Václav Bárta

RECEPTY MAGDALENY DOBROMILY RETTIGOVÉ
okořeněné
GASTRONOMICKO- MILOSTNÝMI SONETY VAŠKA BÁRTY

SMAŽENÉ KŮZLÁTKO

Rozřízni v půli hlavičku od kůzlátka, nalej na ni vlažnou vodu, aby zbělela, pak ji opět slož k sobě, obvaž nití a nech ji ve slané vodě několik minut vařit. Zatím nařež na úhledné kousky krček a předeček, vyper je a nasol, hlavičku vyndej, sejmi nit a nech ji trochu prochladnout, potom mozečky posyp trochu pepřem a solí; nyní obal každou půlku hlavičky zvlášť, jakož i každý kousek nejdříve v mouce, omoč je v rozkloktaném vejci, posyp hojně strouhanou žemličkou a smaž je v rozpáleném přepouštěném másle.


Ten předpis čtu si zas a znova.
(I když pochvalu sotva slíznu).
Přesto dnes, slečno Rettigová
kůzlátka v půli nepřeříznu.

Mé oči postaršího strejce
nad vaší dovedností žasnou.
Jak omáčíte rozkloktaná vejce
než zaplaví je přepouštěné máslo!

Potěšilo mě, vzácná ženo
to, co na stole rozprostřeno!
Vítám tu krmi nadšeně.

V dojetí toho okamžiku.
S rozkoší převaluji na jazyku
kozičky libě zvláčněné.

SMAŽENÉ KŘUPKY Z TELECÍHO HRUDÍ

Omyj pěkné telecí hrudí a nech je v slané vodě asi čtvrt hodiny vařit; potom hrudí vyndej na dřevěný talíř, ostrým nožem odřízni křupky od žeber a nakrájej je na kousky asi na prst široké, taktéž i všecka žebírka zvlášť rozřež. Nyní potři tlustě máslem dno rendlíku, vylož ho jednou na koláčky rozkrájenou cibulí, polovicí celeru a polovicí petruželového kořene, oboje též na koláčky pokrájeno, urovnej na to všecky řízky, přisol to, přikrej poklicí a nech to do měkka dusit; musíš však pilně dohlížet, aby se to všude stejně dusno a aby to nezčervenalo, pročež podlévej dle potřeby chvílemi po lžíci vody nebo polívky a častěji to obracej. Když je to dost měkké, vyndej kousek po kousku na misku a jinou miskou to příklop, aby to neoschlo; pozůstalou šťávu pak proced skrze husté sítko na jiný rendlík, přidej k ní asi lžíci mouky a nech ji ještě svařit, až zhoustne, pak ji odstav a nech ji vychladnout, načež do ní vmíchej 4 žloutky, postav to zase na plotnu a míchej tím stále, až to, jak říkáme, jen malinko spejchne, pak to nech vystydnout. Nyní pomaž tou kašičkou každý řízek po obou stranách s nůž tlustě, posyp ho prosátou strouhanou žemličkou, pak ho omoč v rozpuštěném másle a opět posyp žemličkou, načež všecky řízky urovnej na plechový pekáč, na nějž jsi dříve byla položila čistý papír čerstvým máslem tlustě pomazaný, a deset minut před tím, než chceš dáti řízky na stůl, postav je na horké místo; tři minuty postačí, aby dole zčervenaly, načež pekáč odstav, za chvilenku všecky řízky opatrně obrať, postav pekáč opět na horké místo a nech řízky i na druhé straně zčervenat, potom je opatrně sejmi s papíru a poklad' jimi nějakou vzácnou zeleninu; chceš- li jich ale použíti jako samostatného jídla, tedy je urovnej na misku, pozůstalou šťávu smíchej s trochou silné polévky a šťávou z citronu, a řízky tím podlej. Úprava těchto řízků požaduje velikého vyhovění, ale jsou výborné.


Telecí hrudí nejdřív pěkně omýt,
pak ho ve slané vodě řádně povařit.
Odříznout křupky od žeber a všecka žebra zlomit
a uložit je na zeleň a na pažit,

nechat to dusil než to celé změkne,
každou chvilí to pěkně otočit,
nakládat s hrudím postupně jak recepis si řekne,
to dnešní mladá žena sotva může ctít.

Náročná činnost na telecí hrudi
obavu z velkých trampot ve mně budí.
Kuchařko, pro níž recept schůdný není

a máš na hrudí přesto chuť,
obrať své snahy na mou hruď.
Čeká tě výborné vyhovění.

GULAG

(hovězí guláš)

Rozkrájej na malé kostky pro 6 osob nejméně 1 kilo hovězího masa, buď od svíčkové pečeně nebo ze spodního šálu, dej na rendlík kus másla, 4 velké cibule a petruželový kořínek, oboje drobně rozkrájeno, vlož na to to rozkrájené maso, osol patřičně, přikryj poklicí a nech to dusit; kdyby to tuze vysmahlo, podlož to trochou hovězí polívky nebo také vody, a dej k tomu trochu majoránky, trochu tureckého pepře (paprika) nebo jen obyčejného pepře; když to dáš na mísu, udělej okolo věnec ze zemčat. Tento gulaš může se dělati také z telecího i ze skopového masa.

Koho zveš, panno, na hovězí guláš,
ten se dnes dočká vzácné laskominy.
Ten pokrm, který k ochutnání tu máš
není z laciné hověziny.

Přidalas plody, které v zemi rostou,
ze zemčat věnec, panno růžolící.
Chystáš se odkrýt podušené sousto,
jež nechávalas pod poklicí.

Tvůj stolovník ti chválu neodepře.
Dodalas krmi správnou špetku pepře.
Tvůj skvělý gulak stojí za zmínku.

Po čem to ještě tvoje mysl pase?
To, co teď držíš, panno, podobá se
petruželovému kořínku!

NALOŽENÉ BRUSINKY

Přeber a vyper zralé brusinky, dej je na rendlík, nalej na ně koflíček vody, a též tolik vinného octa, přidej k tomu 140 gramů cukru a nech to vařit; když se brusinky již hezky povařily, vyndej je do hrnku, je-li příliš mnoho šťávy, slej ji a nech ji ještě trochu do husta svařit, pak ji nalej na brusinky, hrnek obvaž silným papírem a postav ho do chladného místa. Také se mohou brusinky bez octa a vody, pouze ve vlastní šťávě svařit a uchovat; když pak se v zimě mají dáti k nějaké pečeni, tedy se na ně naleje trochu rakouského vína a posypou se hodně cukrem.

Ten, kdo nemá za ušima,
nedocení, jak je cenné,
dřív než přijde velká zima,
mít brusinky naložené.

Žena, dobře naložená,
brusinek si velmi cení.
Zvlášťě, když zná drahá žena
recept paní Magdalény.

Zamknout pusu příkaz tu je,
když má milá zavařuje
naložené brusinky.

Navzdor jejím jasným zprávám
nejradši je ochutnávám,
když mi dává pusinky.

HOVĚZÍ JAZYK NA ROŽNI PEČENÝ

Uvař hovězí jazyk, oloupej ho a všecko zbytečné s něho okrájej, pak ho vůkol hezky 'hustě jako jinou zvěřinu slaninou prostrkej (vyšpikuj), nastrč ho na rožeň a při pečeni polévej ho kyselou smetanou, konečně ho pokrop máslem, posyp strouhanou žemličkou a když hezky zčervenal, sejmi ho s rožně, dej ho na mísu, podlej pod něj tu odkapanou šťávu a nes ho na tabuli.

Co jazyk potká! Jeden žasne!!
Je v akci bez přestání.
V horoucí lázni plave v másle
zanořen do smetany.

K misce slaniny připoutaný
užije všehomožné.
Prostrkání i špikování...
A pak je sejmut z rožně!!

Už jazyk podleh jiné vůli.
Zde leží hotov na tabuli.
Co k tomu jeden dodá?

Nechat ho ležet, milé panny
skleslý a šťávou pokapaný,
byla by věčná škoda!

Ostatní tvorba Václava Bárty publikovaná v Divokém víně:
DV 97/2018: Dechajzničky z plzeňska
DV 95/2018: Svatojánská noc a další
DV 94/2018: Václav Bárta a přátelé
DV 93/2018: Holubí pošta a další
DV 92/2017: Básničky na hlavu
DV 91/2017: Jak se chodí za holkama - 1968 a další
DV 90/2017: Malý atlas hub
DV 89/2017: Výlet na planetu Eros
DV 88/2017: Jitrocel, Mateřídouška a další
DV 87/2017: Tři texty z programu Zelený strom
DV 86/2016: Listy z herbáře
DV 85/2016: Zvířata v ZOO
DV 82/2016: SPORTY, SPORTOVÁNÍ A SPORTOVCI
DV 81/2016: Nepokořená, Ó můj Bože a další
DV 79/2015: Obličej, Spánky a další
DV 78/2015: Básničky na tělo
DV 77/2015: Žemličky se sekaninou a další
DV 76/2015: BÁSNIČKY NA HOVNO anebo NAHOVNO?
DV 75/2015: Zmrzlina z malin a další
DV 74/2014: Pečený ouhoř a další
DV 73/2014: S Divokým vínem na věčné časy a další
DV 72/2014: Recepty Magdalény Dobromily Rettigové
DV 70/2014: Jablkové koblížky, Černá zvěřina a další
DV 69/2014: Svíčková pečeně s omáčkou a další
DV 68/2013: Růžena, Žaneta a další
DV 67/2013: ***
DV 66/2013: Teda kačenko, ty mě přivádíš na myšleky! Představa je to sice trošku nereálná, ale úžasná a vzrušuje mě náramně. Doufám že oceníš, že je nabitá něžnou poezií. a další
DV 65/2013: Tak z toho nočního čekání povstala nová básnička a další
DV 64/2013: ***
DV 62/2012: Ó jak těžké múzy lidstvo zkusit musí! a další
DV 60/2012: Otec Václav Bárta píše texty svému synovi Noidovi a ten je ilustruje
DV 55/2011: To je ale blbá básnička,... a další
DV 54/2011: Budu ti říkat Kateřino, Paměti vrby
DV 52/2011: Reminiscence na popravu a další
DV 51/2011: Moták o motání a další
DV 50/2010: Básnička v rokokové náladě a další
DV 48/2010: Kozí válka
DV 47/2010: Jak jsem byl tenkrát u moře v Bulharsku a další
DV 25/2006: Jak se chodí za holkama
DV 10/2011: Když se srazí dvě zemský kry a další
DV 10/2001: Dechajzničky
DV 2/2003: Poem