Václav Bárta

BÁSNIČKY NA HOVNO anebo NAHOVNO?

HOVNO A JAROSLAV VRCHLICKÝ BUDOU NÁS TĚŠIT UŽ NAVŽDYCKY

Četl jsem o spiknutí věrolomném.
Když potěšil jste lid svým „Hovnem“,
strhlo se kolem spousta křiku.
A často od svých vrstevníků
doznal jste hlasu kritického.

Jsem, Mistře, také trochu veršotepec.
Leccos už vím a nejsem slepec.
Zírám v údivu nevýslovném,
co napadlo nad jedním hovnem
Básníka pana Vrchlického.


Hovno nezní nám dvakrát libozvučně.
Přesto s ním nakládáte zručně.
Nedbáte o styl úsilovně.
Ta balada o jednom hovně
určitě, Mistře, není k hovnu.

Hovno vám v každém verši pevně trůní.
Je kořeněno zvláštní vůní.
Skrz téma a svou přesvědčivost
to dílo chápu jako přínos
pro básníky i pro knihovnu.


I když se hovno s etiketou míjí,
přesto má jistou poezii.
Jednou vám, Mistře, v žumpě hyne,
po chvíli nato na hladině
v azuru jako ambra plave.

Spíte už v zemi - to vám řeknu rovnou -
náš lid si oblibuje vaše „Hovno“.
Vy se svým hovnem zas a znovu
vracíte nás k rodnému rovu.
Budiž vám lehké, Jaroslave!

NENÍ MOZART? ČERT TO VEM! HODÍ SE I BETHOVEN

Večer v Smetanově síni
dávají tvou symfonii.
Bude sláva ohromná.
Jak jsi spěchal - marná sláva
stalo se ti, co se stává,
šlápnuls cestou do hovna.

Ač jsi z předních komponistů,
měl bys myslet na očistu.
Chce to boty bez hoven.
Do Smetanky, brachu milý,
s hovnem by tě nepustili
i kdybys byl Béthoven.

HOVNO PRD A PRDEL - PŘÍTELI POHODA JE NĚKDY V PRDELI

Trio hovno, prd a prdel
předpoklad nám dává,
že pointou básně bude
prdel usměvavá.

Prd prdel jen chvíli prudí,
je rázný a pohotový.
Prdel tuze ráda prdí.
Hovno si v ní rádo hoví.

Zvyklí na společný úděl
notují si píseň shodnou.
Přesto se nám někdy prdel
a prd s hovnem nedohodnou.

Víme proč se, dámy, páni,
prdel někdy mračí.
Prdel není k zulíbání,
když prd hovno tlačí.

VŠECHNA HOVNA JSOU SI ROVNA

Dobře, když se jedno hovno
cítí s jiným hovnem rovno.
Když se cítí nerovno
je to hovno na hovno.

CESTA K VELIKÉMU HOVNU-TO SE NĚKDY PĚKNĚ PROHNU!

Povídalo hovno hovnu,
že navštíví posilovnu.
Shlídli se ve velkém hovně,
budou cvičit usilovně.
Kdyby chtěli slávu rovnou,
bylo by z nich pěkné hovno.
K velké slávě pro hovna
vede cesta povlovná.

HOVNOCUCI S HOVNOCUCEM BYLS REKLAMOU DOPORUČEN!

Když se rozbije hovnocuc,
ať je to vážně nebo truc,
má to následky nepříjemné.
Dívčí prdelky velejemné
i tatínek a maminka
mají teď starost o svá hovínka.
Už se nám v žumpě hromadí,
stará s novými dovádí.
Už hrají po zahradě ducy- duc...
A nikde schopný hovnocuc!
Ta dlouhá odluka nás mučí.
Smiluj se, milý hovnocuci.
Co s přeplněnou senkrovnou,
když jsi a nejsi na hovno?

LÉZT SKRZ HOVNO PO PAVLAČI TO SE NĚKDY NEVYPLÁCÍ

Pěkná mladá slečna Stázi
se svým pejskem čubinkou
při měsíčku na zápraží
jdou vytlačit hovínko.

Teo s Bobem poblíž Pyšel
Vstříc stříbrné luně ´dou.
Myslíte, že měsíc vyšel?
Hovno! Ani náhodou.

Jak zimnice před spalovnou
jejich vášně povadly.
Neviděli ani hovno.
Ještě bídně dopadli.

Teodor nám sletěl z hrušně,
Bobeš šlápnul do hovna...
(Bob dopadnul ještě slušně -
když to s Teem porovná)

JEDNOU HLADCE - JINDY OBRATCE NEZKUŠENÝ POTŘEBUJE PORADCE

Mladý krásný kralevic
zkouší uplést z hovna bič.
Denně v podvečerním vánku
splétá hovno do copánku.
Zhovnabič má značnou cenu.
Princ nemyslí na odměnu.
Nechce za něj ani dukát.
Plete, jak by hovno ukrad´
Potajmu. Rád. Za hovno
z lásky k tobě – královno.

KDYŽ SE HOVNO K HOVNU VINE SÍLA MOCNÝCH NEPOMINE

Nejsou hovna jako hovna.
Našim nejsou jiná rovna.

Kdo ví své a není hloupý,
do našeho hovna vstoupí.
(Naše hovno není, chlape,
pro každého, kdo v něm šlape!)

Milionář může zrovna
vstoupit do našeho hovna.
I přátelé ve sněmovně
pohovní si v našem hovně.

Už i církev bohorovná
přispěla nám kouskem hovna.
Našich hoven mocné valy
převýší i katedrály.

Když se naše hovna spojí,
skončí jiná hovna v hnoji.

ANI HOVNA V KRAVÍNĚ NEJSOU VŽDYCKY NA VINĚ

Vyšla z chlíva po dojení.
Nikde mužské pokolení.
jen já ze všech jeden mužský.
Na nohou si nesla křusky.
Měla boty od govna.
Ona byla od Rovna.

Vyšla z chlíva po dojení.
Chlapi zjevem opojení
zapřeli by vlast i strýčka.
Šla si v botkách na jehličkách.
Na nich měla hovienka.
Ona byla Slovenka.

KOLIK JE NA SVĚTĚ HOVNIVÁLŮ! KAŽDÝ SE SNAŽÍ DOSTAT NĚJAK K VÁLU

Hovnivál má živnost skrovnou.
Celý život valí hovno.
Ten nejstarší z hovniválů
dočkal se už penze k stáru.
I synové dělaj v hovně.
Jsou dnes za ním v důchodovně.
Než byl zralý pro senkrovnu
nebyl hovno. Měl se k hovnu.
Teď hovno ví. A tak valí
před sebou dva hovnivály.

KDYŽ ZMIZÍ Z MLÁZÍ HOVNO HEZKY ADJUSTOVANÉ STANE SE NĚCO ZÁSADNÍHO - NEBO SE NIC NESTANE?

Dnes každý slušný podpapírák
aby se o svůj život bál.
Kdo do nás věčně strká rypák,
to není jenom hovnivál.

Pluk mravenců si hovno nese,
roj much a vos se kolem rojí.
Schovej se, kam chceš. V našem lese
nenechají tě na pokoji.

Stačí se rozhlídnout. Teď zrovna
myslivec na nás poštval psa.
Víte, co čeká slušná hovna?
Hotová apokalypsa.

Volám vás, naši diasporu:
Netrpme k cizí potěše.
Spojme hlas vzdoru do odborů.
Hovna všech zemí, spojme se!

DNESKA UŽ NEJSME TAK CHUDÍ MÁME DOST MLÉKA A STRDÍ

V sadě skví se jara květ.
Český ráj to na pohled.
Ta zem je nám domovem.
V čase znovuzrození
jaro kráčí po zemi.
A my šlapem do hoven.

Ostatní tvorba Václava Bárty publikovaná v Divokém víně:
DV 97/2018: Dechajzničky z plzeňska
DV 95/2018: Svatojánská noc a další
DV 94/2018: Václav Bárta a přátelé
DV 93/2018: Holubí pošta a další
DV 92/2017: Básničky na hlavu
DV 91/2017: Jak se chodí za holkama - 1968 a další
DV 90/2017: Malý atlas hub
DV 89/2017: Výlet na planetu Eros
DV 88/2017: Jitrocel, Mateřídouška a další
DV 87/2017: Tři texty z programu Zelený strom
DV 86/2016: Listy z herbáře
DV 85/2016: Zvířata v ZOO
DV 82/2016: SPORTY, SPORTOVÁNÍ A SPORTOVCI
DV 81/2016: Nepokořená, Ó můj Bože a další
DV 79/2015: Obličej, Spánky a další
DV 78/2015: Básničky na tělo
DV 77/2015: Žemličky se sekaninou a další
DV 75/2015: Zmrzlina z malin a další
DV 74/2014: Pečený ouhoř a další
DV 73/2014: S Divokým vínem na věčné časy a další
DV 72/2014: Recepty Magdalény Dobromily Rettigové
DV 71/2014: Recepty Magdaleny Dobromily Rettigové okořeněné gastronomickomilostnými sonety Vaška Bárty
DV 70/2014: Jablkové koblížky, Černá zvěřina a další
DV 69/2014: Svíčková pečeně s omáčkou a další
DV 68/2013: Růžena, Žaneta a další
DV 67/2013: ***
DV 66/2013: Teda kačenko, ty mě přivádíš na myšleky! Představa je to sice trošku nereálná, ale úžasná a vzrušuje mě náramně. Doufám že oceníš, že je nabitá něžnou poezií. a další
DV 65/2013: Tak z toho nočního čekání povstala nová básnička a další
DV 64/2013: ***
DV 62/2012: Ó jak těžké múzy lidstvo zkusit musí! a další
DV 60/2012: Otec Václav Bárta píše texty svému synovi Noidovi a ten je ilustruje
DV 55/2011: To je ale blbá básnička,... a další
DV 54/2011: Budu ti říkat Kateřino, Paměti vrby
DV 52/2011: Reminiscence na popravu a další
DV 51/2011: Moták o motání a další
DV 50/2010: Básnička v rokokové náladě a další
DV 48/2010: Kozí válka
DV 47/2010: Jak jsem byl tenkrát u moře v Bulharsku a další
DV 25/2006: Jak se chodí za holkama
DV 104/2019: Džakomo
DV 103/2019: Texty písniček pro nový pořad a CD „Životaběh“
DV 102/2019: Oranžová barva a další
DV 101/2019: Když se srazí dvě zemský kry a další
DV 100/2019: Dechajzničky
DV 2/2003: Poem