na další stranu
Václav Bárta
TEDA KAČENKO, TY MĚ PŘIVÁDÍŠ NA MYŠLEKY! PŘEDSTAVA JE TO SICE TROŠKU NEREÁLNÁ, ALE ÚZASNÁ A VZRUŠUJE MĚ NÁRAMNĚ. DOUFÁM ŽE OCENÍŚ, ŽE JE NABITÁ NĚŽNOU POEZIÍ.
Prsíčka moje Ještě dvě tři sklenky
A vyklouznete z podprsenky
Kozičky moje už vás vidím venku
Už rozepínám podkozenku!
TAK TI LUCINKO POSÍLÁM SLÍBENÉ BÁSNIČKY. O ČEM BYS ŘEKLA, ŽE TAK ASI JE TA PRVNÍ? JE O VÁŽKÁCH A O LÉTU. NE ABYS V TOM HLEDLA NĚJAKOU EROTIKU. NENAJDEŠ!
Tak máme srpen v kalendáři
A je tu louka nad jezem
Rozmarné léto Slunce září
Voda je teplá Prohřátá je zem
Desítky vážek kolem cestu váží…
A skoro všechny v tomhle letním dni
Hrajou hry noci svatební
Navštěvují květ po květu
A milujou se za letu
Milostíplné léto tu je
A mě to lásko inspiruje
Otoč se ke mně pěkně zády
Pojď! Vezmeme si z vážek příklad
Zkusíme si to jak to vážky rády
Jak modrý motýl důkaz lásky
Podám ti s chutí několikrát
Jenom mám trochu obavu
Že tady v louce u splavu
Nebudu schopen jako vážky
Milovat tě a přitom lítat
TUHLE BÁSNIČKU SI DOBŘE PŘEČTI A PŘEBER, KAČENKO. TO ABYS VĚDĚLA, CO A KDY BY TI HROZILO, KDYBY TI NĚCO MĚLO HROZIT
V trenkách mi zase stojí stan
A pod stanem mám stání
Sám bych to štronzo neustál…
A jsem tu plonk jak zudělání!
Naštěstí co se týče stanu
Sám na ten problém nezůstanu
Ruku v ruce tu stojíme
Spolu dva - já a můj střapeček
(A už tu máme plurál!)
On ňouma A já chlapeček
který se dlouho nevyčůral
KAČENKO, KAČENKO, TOLIK TOUHY A NÁDHERÝCH PŘEDSTAV NEMOHLA ŽÁDNA JINÁ NIKDY VZBUDIT. JAK JÁ SE TEŠÍM NA TVOJE NOČNÍ ZAVOLÁNÍ!!
Zase se vznáším jaksepatří
Krásně v tom lásko moje lítám
Jsem vzdušný pošťák A jsem titán
A Mongolfierové mí bratři
Zase tě vidím napůl nahou
Jen hebká kůže Na ní plavky
Budu tě hledat Začnu Prahou
Pátrám po tobě u náplavky
Macocha Lipno Štrbské pleso
Kam až mě vzdušné víry vznesou?
K nebesům nebo do pekelce?
Poslední zátěž letí z koše
Opouštím roli listonoše
Dětinská radost ve mně dřímá
Žvatlám jak mrně elece pelce!
Dík za ten zázrak Ó můj Pane!
Už slyším zvonit zvony z Říma!!
Ó vřelé díky moje paní!!
Měkce mě snáší na přistání
heliem touhy požehnané
balony ve tvé podprsence
MOŽNÁ TĚ NĚKDY NAPADÁ – A TŘEBA TO TAK VYPADÁ - ŽE MI JDE JENOM O TVÉ TĚLO TO BY MĚ LÁSKO ZAMRZELO
Ať stokrát hříšné sny pominu
Má touha trvá dál To si piš!
Den co den Každičkou hodinu
S láskou a s povděkem
Přes Blaník Nad Sněžku Nad Elbrus
Má duše vznáší se a stoupá výš a výš
V posteli s nebesy šťastna s tvým člověkem
Prožívá duchovní orgasmus
JISTĚ ZNÁŠ TU LIDOVOU PÍSNIČKU O ROSENCE, LUCINKO. V DUCHU POSLOUCHÁM TVŮJ KŘIŠTÁLOVÝ HLÁSEK A VŽÍVÁM SE DO ATMOSFÉRY JARA, PLNÉHO KVĚTŮ A OMAMNÝCH VŮNÍ
Je máj a vlahý teplý večer
Na lukách první senoseče
Stříbrný večer zvoní klíčky
A cvrčci vržou na housličky
Jaro promnulo očenka
Hvězdnaté nebe sype květy
Dnes v noci jako před sto lety
mládenci chodí po aleji
Lidové písně kolem znějí
Z dívčích hrdélek z okénka
Sluníčko ránu protře koutky
A šup Lucince pod kalhotky!
Já cítím vůni Vlaho tu je
A kundička si prozpěvuje
Ej padá padá rosenka…
NA MINULÝCH FOTKÁCH JSEM TI NEVIDĚL NA RUCE. BEZ OHLEDU NA TO, CO BYS MI S TĚMI NÁDHENÝMI ŠTÍHLÝMI PRSTÍKY MOHLA UDĚLAT ZA ŠTĚSTÍ, BERE MĚ TEN POHLED SÁM OD SEBE.
To jsem ti miláčku nestačil říct
Fascinujou mě tvé ruce !
Tvé hřbítky Prsty A kloub po kloubku…
Mrazí mě po těle a je mi hic
Mám z tebe zástavu srdce
Pohlaď mě po peří holoubku!
Dřív než mě dočista raní
Jestli mě nepřijdeš pohladit
Celou noc do rána budu bdít
Zase mi vyneseš spaní
|
