na další stranu
Adam Táborský
ZNÁŠ TO ŽE JO
jo takhle po festivalu
blbě
blbě že se snažíš vypsat
když už neulevit těm druhým
tak sobě
nejde to
je ti tak blbě ze dvou zlomených srdcí
a zlomené ruky
alles opačného GeSchlecht
dvakrát jsi říkal
že hledáš tu pravou
a že tady možná leží s tebou
jednou pogo
co si budeš pamatovat
to bylo zřejmý asi jako
že jsou Frames sladcí
jediný co víš je to
že jím nechceš ublížit
to říkáš vždycky
nikdy se nepoučej
alespoň tyhle jsou vždycky nepoučený
neodepisuješ
seš rokustar
neodepíšeš
CHLAPCI
v princeznině posteli
"a jaký má vlasy?"
"cože?"
"no jaký má vlasy? jak vypadá?"
představuješ si představy na přání
představ představených?
"nevím tati vždyť je to princezna"
X
svraštěné čelo fotbalového stadiónu
dvě krvácející tváře
skoro bys je lízal
když svítíš
a zasuneš gól
JEDNIČKA
takhle jste tam seděli
ona nohu přes nohu
předstíral si
že se francouzsky neučíš kvůli ní
kouřila víc než jsi chtěl
francouzsky jsi stále neuměl
nohu přes nohu
a pak
kolmice k posteli
tatér opnul růží nohu
tyčí se
pět balicích papírů
a pět dalších odpočívá
které nerozbalíš
i když tam jsou pro tebe
OOO
někdo staví na tom být slavný
a někdo na tom staví taky
tak jako čtenář nejlepších básní
chce být nejlepším čtenářem
CYN
nechceš se cítit
jako raněná laň
u stolu
s třemi opačného pohlaví
nerozuměným jazykem
nesahá kovy do tmy
upachtěně přezouvá boty
za květináčem
smrt
staré do igelitky
co kdyby...
přivítej královnu hladové slávy
nesahá kovy do tmy
pomoc druha
druhu
před vztyčeným míněním
oči
nesahá kovy do tmy
ČERNÁ JÁMA
kapky měsíčního života žen
stékají po štětci v tmelivé bahno
hodiny shrabují pustou úrodu
a rodiče potenciálních rodičů
žehnají rozhodnutí
spořit
|
