tě bez proclení
kradu ti polibky
Nenosím pochybky

BĚHEM DLOUHÉHO DNE

Během dlouhého dne
jdeš po předem zvolené dráze
Odhaduji kde se právě nalézáš
Zkouším protnout naše cesty
potkat tě chci
Křižujeme městem myslíme na sebe
Ach jak je krásné zamotat se
do představ

Po pár slovech v mobilu
odkládáš noc na zítřek
Jako by bylo možné odložit tmu
a vidět se... Jako by bylo možné
během krátké noci mít společný sen

PROMĚNA

Den zaměníme za lože
Co tomu řekneš má drahá
Dnes proměníme se
ve dva ctihodné velmože

MRTVÉ MOŘE

Vody v Mrtvém moři ubývá
Nejde jen o výpar a těžbu vzácných solí
Přítoky jsou slabé
řeka Jordán už na to nestačí

Hladinu vody neuhlídá
ani římská falanga
obléhající Masadu

VRÁNY

Vrána k vráně sedá
jedna druhou nedá
Usedají spolu v chládku cely
v podletí i na stromech

Navzájem si rány vylizují
Krákají a nezpívají Halí belí

CO NOSÍM V HLAVĚ?

Celé konstrukce ocelových věží
i s milióny jejich nýtů
dětské přehrady na ulici
po aprílových deštích
řeky plné splavů
sloky básní s mosty

Zbytečná slova gejzíry melodií
a také vzpomínky na budoucnost
To bychom asi nikdy neskončili
Jo a také tajné plány
(proč já bloud o nich vůbec mluvím)
jak zbohatnout a jak se stát králem

CO NEMÁM V HLAVĚ, TO NOSÍM PO KAPSÁCH

Obě kapsy jsou pěkně nadité
V levé mám provázek kudlu za groš
a kroužek s mnoha klíči
Sv. Petr by mi mohl závidět

V pravé kapse mám tužku a papíry
lakmusové proužky dnů
hrací karty na mariáš otvírák
knoflík a malou baterku

CO NEMÁM V HLAVĚ

Co nemám v hlavě
co já vím
Počkejte až si v ní uklidím
Přeci jen něco nemám
už si vzpomínám
nemám v ní jasno
ani klíč ani bouřku
ani vzduchoprázdno

HLAVA OTEVŘENÁ

Hlava otevřená do všech stran
vrhá dovnitř stíny
Hlava je jako univerzita v Haifě
Hlava je otevřená kniha
na stránce třicet tři
Hlava je hedvábný turban
Rozbalený svitek tóry
Hlava je stánek boží
Hlava není hledané zboží

CO NELZE VYJÁDŘIT SLOVY

To co nelze vyjádřit
lehce třemi slovy
nelze vyjádřit ani žádným veršem
Záleží na myšlence na její síle a kráse

Mnohá slova se sice narodí
některá možná i předčasně dozrají
bez ozvěny jsou však k nepotřebě
jsou syrová a chladná jako cín

Jiná slova už ve škole zestárla
aniž by naplnila očekávání
Některá v ústech tají, mají příchuť
koktejlu s kostkou ledu a mrazí
Nezbývá než malovat či sochat
ale pozor, přednost dejme smíchu

BEZ TOLERANCE

Bez tolerance tak neúprosný je svět
tak přísný tak cizí je mi
jedna jediná chyba a je fatální
Chyba e-básně
nebo výpadek paměti?

ZA ROZBŘESKU

Ráno raníčko ještě za rozbřesku
slunce nesměle vychází
ručkou osahává
pruhované peřiny

Oči zavřeny ještě spíš
za víčky míhají se barevné sny
a řasy plující vysoko na obloze
jsou naloženy stříbrem jako varhany

SÍŤKA NA SNY

Síťka na sny proč je lovit jako lvy
v tundře, v džungli
všude kde se to jenom smí

Ostatní tvorba Ivana Fontany publikovaná v Divokém víně:
DV 87/2017: Mozaika dní a další
DV 85/2016: Kolotoč světa
DV 83/2016: Aforismy a paradoxy
DV 81/2016: Čajové růže
DV 77/2015: Aforismy a metafory
DV 73/2014: Aforismy z mahagonu
DV 71/2014: Aforismy v safiánu
DV 61/2012: Aforismy a paradoxy
DV 41/2009: Aforismy a sentence a další
DV 31/2007: Kameníkům, Venuše a další