na další stranu
Zdeněk Jirásek
MĚL JSEM BÝTI IVANEM
Jako Zdeněk jen prach vířím
Chápete kam tím mířím?
Jirous Diviš Wernisch Blatný …
I když nevím
Možná bez talentu
je jméno prd platný
ODPUŠTĚNÍ
Nezvale Kainare Bieble
Krásy napsali jste plný vůz
Ale i hoven kýble
opěvováním komunistických hrůz
Vaše kosti v hlíně hnijí
Těla sežrali vám dávno červi
Avšak vaše verše tu s námi žijí
Ty skvostné i ty co jdou na nervy
Vaše klika že krásy je víc
a překryje ten šrám
Proto vždy když psi vyjí na měsíc
znovu a znovu odpouštím vám
JIŘÍMU ORTENOVI
Kdybys Jiří nekouřil
a nespěchal pro retka
nebyl bys skončil pod
rozjetými koly
Možná dožil by ses věku dědka
se všemi neduhy co dědky bolí
Možná bys dosáhl ještě velkého činu
Ale spíše bys milý Jiří
do roka skončil v plynu
IVANU BLATNÉMU
Nechtěl bych být Ivane
v tvé hlavě vrátným
Hlídat tvé myšlenky
a nevpouštět bludy
Nebylo lehké býti Blatným
Bláznem se vším všudy
Na útěku od rudých hyen
V blázinci na ostrovech
kde jak těhotenství dlouhý je říjen
To ti Ivane ještě povím
Nechtěl a přece chtěl
bych býti Blatným
Radši básníkem posedlým a opravdovým
než zdravým a špatným
JIŘÍMU WOLKEROVI
I básníka ukradli nám
Jako kradli domy lesy pole
Rudý mu nasadili rám
Do nechtěné obsadili role
A přitom věřím tomu
kdyby srdce k boji vytasit měl čas
po únoru dřel by v lomu
nebo by mu rovnou strhli vaz
MAGOROVI
Asi bych nechtěl
s tebou sdílet byt
mít s tebou společnou střechu
Ale bez tvých veršů
bych nechtěl být
Dávám si je pod hlavu
jako koláč mechu
J. H. KRCHOVSKÉMU
Až jednou ztuhle
jako mrcha
ležet budu v truhle
přečtěte mi něco z Krcha
IVANU WERNISCHOVI
Když Wernisch píše
není to pro barbíny
To čtení je pro prasáky spíše
Ani já číst nejsem líný
JIŘÍMU SUCHÉMU
Mistře klaním se hluboce
až vlasy máčím v potoce
Že SEdm MAlých FORem máte
tak klaním se sedmkráte
CHARLESI BUKOWSKÉMU
Když svý básně spřádá
je to jako když ti rašplí drbe záda
Avšak neuvěřitelně šikovně
poezii i v hovně
najít zvládne
tak že ti to hovno
na jazyku sládne
VPOMÍNKA NA EDITH PIAF
Gassionová?
Neznám
Jste tu v baru asi nová
Sedíte tiše kouříce
Jste jak vrabčák z ulice
Jak vrabčák z ulice?
Ale né!
Vy jste vskutku
to dítě nechtěné
Nadané bohem
a ďáblovým prokláté rohem
Děvče zrozené na dláždění
co života bídu poznalo zblízka
Však s hlasem co jen hluchý neocení
S hlasem co z nitra tryská
Světlo od luny
Královna bez závoje
Královna bez koruny
Edith které se tleská vstoje
NEPOTŘEBUJI BOURBON
ani mléko jačí
k malému štěstí
mi váš úsměv stačí
VÁŠ PARFÉM S VŮNÍ MANGA
Nepřitahuje mě tak
Jako když při dřepu vylezou vám tanga
Jen pro ně zvu vás na koňak
TA VĚNUJE SE JÓZE
Ta zas reiki
To bych radši jezdil na kóze
A dojil bejký
NETOUŽÍM TAK PO NIČEM
jako býti vaším nosičem
Na zelený položit vás pažit
Vaše ústa svými svlažit
NENÍ PŘÍJEMNÉ TO NENÍ
když cítíš že se blíží tlení
když víš že není zbytí
že začíná už tvoje hnití
KDO TO KDY POCHOPÍ
Kdo to kdy pochopí
že ukradli mi konopí
moje konopí
Ufikli ho během chvilky
A nechali mi tam jen lilky
JED LIJETE MI DO ÚTROB
Vy stavaři všežraví
Radši vykopte mi hrob
Co zkurvíte nikdo už nespraví
MÉ SLZY DO TRÁVY TEKOU
Vy přikryjete je betonovou dekou
LOUKA SE PTÁ
co je
Nic co by
Jen vyhrála všechny boje
stavbařská lobby
KVĚTINÁŘCE
Musím už říci vám to jednou
Spoustu krásných věcí tu máte
Vedle vás však všechny blednou
Vy převyšujete je mnohokráte
V KAVÁRNĚ SEDĚ U KÁVY
a čumě z okna ven
proklínám své dlouhé rukávy
Zvlášť když je tak horký den
Jsou však pro mě nutností
Nevyslyšel jsem co móda káže
Teď se užírám lítostí
že bez obrázku nechal jsem své paže
V KOM NENÁVIST ŽIJE SI
poctivě krmena záští
toho z týhle směsi
pepka jednou praští
|
