DIVOKÁ VINICE, aktuálně

16.03.2024 - 88. babybox jsme otevřeli v Ústavu pro péči o matku a dítě v den 70. narozenin ředitele doc. MUDr. Jaroslava Feyereisla, CSc.!

Blahopřeju doc. Feyereislovi.
Blahopřeju doc. Feyereislovi.

Ústav je znám jako Podolská porodnice. Ročně tu přichází... Více »

06.03.2024 - Jiří Žáček zve na křest své nové knížky!

... Více »

04.03.2024 - Petr Zemek vydal knížku. Co o něm napsal Jiří Žáček?

Těžko se mi takto s odstupem píše nějaká anotace mých básní. Proč a co jsem tenkrát napsal. Ty texty jsou totiž staré 25 a více let. Tvůrčí kapitolu jsem v sobě definitivně uzavřel před několika lety. A mnohem, mnohem dřív také svůj bouřlivý, až bohémský, život. Jenže před několika mě... Více »

28.02.2024 - 88. babybox je instalován v Podolské porodnici v Praze!

Zdeněk Juřica v pravo se svým asistentem vkládají babybox do rámu ve zdi.
Zdeněk Juřica v pravo se svým asistentem vkládají babybox do rámu ve zdi.

88. babybox ... Více »

SLOVO ÚVODEM. DIVOKÉ VÍNO MÁ PAMĚTNÍ DESKU NA BRÁNĚ GYMNÁZIA U LIBEŇSKÉHO ZÁMKU!

 


Zleva Alenka Háchová, Jarda Fiala, Marie Machálková, Marie Dlouhá, Pavel Nejedlý a Zuzana Vinklerová.

Zleva Mélova manželka Marie, zprava Mélovo první děvče Alenka.

Odhalování. Zleva Dušan Spáčil, Marie Machálková, Alenka Háchová, ředitel Gymnázia František Kosina, starosta Prahy 8 Ondřej Gros a zástupce ředitele Robin Eliášek.

V myšlenkách i v textu se vracím k odhalení bronzové pamětní desky na vchodu do pražského libeňského Gymnázia, v němž jsme studovali s Emilem – Mélou Machálkem – v letech 1962 – 1965, a místo učení vymýšleli časopis pro mladé básníky a literáty a připravovali představení divadla poezie. O prázdninách roku 1964 jsme s Mélou vysněný časopis pojmenovali podle knížky polského básníka Konstanty Ildefonse Gałczyńskiho názvem Divoké víno (Dzikie wino). Jméno se nám zalíbilo, protože jsme chtěli být divocí a kromě piva jsme také občas popíjeli víno. Pro svoji ideu jsme získali spolužáky Jaromíra Fialu, Roberta Šmieda, Michala Třeštíka a Václava Hláska, kteří nám zpočátku podlehli a pomáhali hlavně s produkcí představení divadla poezie, jež se konala ve sklepě domu číslo 4 v Krejčího ulici u blízké školy Na Korábě. Abychom získali autory i z jiných škol, vypsali jsme literární soutěž dokonce oceněnou finančními odměnami. První cenu získala krásná židovská holka Helena Pěkná, bylo to 1 000 korun (tenkrát hodně peněz), druhou cenu Oldřiška Svobodová (cena čítala 500 korun).
Méla Machálek tenkrát miloval spolužačku Alenu Háchovou, studentku o rok nižšího ročníku, ale já jsem si galantní dobrodružství prožil s Helenou Pěknou i s Oldřiškou Svobodovou.
První číslo vyšlo 19. září 1964 za necelý měsíc či dva po prvním nápadu. Čítalo 1 000 výtisků nudloidního formátu 105 x 297, tedy A4 přeložené na výšku. Mělo 32 stránek a ilustracemi kreslenými přímo na kovolisty je vyzdobil tenkrát začínající Karel Hruška (1930-2015), mladík o půl generace starší než my, jenž letos posmrtně vystavoval v Galerii Hollar.
V den, kdy Divoké víno vyšlo, tedy 19. září 1964, jsme s Mélou recitovali v našem sklepním klubu básně Michelangela Buonarroti v pořadu nazvaném Titan a člověk v nádherných překladech Pavla Eisnera, jež vyšly za německé okupace pod pseudonymem Josef Šupa. Jsem si skoro jist, že Michelangelo by mohl českému židovskému překladateli být vděčen.
Mnoho desítek našich posluchačů si po představení výtisky Divokého vína odneslo, aby jeho distribuci provedli na svých školách a mezi svými kamarády. Jedno číslo jsme prodávali za dvě koruny, jež se nám většinou vrátily zpět od distributorů, a posloužily k vydání dalšího čísla, jež už mělo dvojnásobný náklad, při čtvrtém čísle vydaném ještě v prosince 1964 jsme už docílili nákladu 5 000 výtisků. Zbyla i nějaká korunka, abychom jako zcela pracovně vytížení redaktoři přijížděli ke Gymnáziu taxíkem – ruskou carevnou Volgou, zatímco naši profesoři do kopce stoupali ke škole pěšky. Profesory jsme milovali, nejvíce z nich Václava Gardavského vyučujícího zeměpis, který nám dovolil scházet se ve svém sklepním kabinetu a ve dvou velkých akváriích tam chovat rybičky. Jako protislužbu jsme mu třeba nalakovali tyče, na nichž byly zavěšeny mapy. Měli jsme rádi i profesorku francouzštiny Laštůvkovou, která do třídy přinášela gramofon s deskami Edith Piaf a jiných francouzských šansoniérů. Profesor tělocviku Brdlík nás při svých hodinách trápil tak, že jsme při následujících předmětech vydýchávali kilometr, jehož uběhnutí bylo pravidelným závěrem hodiny tělocviku. Na oplátku jsme poněkud trápili profesorku češtiny Berlovou, když jsme si pro referát o Josefu Škvoreckém vybrali citace samých erotických pasáží. Profesorka Bogdányová s námi o nedělích navštěvovala expozice Národní galerie. Obdivovali jsme francouzské moderní malířství i české barokní umělce.
Bylo nám potěšením, když profesorka fyziky Janišová házela od tabule křídu, abychom dávali pozor při jejích hodinách. Nebyli jsme si jistí, zda náš třídní Jan Petr vyučující matematiku, ji skutečně ovládal, ale přes veškerý jeho ironizující sarkasmus jsme jej rovněž obdivovali. Vzpomínám si, že jsme jej navštěvovali v jeho malé libeňské komůrce, kterou užíval jako byt.
Hrůzu a respekt na nás pouštěla ředitelka Božena Dolanská prohlašující, že ve svém „ústavu“ nebude trpět žádné recese. Za jednu z nich považovala moji neoholenou tvář, ale trvalo jí vždy několik měsíců, než mě přiměla, abych si vousy oholil. Naším módním oblečením byly vytahané svetry, pracovní kalhoty zvané štruksáky, obouvali jsme si s oblibou pohorky. Krátce jsme propadli jinému módnímu výstřelku. Na nedělní vycházky po Praze jsme se oblékali do bílých košil a černých vest a mávali jsme při chůzi černými deštníky. Podobně taky spolužačky doprovázející nás při návštěvách galerií. Říkali jsme si Klub ledabylců a bohémů, zkráceně KLULEBO. Tahle éra zřejmě netrvala dlouho. S Mélou Machálkem, jenž mě natrvalo opustil 7. února 2020, již o tom promluvit nemohu. Ptal jsem se Jardy Fialy, ale ten éru ledabylců a bohémů už zapomněl.
Umístění bronzové pamětní desky projednali s ředitelem Gymnázia Františkem Kosinou Dušan Spáčil, člen Rady Obce spisovatelů, a Marie Machálková, vdova po Mélovi. Ředitel Kosina vlídně a vstřícně určil termín odhalení na poslední školní den 30. června 2020 v 9:30, a tak kromě našich spolužáků z 60. let Jaromíra Fialy, Marušky Dlouhé, Zuzanky Vinklerové, Tomáše Podoby, Pavla Nejedlého, Věry Kornalíkové se jej zúčastnili stovky současných studentů Gymnázia, kterým právě končil školní rok. Přišla Mélova manželka Marie Machálková, jež s mým přítelem prožila 45 let a vychovala dva syny a společně se starali o čtyři vnoučata. Velmi elegantní i v kloboučku přišla na svého prvního kluka vzpomenout Alenka Háchová, dokonce myslím, že na něj nikdy nezapomněla. Alena s Marií našly společnou řeč, políbily se a začaly si tykat. Poprvé v životě jsem je mohl obě najednou obejmout. Alena se Marie zeptala: „Byli jste s Mélou šťastní?“

Divoké víno 108 ilustruje svými fotografiemi z bratislavské Armády spásy Jindřich Štreit. Galerii 21 fotografií publikuje Jindřich Buxbaum věnující se židovské tématice. Právě mu vyšla výpravná publikace Sedmero požehnání, kterou mi věnoval, a všem vám ji doporučuji. Je to unikátní sbírka fotografií, již se podařilo Jindrovi Buxbaumovi pořídit jen díky důvěrnému spojení s židovskými obcemi v různých národech.

Nepřijdete ani o verše tradičních hvězd Divokého vína Jirky Žáčka, Káji Sýse, Oldřicha Damborského, Dušana Spáčila, Evy Frantinové, Zory Wildové a dalších. Vzácností je básnička Petra Cincibucha, kterou napsal ke svým 77. narozeninám. Blahopřejeme, Petře!

Na seriál o koních, koních s křídly, kentaurech a kentaurkách, jenž v Divokém víně započal Méla Machálek, navazují velmi erudovaným článkem o jednorožcích doprovázeným ilustracemi Olga Nytrová a Františka Vrbenská. Poněkud volněji jednorožce popisuje František Cinger, jenž rovněž přidal ilustrace. Prosím, nenechte si oba články ujít. Jednorožci jsou krásná zvířata, sice divoká, ale snadno se nechají ochočit mladou pannou, u níž usínají s hlavou v klíně.

Ludvík Hess

Ostatní tvorba Ludvíka Hesse publikovaná v Divokém víně:
DV 130/2024: Úvod
DV 129/2024: Slovo úvodem
DV 128/2023: Slovo úvodem
DV 127/2023: Slovo úvodem
DV 126/2023: Slovo úvodem
DV 125/2023: Slovo úvodem
DV 124/2023: Slovo úvodem
DV 123/2023: Slovo úvodem
DV 122/2022: Slovo úvodem
DV 121/2022: Slovo úvodem
DV 120/2022: Slovo úvodem
DV 119/2022: Slovo úvodem
DV 118/2022: Fotografie
DV 117/2022: Slovo úvodem
DV 116/2021: Slovo úvodem
DV 115/2021: Slovo úvodem
DV 114/2021: Slovo úvodem
DV 113/2021: Slovo úvodem
DV 112/2021: Slovo úvodem
DV 111/2021: Slovo úvodem
DV 110/2020: Slovo úvodem
DV 109/2020: Slovo úvodem, Petr Novák z Jaroměře
DV 107/2020: Slovo úvodem
DV 106/2020: Umřel Méla Machálek. Slovo úvodem
DV 105/2020: Slovo úvodem
DV 104/2019: Slovo úvodem a fotografka Martina Koubková
DV 103/2019: Slovo úvodem
DV 102/2019: Slovo úvodem
DV 101/2019: Slovo úvodem
DV 100/2019: Slovo úvodem, Jezdecké sochy a sochy koní v Čechách a na Moravě
DV 99/2019: Slovo úvodem
DV 98/2018: Slovo úvodem
DV 97/2018: Slovo úvodem
DV 96/2018: Slovo úvodem
DV 95/2018: Slovo úvodem
DV 94/2018: Slovo úvodem
DV 93/2018: Slovo úvodem
DV 92/2017: Slovo úvodem
DV 91/2017: Slovo úvodem
DV 90/2017: Slovo úvodem
DV 89/2017: Slovo úvodem
DV 88/2017: Slovo úvodem, Jezdecké sochy
DV 87/2017: Slovo úvodem
DV 86/2016: Slovo úvodem
DV 85/2016: Všichni mají narozeniny. Miloň Čepelka 80! Já nic – jsem nejmladší
DV 84/2016: Tři hvězdy divokého vína mají sedmdesát! Jen já pořád nic
DV 83/2016: Slovo úvodem
DV 82/2016: Slovo úvodem
DV 81/2016: Slovo úvodem
DV 80/2015: Slovo úvodem, Jezdecké sochy v zemi české
DV 79/2015: Slovo úvodem
DV 78/2015: Slovo úvodem
DV 77/2015: Slovo úvodem a další
DV 76/2015: Slovo úvodem a další
DV 75/2015: Slovo úvodem a další
DV 74/2014: Slovo úvodem a další
DV 73/2014: Slovo úvodem a další
DV 72/2014: Slovo úvodem
DV 71/2014: Slovo úvodem
DV 68/2013: Slovo úvodem
DV 67/2013: Slovo úvodem
DV 66/2013: Slovo úvodem
DV 65/2013: Slovo úvodem
DV 64/2013: Slovo úvodem
DV 63/2013: Slovo úvodem
DV 62/2012: Slovo úvodem, Kuře si podruhé žádá Jaroslavovu ruku a další
DV 61/2012: Slovo úvodem, Rozpadnou se v prach a další
DV 59/2012: Slovo úvodem, Strašné utrácení a další
DV 58/2012: Slovo úvodem, Klisny a hříbata a další
DV 57/2012: Slovo úvodem, Současnost a další
DV 56/2011: Slovo úvodem, Minulost
DV 55/2011: Slovo úvodem, Milena poprvé na koni, Uklízí stáje a vaří oběd
DV 54/2011: Slovo úvodem, Milena ve večerních úvahách a v ranním světle
DV 53/2011: Slovo úvodem, Jak kouše Milena
DV 52/2011: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích, Milena
DV 51/2011: Slovo úvodem, Ženy si Jaroslava vyměňují v rychlém sledu
DV 50/2010: Slovo úvodem, Kapitola pátá
DV 49/2010: Slovo úvodem, Žákovská knížka
DV 48/2010: Slovo úvodem, Kapitola třetí - Honza a Jirka - kluci Rothovic
DV 47/2010: Slovo úvodem, Malý Jarda
DV 46/2010: Slovo úvodem, O klisničkách a hřebcích
DV 45/2010: Slovo úvodem, Kapitola z knížky Čtyřúhelník
DV 44/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 43/2009: Slovo úvodem, Čtyřúhelník
DV 42/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 41/2009: Slovo úvodem, Romance o holkách
DV 40/2009: Zemřel Pavel Verner a další
DV 39/2009: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech
DV 38/2008: Slovo úvodem, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech (2. kapitola)
DV 37/2008: Slovo úvodem, Pohádka devátá a poslední
DV 36/2008: Slovo úvodem, Osmá pohádka
DV 35/2008: Slovo úvodem, Sedmá pohádka svatební
DV 34/2008: Slovo úvodem
DV 33/2008: Slovo úvodem
DV 31/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 4. díl
DV 30/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - 3. díl
DV 29/2007: Slovo úvodem, Pohádka svatební - díl druhý
DV 28/2007: Fotografie
DV 27/2007: Slovo úvodem, Křest Antologie a další
DV 26/2007: Slovo úvodem, Opona padá
DV 25/2006: Fotografie z cyklu Cirkus
DV 24/2006: Slovo úvodem, Nadchnul nás Pavel Řezníček s Goldflamem
DV 23/2006: Slovo úvodem, Kdy začne přituhovat…?
DV 22/2006: Slovo úvodem, V roce 1970 jsme se měli všichni rádi!
DV 21/2006: Slovo úvodem, Markéta Hejná vzrušila mladé básníky…
DV 20/2006: Slovo úvodem, (Kapitola pojednávající o básnících…)
DV 19/2005: Slovo úvodem, Jak dopadl podnikatelský záměr, milý Hafede Bouassido?
DV 18/2005: Slovo úvodem, Zemřel Honza Čech
DV 17/2005: Slovo úvodem, Hara Kiri…??…
DV 16/2005: Fotografie
DV 15/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 14/2005: Vyvolávám staré filmy
DV 13/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 12/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 11/2004: Akademický sochař docent Milan Vácha tvoří sochu Strážci (fotogalerie)
DV 10/2004: Slovo úvodem, Přistoupil Pavel Jasanský
DV 9/2004: Dům života i smrti
DV 8/2004: Vyvolávám staré filmy
DV 7/2003: Vyvolávám staré filmy
DV 6/2003: Slovo úvodem, Zemřel Václav Hrabě
DV 5/2003: Slovo úvodem, Inspirovali jsme Hrabala
DV 4/2003: Slovo úvodem, Mluvil jsem s Allenem Ginsbergem
DV 3/2003: Slovo úvodem, Přišel Petr Cincibuch a Ladislav Landa
DV 2/2003: (vešla jsi dunivými kroky…)
DV 1/2002: Radaně, Není činnost pro psa dělat lidem hopsa a další