na další stranu
Adam Táborský
NAIVITA
brodíš se literami úřadu práce
a víš
práci kterou jsi chtěl dělat
nikdy dělat nebudeš
a víš
pokud se smilují správkyně osudu
budeš učit v mateřské škole
brodíš se literami úřadu zaměstnaných
a víš
o nemožnosti kariérního růstu
a neexistenci zlaté rybky
a víš
o psaní poezie
marně doufám v záchranu
DOBROTA
pojď
i když jsi z jiné třídy
a jsi zrzka
můžeme to zkusit
ulice je jak rozříznutý chleba
a ty musíš živit dva neposedné hochy
svět není fér
a proto ti chci pomoct
KÁMO
"přijede mi rodina
víš přece že na jízdenku
šetřili měsíc a půl"
"kdybys radši studoval doma
stejně jsi královnu ještě neviděl!"
"mohl by u tebe někdo přespat?
dva lidi ubytuju
tři fakt nedám"
"ach..."
"dám ti ségru"
"štědrý jak večer"
LABUŤ NEJLEPŠÍCH MRAVŮ
v pubertě jsme měli všichni beďary
i ty Mirko!
a to teď chodíš po molech
někdo říká že škola
někdo že rodina
ale všechno rozhodla výška!
"pojedeš v létě do Berlína
jak si rozjímal?"
"tam chtěj samý programátory
a tak...
pro lidi který uměj hovno
nic nemaj"
DOBROU CHUŤ JE POSLEDNÍ
usínáš
jak když hřebík projíždí jablkem
penetruje slupku
a za vytékání šťávy
pokračuje k jádru
pomyslný ohryzek
protne
za asistence amora
aby ses mohla probudit
za aroma pražených zrnek
a překvapení snídaně
dobrou chuť
je poslední
ANALÝZA
vždy si vyčníval
cesta z místa do místa
trvá
projdeš si pár vagónů
pro inspiraci
třicet procent spolucestujících kouká z okna
každý čtvrtý spí
dvacet procent poslouchá hudbu nebo sleduje film
každý sedmý si čte
každý desátý pracuje
jedno procento básní
LÁSKA K SOBĚ
jedna
dva
tři
pojď pojď
ještě alespoň dva tam hodíš
čtyři
pojď pojď
jsem tady
pět
nepomáhám vůbec nepomáhám
pěkně jedeš
moc pěkný
šest
tati
ano
kdy budu tak velký jako ty
vždyť už jsi
ne ne
myslím
penis
aha
no až se dostaneš do náctiletého období
přijde velký boom
ale to je až za tři roky
to je třetina mého života!
víš
všechno není jenom o pohlavním ústrojí
tak pojď opři se do toho
jedna
dva
DOMA JE DOMA
znáš
ty návraty domů
usuzují ti na osobnost
"otrhanec"
"lajdák"
"ta flexibilita"
"nikdy se neztratí"
znáš
ty návraty domů
doufáš
v zopakování
minulého víkendu
s dívkou
snad se zase vrátí
do té doby
doufáš
než zjistíš
že včera stejně tak
přespala u tvého bratra
ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY
albionské smetánce
odpadávají asijské zbytky od úst
"no to snad ne
co jsme to..."
v Libérii ještě nedávno k snídani pili dětskou krev
stát který do Afriky
vyspělostí nepatří
je dětské krvi na dohled
"ano J.Á.R"
jak Poláci míří na Západ
tak mongolci míří do Polska
"spasí nás rozměry
naší země?"
břitkým sněhem budu se zítra brodit
zdálo se mi
tu noc před akademickou smrtí
TEPLO ČLOVĚKA
její nohy přikrývaly hruď
cítil ses jak papír
křehkost křídel
byly jedno
její nohy objímaly hruď
jež ji nemilovala
cítil ses křehce
papír
rozměrů neumožňujících
nosit obrázek
|
