DIVOKÁ VINICE, aktuálně

18.05.2017 - Narodila se MadelCa, pořadové číslo 171!

MadelCa, hříbě číslo 171.
MadelCa, hříbě číslo 171.

Čtvrtek 18. května je poznamenán trojčetností. Dnes se montu... Více »

14.05.2017 - Soud zamítl v plném rozsahu žalobu Jana Miškovského, syna Václava Hraběte!

Jan Miškovský na mne v prosinci 2015 podal žalobu o ochranu osobnosti. Zastupuje jej JUDr. František Vyskočil, Ph.D., advokát sídlící v Praze 1. Ještě před tím na mne Miškovský podal žalobu o ochranu autorských práv. Škodu, kterou jsem mu způsobil publikováním básní Václava Hraběte na... Více »

12.05.2017 - Jindřich Štreit zve na výstavu Kde domov můj v Pardubicích!

Kliknutím se zvětší!
Kliknutím se zvětší!

... Více »

02.05.2017 - Prvomájová holčička v hloubětínském babyboxu je 153. děťátkem, sedmým letošním!

Holčička zcela jistě narozená 1. května stihla vstoupit do nového života dvířky babyboxu v hloubětínském GynCentru tři minuty před půlnocí, tedy na 1. máje. Z bedýnky ji vyzvedla sestřička Gita zrovna jako před měsícem a jedním dnem klučíka Vladislava. Pojmenujme tedy holčičku Gita! S... Více »

Slovo úvodem

Kulaté číslo bývá důvodem k oslavám. Padesátka Divokého vína je pro mne spíše zadostiučiněním, než důvodem k veselí. Kdo by se radoval, že je o padesát let starší, viďte, moji milí? Historicky první číslo Divokého vína vyšlo 19. září 1964 z tryskající hyperaktivity mé, Mély Machálka a několika našich spolužáků, studentů gymnázia Na Zámečku v pražské Libni. Škola se tenkrát jmenovala SVVŠ. Neznáte-li význam zkratky, zeptejte se mých vrstevníků. Studium na SVVŠ jsme zakončili maturitou v roce 1965. Moje cesta vedla na novinařinu v Celetné. Škola se tenkrát jmenovala FON, pak taky FSVP. Aha, zase nevíte..? Učil se na ní vědecký komunismus, politická ekonomie, dějiny mezinárodního dělnického hnutí, ruština, ale taky literatura a psychologie. Jejím učitelem byl legendární profesor Milan Nakonečný, dnes můj přítel. Milan je dokonce ještě starší, než jsem já, leč stále psychologii přednáší. Pomohl mi koncem šedesátých let s vydáním čarodějnické knihy Magia Innaturalis. Zkuste ji dnes sehnat. Mélovy kroky směřovaly na zemědělku do Suchdola, věnoval se vědecky slepicím a jiným užitečným zvířatům, dodnes radí severočeským rolníkům, jak získat korunky od jakýchsi fondů.
Píšu to, abych vysvětlil Mélovu další absenci v Divokém víně. Zůstal přítelem nejvěrnějším. Ten památný den 19. září 1964 jsme s Mélou recitovali ve sklepě domu číslo 4 v libeňské Krejčího ulici verše Michelangela Buonarroti v pořadu pojmenovaném Titan a člověk. Ty víš, že vím, že víš, jdu jen, abych u tebe se zhříval. Ty víš, že vím, že víš, jsem, jak jsem býval… Ve sklepě byla jako vždy zácpa – tělo na tělo, do sklepní místnosti s klenutým stropem se vešlo i sedmdesát posluchačů. Čekal tu na ně celý náklad našeho časopisu – tisíc výtisků formátu 105 x 297 mm o 32 stránkách. Zvláštní formát tvořila A4 přeložená na výšku. Snášeli, falcovali a sešívali jsme jej sami ve sklepě. Naši posluchači si kuriózní tiskovinu rozebrali po desítkách a roznesli většinou po pražských středních školách. Divoké víno se prodávalo za 2 Kčs. Na příští představení nám kamarádi přinesli vybrané korunky. Stačily na vydání dalšího čísla i na občasné jízdy taxíkem do školy, když jsme nestíhali příchod po ranní návštěvě třeba v tiskárně. Platba za jízdné se v roce 1964 obvykle vešla do desetikorunky. Obávám se, že profesorský sbor naše dojíždění do školy taxíkem snášel jen těžko. Představte si honosnou budovu gymnázia Na Zámečku na kopci Schlossberg, funícího profesora stoupajícího do kopce od třídy Rudé armády, a dva floutky ve vytahaných svetrech a v pohorkách vystupující před branou budovy z exkluzivního vozu značky Volha! Ve svém nostalgickém textu na naše počátky a nerozborné přátelství vzpomíná i Méla Machálek.


Dřevořezy Karla Hrušky

První číslo ilustroval svými obrázky kreslenými speciálním inkoustem přímo na kovolisty Karel Hruška, podstatně starší výtvarník jakéhosi ZPA, n. p. kdesi v Nuslích. Díky Vilému Stránskému a jeho internetové aukční síni www.artbohemia.cz se podařilo pro jubilejní číslo získat hejno Hruškových obrázků, včetně jím mnohem později navržené dvacetikoruny s Janem Žižkou.
S přibývajícími čísly se připojili další, třeba uhlazený a upravený pracovník telefonní ústředny a básník Petr Cincibuch. Dostal na starost grafickou úpravu časopisu. Vzpomíná na ni v souvislosti s Hrabalovým přítelem a výtvarníkem Zdeňkem Bouše, grafikem nakladatelství Svoboda, jenž nám za pár babek na speciálním psacím stroji přepsal několik čísel přímo na kovolisty. O vzpomínky jsem požádal i básnické fenomény Divokého vína – Jirku Žáčka, jenž svoje první básničky publikoval v roce 1965 právě v Divokém víně, Karla Sýse, nesmělého mladíčka z Písku – vyhledal nás v karlínském pionýrském domě a vezl se mnou na vozíčku náklad časopisu na poštu na Cyrilometodějském náměstí, chotěbořského samce Jardu Holoubka, který se o našem Klubu poezie dočetl na vývěsce v Divadle komedie v Hybernské ulici. V pionýrském domě se za ředitelování Oty Mageta sešla všelijaká umělecká sebranka, já jsem tam poznal mimo jiné textaře, skladatele a režiséra Vaška Bártu a třeba i svoji první ženu Naďu.


Pavel Hudec Ahasver vyfotografoval Dominika Tatarku při jeho návštěvě v Praze v roce 1977

Do konce roku 1964 vyšla ještě čtyři nudloidní čísla, počátkem roku 1965 další čtyři. Jenže to už náklad časopisu stoupl na několik tisíc výtisků. Těsně před maturitou v roce 1965 jsme jich dokázali ručně poštou rozeslat i více jak čtyři tisíce, většinou na poštovní paušál Pionýrského domu. Korunky se vracely na jakýsi účet ve spořitelně složenkami. Věřte nevěřte, bylo to tak! Při pátém čísle roku 1965, tedy celkově devátém, změnilo Divoké víno formát na zmenšenou A 4. S grafickou úpravou nám pomáhal fotograf a výtvarník Jaroslav Krejčí, toužící po mé tehdejší krásce Heleně Pěkné. Helenu jistě přefiknul, ale za odměnu mě seznámil s Pavlem Jasanským, fotografem a grafikem, jenž naordinoval Divokému vínu jinou a skutečnou výtvarnou podobu. Do roku 2007 pro mne byla tvář Zory Wildové, jistě nejvýznamnější ženské básnířky Divokého vína a možná celé české země, zcela neznámá. Škoda, milá Zorko. Zblízka jsem poznal fotografa Pavla Hudce Ahasvera. O šest let starší Pavel, dobyvatel dívčích srdcí a klínů, poznamenal svými nonkonformními fotografiemi časopis zásadně. Významné žijící autory Divokého vína, jež jsem nejmenoval, prosím za odpuštění.


Pavel Jasanský – fotografie Bohuslava Reynka publikovaná v DV v roce 1971 a Ruce na klávesnici pořízené v Americe

Od roku 2002 vychází Divoké víno jako internetový časopis. V jeho 72 elektronických číslech provždy archivovaných Národní knihovnou publikovali básníci, prozaici, fotografové a výtvarníci v celkovém množství 647 kousků, dnešním číslem se jejich počet přehoupne snadno do druhé poloviny sedmé stovky. V tištěných historických číslech se jich budoucnosti dochovalo 360. Je to málo? Je to hodně? V 73. čísle novodobého Divokého vína publikuje symbolicky přesně padesát autorů. Dominuje mezi nimi Jindřich Štreit, největší český dokumentární fotograf a můj současný a jistě poslední učitel fotografie. Má v tomto čísle dvě galerie (jednu z nich doplnil svými verši Josef Mlejnek) a jeho fotenky ilustrují díla skoro všech autorů. Pro potěšení čtenářů jsem mezi ně zařadil i skutečné kuriozity. Vyhledejte si je sami, moji milí!


Fotenky Jindry Štreita ze souboru Cesta ke svobodě

Ludvík Hess

V cirkusu Berousek jsem si otlačil ukazováček pravé ruky

Mnozí cirkusy zavrhují, jiní o nich píší literární díla, někteří artisty kreslí či malují, já je aspoň fotografuju. Nevybral jsem si fotografování jako atraktivní výtvarnou disciplínu, prostě malovat neumím, i když jsem se o to jako malý kluk dost snažil. Když to nešlo, začal jsem fotit. Je to ideální disciplína pro ty, kteří se chtějí výtvarně vyjádřit a nemají na to, aby malovali nebo vytvářeli třeba sochy. Což bych samozřejmě chtěl ze všeho nejvíc, jenomže pracnost sochařské tvorby je značná, připočtu-li k tomu časté odstraňování soch poté, co vyjdou z módy, nebo ideově už nevyhovují, rozhodl jsem se, že budu klauny raději fotografovat. Za dvě hodiny v cirkusu Berousek jsem pořídil tisíc pět set fotografií. To by už musela být mimořádná nešikovnost, kdyby se mi při použití dokonalého nikonu nepodařilo vybrat aspoň pár fotek. Náklady na ně jsou poměrně nízké – zaplatil jsem jen za vstupenky – samozřejmě za celou rodinu. Ale kluci mají cirkus rádi stejně jako já, takže jsem si připsal kladný bod v kategorii otcovské lásky.
Jsem odvážný, když jsem svoje fotografie pořízené za dvě hodiny nominoval do čísla mezi fotenky Jindřicha Štreita, mnohaleté dílo Pavla Jasanského nebo Pavla Hudce Ahasvera. Jsem spíš drzý, viďte, navíc jsem přece samozvaným šéfredaktorem.
Uvidíte sami, moji milí, kdo se mi v cirkusu líbil nejvíc. Ani nevím, jak se jmenuje. Postavičku má ale mňam mňam.
Ludvík Hess

obr. 1

náhled 1. obrázku

obr. 2

náhled 2. obrázku

obr. 3

náhled 3. obrázku

obr. 4

náhled 4. obrázku

obr. 5

náhled 5. obrázku

obr. 6

náhled 6. obrázku

obr. 7

náhled 7. obrázku

obr. 8

náhled 8. obrázku

obr. 9

náhled 9. obrázku

obr. 10

náhled 10. obrázku

Galerie obsahuje celkem 60 obrázků.
1-10   11-20   21-30   31-40   41-50   51-60  

Ostatní tvorba Ludvíka Hesse publikovaná v Divokém víně:
DV 89/2017: Slovo úvodem
DV 88/2017: Slovo úvodem, Jezdecké sochy
DV 87/2017: Slovo úvodem
DV 86/2016: Slovo úvodem
DV 85/2016: Všichni mají narozeniny. Miloň Čepelka 80! Já nic – jsem nejmladší
DV 84/2016: Tři hvězdy divokého vína mají sedmdesát! Jen já pořád nic
DV 83/2016: Slovo úvodem
DV 82/2016: Slovo úvodem
DV 81/2016: Slovo úvodem
DV 80/2015: Slovo úvodem, Jezdecké sochy v zemi české
DV 79/2015: Slovo úvodem
DV 78/2015: Slovo úvodem
DV 77/2015: Slovo úvodem a další
DV 76/2015: Slovo úvodem a další
DV 75/2015: Slovo úvodem a další
DV 74/2014: Slovo úvodem a další
DV 72/2014: Slovo úvodem
DV 71/2014: Slovo úvodem
DV 68/2013: Slovo úvodem
DV 67/2013: Slovo úvodem
DV 66/2013: Slovo úvodem
DV 65/2013: Slovo úvodem
DV 64/2013: Slovo úvodem
DV 63/2013: Slovo úvodem
DV 62/2012: Slovo úvodem, Kuře si podruhé žádá Jaroslavovu ruku a další
DV 61/2012: Slovo úvodem, Rozpadnou se v prach a další
DV 59/2012: Slovo úvodem, Strašné utrácení a další
DV 58/2012: Slovo úvodem, Klisny a hříbata a další
DV 57/2012: Slovo úvodem, Současnost a další
DV 56/2011: Slovo úvodem, Minulost
DV 55/2011: Slovo úvodem, Milena poprvé na koni, Uklízí stáje a vaří oběd
DV 54/2011: Slovo úvodem, Milena ve večerních úvahách a v ranním světle
DV 53/2011: Slovo úvodem, Jak kouše Milena
DV 52/2011: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích, Milena
DV 51/2011: Slovo úvodem, Ženy si Jaroslava vyměňují v rychlém sledu
DV 50/2010: Slovo úvodem, Kapitola pátá
DV 49/2010: Slovo úvodem, Žákovská knížka
DV 48/2010: Slovo úvodem, Kapitola třetí - Honza a Jirka - kluci Rothovic
DV 47/2010: Slovo úvodem, Malý Jarda
DV 46/2010: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích
DV 45/2010: Slovo úvodem, Kapitola z knížky Čtyřúhelník
DV 44/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 43/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 42/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 41/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 40/2009: Zemřel Pavel Verner a další
DV 39/2009: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech
DV 38/2008: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech (2. kapitola)
DV 37/2008: Slovo úvodem, Pohádka devátá a poslední
DV 36/2008: Slovo úvodem, Osmá pohádka
DV 35/2008: Slovo úvodem, Sedmá pohádka svatební
DV 34/2008: Slovo úvodem
DV 33/2008: Slovo úvodem
DV 31/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 4. díl
DV 30/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 3. díl
DV 29/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - díl druhý
DV 28/2007: Slovo úvodem, Pohádka. Svatební?
DV 28/2007: Fotografie
DV 27/2007: Slovo úvodem, Křest Antologie a další
DV 26/2007: Fotografie Aleny Kučerové
DV 26/2007: Akty
DV 26/2007: Slovo úvodem, Opona padá
DV 25/2006: Slovo úvodem, Vyvolávám fotografa Jiřího Andrleho…
DV 25/2006: Fotografie z cyklu Cirkus
DV 24/2006: Slovo úvodem, Nadchnul nás Pavel Řezníček s Goldflamem
DV 23/2006: Slovo úvodem, Kdy začne přituhovat…?
DV 22/2006: Slovo úvodem, V roce 1970 jsme se měli všichni rádi!
DV 21/2006: Slovo úvodem, Markéta Hejná vzrušila mladé básníky…
DV 20/2006: Slovo úvodem, (Kapitola pojednávající o básnících…)
DV 19/2005: Slovo úvodem, Jak dopadl podnikatelský záměr, milý Hafede Bouassido?
DV 18/2005: Slovo úvodem, Zemřel Honza Čech
DV 17/2005: Slovo úvodem, Hara Kiri…??…
DV 16/2005: Slovo úvodem aneb Pozor na Filipa!, Divoké víno v srpnu 1968
DV 16/2005: Fotografie
DV 15/2005: Slovo úvodem, Fenomén Jiří Oulík…
DV 15/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 14/2005: Slovo úvodem, Jana Černá neboli Honza Krejcarová...
DV 14/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 13/2004: Slovo úvodem, Pavel Hudec, fotograf a Ahasver…
DV 13/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 12/2004: Slovo úvodem, Manželství a poezie
DV 12/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 11/2004: Slovo úvodem, Nastoupil Karel Sýs, ale taky Jaroslav Holoubek a Honza Vyčítal
DV 11/2004: Pil jsem malinový protlak, (jak ses připravovala k milování…) a další
DV 11/2004: Akademický sochař docent Milan Vácha tvoří sochu Strážci (fotogalerie)
DV 10/2004: Slovo úvodem, Přistoupil Pavel Jasanský
DV 9/2004: Slovo úvodem, Do Divokého vína vstoupil Jiří Žáček
DV 9/2004: Dům života i smrti
DV 8/2004: Slovo úvodem, Divoké víno po maturitě
DV 8/2004: (ty jsi pokušení…), (tvá hlava na dřevě divokým…)
DV 8/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 7/2003: Slovo úvodem, (Zemřel Ladislav Landa)
DV 7/2003: (uznal jsem se vinným…), (z tvých vlasů se mi podávají…) a další
DV 7/2003: Vyvolávám staré filmy
DV 6/2003: Slovo úvodem, Zemřel Václav Hrabě
DV 5/2003: Slovo úvodem, Inspirovali jsme Hrabala
DV 4/2003: (tys ta největší…), Balada o koních
DV 4/2003: Slovo úvodem, Mluvil jsem s Allenem Ginsbergem
DV 3/2003: (byla panna…), (tvé mosty nad řekou…) a další
DV 3/2003: Slovo úvodem, Přišel Petr Cincibuch a Ladislav Landa
DV 2/2003: Slovo úvodem, Potkali jsme Johanu
DV 2/2003: (vešla jsi dunivými kroky…)
DV 1/2002: Začalo to rybičkami
DV 1/2002: Radaně, Není činnost pro psa dělat lidem hopsa a další