na další stranu
Zdeněk Sosna
TADY A TEĎ
Život je teď a tady.
Cesta se klikatí
jak vzestupy a pády
tahají opratí.
Život je tady a teď.
Nikdy ne jinde.
Tak si ho hleď,
ač je ti zrovna bídně.
Tady je naše žití.
A teď celé to hřiště
tu do prostoru svítí
- a není bylo, ani příště.
VĚRNÉ MILOVÁNÍ
Nejdřív při měsíčku
toužebně se vzdychá.
A pak - achich ouvej.
Znáte tu písničku.
Už venku se zouvej
a přestaň i dýchat,
když se vracíš z šenku.
Probudíš-li tu svou paní,
čeká na tě tvrdé spaní
v kůlně u přístěnku.
Ach, to věrné milování.
MŮJ BRATŘE
Z těžkého sna jsi procit
a odkud není návratu,
tam jsi se rázem ocit.
Na šat Věčnosti záplatu
teď nahoře kdos šije.
To člověk spí a myslí si,
že z toho sna kulisy
jsou světem, který žije.
Na druhém břehu, bratře,
až tam v nebeském patře,
ty všechno vidíš, co my ne.
Tu známe jen, co pomine.
U OBRAZU
Strom. Ptáci. Nebe.
Najednou lehce je ti.
Strom stojí. Ptáci letí.
Nebe se klene.
CO SE MŮŽE HODIT
To kolo od trakaře,
co válelo se v bodlí,
už vleču v potu tváře.
Třeba se může hodit.
I shnilý truhlík na kytky
a z uhlí stará brusle.
Našel jsem tu dva nýtky,
kus záchodové mušle,
na kterou učili mě chodit.
Už rovnám v koši smetí
- i to se může hodit.
A ne, že ne. Už támhle letí.
KDO HLEDÁ, NAJDE
Ať slunce svítí
do tvého žití.
Dělá světlo v duši
a u srdce hřeje,
že radostně buší.
Co si člověk přeje,
lehce se mu splní.
I když šlapeš v trní
a slunko ti zajde
- věz, že dělá divy.
Ze slunce jste i vy
a kdo hledá, najde.
PIJU S MÍROU
Já piju s Mírou.
A že jsme kopáči,
tak každou novou dírou
se denně po práci
zaobíráme v šenku.
Krumpáč a lopata
a práce venku
- to ani holka okatá
nám nikdy nenahradí.
Máme tu práci rádi
a Míra namaloval plakát.
Já čtu a zase musím plakat:
Hned každý nový výkop
tu do placu u piva vyklop.
BUĎ A DÝCHEJ
Život se nedá vracet.
Jen kupředu smíš kráčet
i když ti štěstí uhne
a šlapeš do bláta,
jak smůla s tebou cukne.
Tak už to tady chodí.
Člověk se z prachu rodí
a v prach se zase vrátí
- ať děláš, co děláš,
tvůj čas se rychle krátí.
Tak dokud můžeš, dýchej
- jen buď a nenaříkej.
Dneska si ještě jako včera stejný,
však zítra klidně můžou
už ožírat tě červi.
BEZDOMOVEC
Teď už se ani v neděli
nikdo se mnou nedělí
o svoji společnost.
Jenom ten starý most.
ŠUPLÍK JOHNA HEBRONĚ
Do roboty, do roboty
a z roboty do Doroty,
to je život pro roboty.
|
