Michal Dunda

POSUNUTÉ RÁNO

Stoupenec chalífátu popadne pravoslavný samopal,
nabije náboji vyrobenými bezvěrci,
znásilní kurdskou otrokyni vyměněnou za rezavý kvér
a jak zklamaní muslimové s oblibou konstatují:
on není opravdový muslim, tedy provede se svou AK-47
pouhý proktologický poklek směrem k Mekce,
mobilním telefonem domluví termín návratu ke kořenům,
křesťanským buldozerem zahrne těla jezídů,
hrdinně přesedne do šintoistického pikapu
s vymodleným kulometem na korbě,
sponzorovaného zeměmi Perského zálivu
a spolu se sunnitskými bratry odjede postřílet dalších 250 ks
neloajálních šíitů včetně žen, dětí a batolat...

Celý je to jako z plátna idiotskýho snu,
ze slepé uličky hoolywoodských zoufalců.
Nic zhovadilejšího skutečnosti smrtelník nevymyslí.
Doba kráčet musí,
když ne dopředu,
tak zpátky.

Ležíme tiše, tělo vedle těla a jak se říká, je po všem.
Ještě před chvílí jsme se milovali v nebeským azuru
čistě povlečeného damašku,
teď slyším tichý dech uprostřed slunovratu
a vidím vedle sebe jedno chabě zakryté ňadro.
Pomalu nabírám ztracenou sílu,
a přemýšlím, co se stane,
až posunu čas
o hodinu
zpátky.

Ostatní tvorba Michala Dundy publikovaná v Divokém víně:
DV 93/2018: Dobrá rada
DV 92/2017: Dvojčata
DV 89/2017: Umění držet dlouho
DV 84/2016: Pomalejší než kamión v Nice
DV 81/2016: Útok na civilistu a další
DV 77/2015: Sedmdesáté výročí osvobození
DV 73/2014: Monolog predátora
DV 72/2014: Stále aktuální a další
DV 66/2013:
DV 63/2013: Afrodita, Ariadna a další
DV 53/2011: Perfectly you, Naděje a další