na další stranu
Václav Bárta
KRAJÁNCI
1.
Jdou krajánci po souvrati
hou a hou a hou
Písničkou si cestu krátí
hou a hou a hou
Čápi už se vrací z jihu
Slunce visí nad strání
svítí holce do výstřihu
Holka slunci nebrání
Jdou krajánci po souvrati
Hou a hou a hou
Ref:
Jdou krajánci brázdou
zelenou doubravou
přes rameno boty toulavý
Kapsu mají prázdnou
a mošnu děravou
nikdo neví kde se zastaví
A hou...
2.
Jdou krajánci kolem mlejna
hou a hou a hou
Provází je píseň stejná
hou a hou a hou
U jezu je holka sama
Tváře jako jabko má
Dá tti krajíc s škvarkama
Holka není lakomá
Louka jako holka voní
Holka voní po senách
Jdou krajánci kolem mlejna
hou a hou a hou
Ref:
Jdou krajánci brázdou
zelenou doubravou
přes rameno boty toulavý
Kapsu mají prázdnou
a mošnu děravou
nikdo neví kde se zastaví
A hou...
3.
Jdou krajánci za humnama
hou a hou a hou
Zbyla po nich píseň známá
hou hou a hou
Po nebi se mráčky honí
Louka je už skosená
Louka jako holka voní
Holka voní po senách
Jdou krajánci za humnama
hou a hou a hou
Ref:
Jdou krajánci brázdou
zelenou doubravou
přes rameno boty toulavý
Kapsu mají prázdnou
a mošnu děravou
nikdo neví kde se zastaví
A hou...
A hou......
O ROMANTICKÉM VÝLETU
Ona:
Snáší se noc nad nábřežím
město ztichlo A já věřím
že mě zítřek neochudí
o to o čem sním
V duchu slyším řehtat hříbě
Dojímá mě koňský příběh
Živý sen mě ze sna budí
Asi rána nedospím
On:
Za horama slunce vstává
Počkej holka nedočkavá
Ještě hvězda z nebe padá
já bych nespěchal
Až ti ráno ráno na kozlíku
práskne bičem do vraníků
lecčeho se můžeš nadát nadát
co ty víš co bude dál..?
Co ty víš co bude dál
Ona:
Pojedeme jarní říší
v hebkém ranním vánku slyší
každý květ a každý pestík
slůvka čarovná
Při tvém vztahu k poezii
mohlo by ti snadno přijít
že je cílem naší cesty
romantická hájovna
Romantická hájovna
On:
Co kdyby se holka stalo
kolo se nám polámalo
byl by ze mě bídnej hajnej
s vozem v Botiči
Co tvá romantická vesna?
Probrala by ses mi ze sna?
Neříkej mi: nepřeháněj
Přiznej barvu holčičí
Ž
Ještě vládne nad nábřežím
Dlouhatá noc A já věřím
že mě ráno neochudí
o to o čem sním
V duchu slyším řehtat hříbě
Dojímá mě koňský příběh
Živý sen mě ze sna budí
Teď už rána nedospím
Teď už rána nedospím
DÍVČÍ VYZNÁNÍ NAD RÁNEM
Klidně mi říkej že mě máš rád
Můžeš mi i lhát
Já jsem děvče naivní
No tak nebuď pasivní
Klidně mi říkej že padá sníh
Když kolem vládne jih
Na cestu sviť mi
Dokud je přítmí
Než se rozední
Můžeš kousek blíž
Já nemám napsáno
Prosím neklopit
Klidně mi říkej že mě máš rád
Můžeš mi i lhát
Já jsem děvče naivní
No tak nebuď pasivní
Klidně mi říkej ať klidně spím
Až noc dočká dne
Že práskneš do bot
Dálkový pochod
počká A já ne
Pohyby na zdravém těle
Přispívají skvěle
K dobré kondici
Víš, co tím chci říct?
Dřív než se rozední
Nechoď do Prčic
Klidně mi říkej že mě máš rád
Můžeš mi i lhát
Aťsi jsem třeba děvče naivní
Už proto ty nebuď pasivní
Klidně mi říkej že padá sníh
Když kolem vládne jih
Na cestu sviť mi
Dokud je přítmí
Než se rozední
JAK NAM LETA LETÍ
1.
Málem bych tě nebyl poznal Apolenko
Pěknou řádku let už jsme se neviděli
Tenkrát jara nehrozilo že bych se byl překouk
Nejen květy na jabloních tehdá vypučely
Nemůžu si pomoct milej Antoníne
Myslím že ses od těch časů dvakrát nezměnil
Napojils mě tenkrát vománkovym vínem
Naši doma mřeli strachy že jim cepením
Já vím
K tomu bych ti řek rád
pro pořádek
Náš táta mi tenkrát
sjezdil zadek
Ani brvou nehnul
Apoleno
bez řečí mě přehnul
přes koleno
2.
Nebejval jsi Antoníne žádnej ňouma
když začal čas letních prázdnin po devítce
potrhals mi nový plavky když jsi zkoumal
jestli se mi do nich správně nadmou plíce
To sem nechtěl Apolenko To mi odpusť
nad jezem je velká hloubka jak ty sama víš
učil jsem tě správně dejchat z pusy do úst
hrozilo tu nebezpečí že se utopíš
Já vím
Máma řekla jasně
nejsi malá
na holou sem vlastně
nedostala
Kvůlivá pubertě
Antoníne
poslali mě k tetě
v Kramolíně
3.
Má dcera a tvůj syn jsou teď v našich letech
Apolenko Antoníne jak ty léta letí
Koukám zase konec jara utápí se v květech...
Kam zmizely safraporte ty dvě naše děti?
|
