literární časopis založený v roce 1964

DIVOKÁ VINICE, aktuálně

21.04.2025 - Pavel Jasanský má výstavu v galerii DOX. Vyšla o něm rozsáhlá knížka.

Pavel Jasanský, fotograf, grafik a výtvarník, můj přítel, zemřel v roce 2021. Jeho vý... Více »

13.04.2025 - Václav Jirsa, fotograf a můj přítel, skonal.

Moje vzpomínka je opožděná, protože jsem se o jeho odchodu dozvěděl až dnes. Václav J... Více »

10.04.2025 - Divné rozloučení

Básník Jarda Čejka své vtipy dotahuje do detailu, takže i jeho oznámený předčasný poh... Více »

Slovo úvodem

Březen býval Měsíc knihy, někteří to tak mají zřejmě dosud – třeba Dušan Spáčil 15. března vydal svoji novou sbírku. Přeji mu, aby se líbila, navzdory tomu, že vyšla v den, který se v Čechách těší pochmurné pověsti, navíc nese pochmurný název Pokud se střelím do spánku. Knížka sama ale pochmurná není. Vím to, protože jsem ji přečetl coby korektor několikrát. Při posledním čtení udiven zírám, že jsem v knížce jmenován jako její redaktor. Děkuju, milý Du (s Dušanem Spáčilem se oslovujeme totiž pouze první slabikou svých jmen). Je to pro mne čest. Na rozdíl od mnoha jiných, o nichž jsem v Divokém víně psal, nečekejte ode mne recenzi, jsem nepřítelem recenzí. Napíšu, že každá Dušanova básnička překvapí nečekaným nápadem. Do básníkova života nedávno vstoupil vnuk Antonín, jenž shodou okolností nese stejné jméno jako můj nejmladší syn, sedmiletý Tonda. Dušanovo „dědovství“ mi básníka přiblížilo ještě víc. Samozřejmě se mi stává, že ne zcela informovaní partneři při setkání označí mého Tondu jako vnuka. Není to sice nic příjemného, ale aspoň se pak cítím jako Dušan.
Knížku Kdybych se střelil do spánku graficky upravil a svými kresbami vyzdobil básníkův přítel Jan Gabler. Vychází v Mladé frontě. Kdybyste, milí čtenáři, zatoužili získat ji s autorovým podpisem, bylo by mi ctí to zařídit.



Na poslední chvíli mi poslal přítel Václav Bárta texty svých kamarádů z knížek, jež budou křtít v Divadle U Hasičů, Římská 45, Praha 2 v pátek 23. března od 19 hodin - texty najdete ve složce Václav Bárta a přátelé.
Aby se necítili mladičtí autoři tradičně přispívající do Divokého vína zamlčeni, jmenuji především holky Zoru Wildovou a Evu Frantinovou. Mezi klukama Jiřího Žáčka, Karla Sýse. Michaela Lorence, Lumíra Slabého, Oldřicha Damborského… Ty, které jsem nevyjmenoval, prosím, aby nebyli dotčeni, ale jsou všichni uvedeni po levé straně titulní strany Divokého vína.
Zvláštní zmínka patří fotografovi čísla Matúši Zajacovi www.zajacphoto.com, www.dofoto.sk z okruhu mého přítele Jindřicha Štreita, jenž převzal roli redaktora fotografie v Divokém víně.

Moji milí čtenáři, připravte se, že budu-li mít příležitost, vynasnažím se vás vyzkoušet, zda jste četli Dušanovu sbírku Pokud se střelím do spánku. Jednak jako její korektor, ale i jako její redaktor.

L. H.