na další stranu
Emilie Zítková
fotografie Emilie Zítková
ROZHOVOR S KOLEMJDOUCÍM
"Slečno!?
Ach pardon, mladá paní, vy budete vědět
zdá se…"
Jak zaujmout mám v celé kráse
tu, co rose podobá se?
"Bohové!
Jak toho jsem se dožila?
Abych ti chlapče radila... Já "?!
Slož o ní píseň,
Barde!
zářivou jak prádlo ložní...
Vyprané v horské bystřině.
Voňavé po žních
a vlahou
po přicházející noci.
Tu, co neproletí její hlavou
v nanosekundě, vteřině...
hvězdného letního hodokvasu.
A rozlehne se nevinně
v její hlavě,
toliko naléhavě,
že skončíte spolu v peřině..
Ukradeného času.
POSVIŤ JÍ DO TMY
V básni Zodiac,
Bondyho slovy mne protni
zralá na PROZAC.
Rozechvělá
v řeči těla...
Prozradí,
co říct nechtěla...
Bože.
Prosviť ji do tmy...
NEOHLÍŽEJ SE
Nežli tmou proniknou...
tvoje oči.
Nežli se ocitneš
v cizí moci...
Nežli se trápit
Tím co bylo...
Odjížděj
ujížděj
" Makeééj, TÝ JO"!
Víc neřeš zpoždění,
dojedeš včas.
Poslouchej dunění
všech pražců hlas.
Nemrač se,
prosím víc...
Jsi zde jen na chvíli.
Ve vlaku drncání,
spánek tě omámí
do rytmu kolejí,
za další nadějí.
... Hezky se vyspíš
a až se probudíš,
budeš v cíli.
LETNÍ NOC
dvě těla v trávě,
zápasí právě.
Ti dva tu trávu nekosí.
Nekosí,
jen ji zválí
a zítra dnešek bude v dáli…
S pocitem, jenž chvilku pálil.
Však vlhká zem vše uhasila,
vášeň co tu s nimi byla a
málem trávu zapálila.
Co bys s tím zápasila?
Co bys s tím zápasil –
to vše je včera,
na trávě právě v rákosí...
Pro všechny, co měli hektický den jako já, že nestihli se najíst..:)
UZ MOC MI NEZBYLO ...
V útrobách jen tiché mlčení.
Omluva tělu.
Za to,
že skrylo,
zjevné od hladu kručení,
když hlava
víc nezmění
v oblasti srdeční...
plíživost chladu.
To mi to před braním
při směně čtvrteční,
moc kecá z hladu...:)
BÁSEŇ O SRDCI
Pro tvé NE.
Můj smutný lháři,
odkládám zde
srdce z kamene.
Čekám na tu
kouzla záři,
zahlédla jsem
v kalendáři -
Merlin tudy pojede.
"Hle!"
Zdejším úvozem
s fajfkou kráčí
jak se mu ráčí,
pěšky za vozem...
Každý stopadesátý rok.
Pod osikou zde si sedne,
vytáhne
poznámkový
blok.
A když si vzpomene,
promění zpět
mé srdce
kamenné.
V pulzující sval.
Kde se vzal tu se vzal...
Byl tady !
A šel dál...
|
