Zdeněk Jirásek

JACQUESI PRÉVERTOVI

Dřív než se má hodina přiblíží
seznamte mě pane Préverte
s tou svou Paříží
a servítky si při tom neberte

Nikdo nezná Paříž líp
Ty uličky lásky a křiku
i místa kde pes chcíp
kdejakou starou kliku

mlíkaře žebráky povětrnou ženu
Lepšího průvodce než vaše Slova
nikde neseženu
Čtu je a budu číst znova

A jedna báseň mi nedá spát
jedna mi nedá pokoje
Tu čet jsem už tolikrát
Ta láska Ta láska, ta to je

VIOLE FIŠEROVÉ

Cítím se jak po bouřce lehlé žito
Jako kámen když ho v lomu drtí
Nikdy mi nepřestane být líto
že poznal jsem vás až po vaší smrti

Čtu si ty básně rád
Vždyť jako vaše jméno zní
Ach proč jen jsem tak hloupě mlád
a neprožil s vámi aspoň pár dní

KONSTATINU BIEBLOVI

V kavárně básník sedává
Ne básně dnes dopis píše
Adresa: daleký ostrov Jáva
Ta dívka z poslední chýše

Píši ti Jávanko snědá
pozdrav z české země
Já básník co tě stále hledá
a touží obejmout tě jemně

Vzpomínáš jak jsme spolu
zelený čaj pili
Jak líbal jsem v zátoce na molu
tvé snědé ruce já tak bílý

ZAHRADNÍK

Před svým prahem mám rád čisto
A ty jediná vstoupit smíš
Zlíbám ti na těle každé místo
Začnu u nohou a půjdu výš

Však záhonek tvůj přeskočím
Ten nechám si na finále
Dojdu ti až k očím
Jen u koblížků se zdržím než půjdu dále

Buď klidná nemusíš se bát
Kde zvolnit kde zrychlit přesně vím
Mé líbání má pevný řád
A tvůj záhonek je pro mě vším

HALLO

Já dýchal bych za tebe lásko má
Však mám slabý dech
Plíce chabé mám
Tak bych nejspíš zdech

Já nosil bych tě na rukou
lásko moje
Však námaha je mi mukou
Tak vzdávám to bez boje

Já bych tě láskou sněd
Vášnivě a celou
Mám však žaludeční vřed
Tak radši lásko Hallo!

BLUES

Pustím vám pomalé blues
a vy se slečny zatím vysvlékněte
ze svých blůz
Svlékněte se prosím pěkně zcela
a v rytmu hudby rozvlňte svá těla
Nespěchejte, pomalu, jak hraje blues
Předveďte mi tanec lehkých múz

JUDO

Na judistickém tatami
přitáhla si mě patami
judistka střední váhy
Na ipon podlehl jsem záhy
Však nesmějte se prosím vás
vždyť ona měla černý pás

POLIL JSEM TVÉ TĚLO VÍNEM

Když polil jsem vínem tvé tělo
celé se jemně chvělo
Jako krev
stékal ten pramínek
kolem mateřských znamínek
A já sbíral síly
k tomu co se mi tak chtělo
Vypít ho v tu chvíli

NIC NENÍ STÁLÉ

Ani hvězdy
Ani já
Vše se žene dále
kam ukazuje šipka času
Ženu se i já
Držím s ostatními basu
Kupředu ni krok zpět
Žádná volba možná není
Proto jsem sešel a zšed
A zrůda čas
mou krásu plení

CHTĚL BYCH ŽÍT VE TVÉM STÍNU

Chtěl bych se proměnit v hlínu
po které tvé nohy kráčí
Chtěl být kapkou deště
která tvou šíji smáčí
Chci navždy uvíznout v tvém oku
Chci žít Chci žít Chci žít
po tvém boku

SLOŽ MI HLAVU DO KLÍNA

Nevěř že tě svět proklíná
že tě rád nikdo nemá
Jen slož mi hlavu do klína
a buď chvíli němá

Spočineme beze slov
v laskavém tichu
Jako pár sněžných sov
v nejčistším možném hříchu

LÍBILO BY SE MI DENNĚ

usínat ve voňavém seně
s tvým zadkem ve svém klíně
a držet tvé malé dýně

Ostatní tvorba Zdeňka Jiráska publikovaná v Divokém víně:
DV 96/2018: Ženy Múzy Bohyně
DV 81/2016: Jaro s Julií
DV 78/2015: Matka s dcerou a další
DV 70/2014: Skoro všechny ženy a další
DV 57/2012: Bod zlomu, Darjeeling a další
DV 54/2011: Václavu Hraběti, Karlu Čapkovi a další
DV 52/2011: Na poradě a další
DV 51/2011: Pukne skála a další
DV 49/2010: Měl jsem býti Ivanem a další