na další stranu
DIVOKÁ VINICE, aktuálně31.07.2025 - Kamila Roučková vydala sbírku básníKnížka vyšla v nakladatelství Pointa pod názvem Kdybych si mohla vybrat, chtěla bych ... Více » 19.07.2025 - Poslední setkání s Onřejem KašinouAhoj Lu, nevím, jestli jsem Tě informoval, že ten můj kamarád diplomat - jak jsem u Tebe na Vinici pochválil jeho knížku Doříkání - asi dva dny po velmi úspěšném křtu jeho další knihy, románu 200 klíčů od Atlantidy, umřel. Byl to docela šok, i když úplně nečekaný to nebylo, o... Více » 09.07.2025 - Babybox získal velkorysou dárkyni... Více » 04.07.2025 - Tomáš Mladějovský zve na výstavu
Výstavu Tomáše Mladějovského Šepoty duše najdete v Cafe Alternatif v Mezibranské ulic... Více » 25.06.2025 - 279. děťátko je z babyboxu na radnici Prahy 8 a je to kluk!25.06.2025 - Jiří Žáček vzpomíná na Klub přátel poezie16.06.2025 - 278. děťátko je v babyboxu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady01.06.2025 - 20. výročí babyboxů a nová bedýnka v Trutnově31.05.2025 - Martin Frouz a další zvou na výstavu Kameramani fotografujíSlovo úvodem
Březen býval Měsíc knihy, někteří to tak mají zřejmě dosud – třeba Dušan Spáčil 15. března vydal svoji novou sbírku. Přeji mu, aby se líbila, navzdory tomu, že vyšla v den, který se v Čechách těší pochmurné pověsti, navíc nese pochmurný název Pokud se střelím do spánku. Knížka sama ale pochmurná není. Vím to, protože jsem ji přečetl coby korektor několikrát. Při posledním čtení udiven zírám, že jsem v knížce jmenován jako její redaktor. Děkuju, milý Du (s Dušanem Spáčilem se oslovujeme totiž pouze první slabikou svých jmen). Je to pro mne čest. Na rozdíl od mnoha jiných, o nichž jsem v Divokém víně psal, nečekejte ode mne recenzi, jsem nepřítelem recenzí. Napíšu, že každá Dušanova básnička překvapí nečekaným nápadem. Do básníkova života nedávno vstoupil vnuk Antonín, jenž shodou okolností nese stejné jméno jako můj nejmladší syn, sedmiletý Tonda. Dušanovo „dědovství“ mi básníka přiblížilo ještě víc. Samozřejmě se mi stává, že ne zcela informovaní partneři při setkání označí mého Tondu jako vnuka. Není to sice nic příjemného, ale aspoň se pak cítím jako Dušan.
Moji milí čtenáři, připravte se, že budu-li mít příležitost, vynasnažím se vás vyzkoušet, zda jste četli Dušanovu sbírku Pokud se střelím do spánku. Jednak jako její korektor, ale i jako její redaktor. |
||||
|
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.