Daniel Strož

AŽ PROBUDÍŠ SE

Až probudíš se ze snu o zlatém teleti
a poslední porci donaldových hamburgrů,
vyzvrátíš si rovnou na špičky sešlapaných adidasek,
svou zem už nenajdeš, nebude tu.

Pak znovu se můžeš začít ptát,
ustrašeně, mezi blyštivým haraburdím:
Kde domov můj, kde vlastně, kdeže
po lučinách voda a bory po skalinách šumící?

A v čím že to sadě pučí květ, čí že je mezitím
země česká,
ráj kdysi napohled,
když plácla si na ni havěť s havětí?

Ano, až probudíš se ze snu o zlatém teleti,
krajinou cizí budeš se vláčet o žebrácké holi.

S TUČNÝMI ČERVY NAPOVRCH

Získávali nás slovy o životě v čistotě a pravdě,
v srdcích tím podpalovali plamínky naděje,
od nohou vzhůru ale už stoupal chlad.

Od té doby nezavál zemí čerstvý vítr.
A jako pod skleněným poklopem,
v puchu rozkládajícího se svědomí,
napovrch vyrážejí jenom tuční červi.

V rozkladu téměř všechno, zbytek v tlení.
A z hry je prohra. Jen špína k špíně
v hromadě se vrší.

Kdo vyvětrá tu? Kdo zvedne těžké víko zase,
rozrazí okna dokořán?


(Ze sbírky Maskaron ve sklepě)

Ostatní tvorba Daniela Strože publikovaná v Divokém víně:
DV 100/2019: Kdepak jsi
DV 87/2017: I básník po smrti a další
DV 86/2016: V kraji je bílo... a další
DV 85/2016: Jsme všichni tolik chybující! a další
DV 84/2016: U vody v horku a další
DV 83/2016: Stárneme spolu a další
DV 81/2016: Na nábřeží Seiny a další
DV 80/2015: Ve vinárně Monice
DV 78/2015: Je mi to líto
DV 72/2014: A co teď?
DV 62/2012: Na zkoušky do komorního a další
DV 61/2012: V kině Sevastopol a další
DV 60/2012: Veřery v kině čas a další
DV 58/2012: Robertek rád tlustý holky a další
DV 51/2011: Pět milostných sonetů
DV 12/2004: Taková nálada