na další stranu
Zdeněk Sosna
O RADOSTI
To dar teplého slova
nechat proudit člověčinu,
a tak zdárně doveslovat
z kalných hlubin na mělčinu.
Lidi nejsou stádem hovad,
třeba to tak někdy vyzní.
- Vyznačují se i přízní…
ŠEDESÁT
Šedesát roků.
Ještě pár kroků
a je čas ohlížení.
Nic poblíž není,
co by tě mělo těšit.
Jen čtyři holé stěny
a na poslední sloku
ten počmáraný sešit…
ZAČÍT U SEBE
Pořád je něco špatně.
I to, že do kuřince šlápne,
těch nahoře je vina.
Dokud mu nespadne
samo do klína
stuhami ovázané štěstí
- do nebe hrozí pěstí.
Kdy už ho napadne,
že začít u sebe je třeba,
a přestane se mračit,
že zas je po úterý středa.
Už to by mohlo stačit
- aspoň pro začátek.
Musí svou káru tlačit
ve spleti výmolů a zatáček…
MUDR.LANTŮM
Do světa díru
už asi neudělám.
Ty černé ve Vesmíru
bohatě stačí přeci
- říkám si v duchu.
Nač tolik vzruchu.
Uvězněn v kleci
vlastního významu,
je pořád nabručen.
Ještě i v pyžamu.
Duchnu a papuče
stavěl by do pozoru.
Vadí mu, že až usne,
i z nosa šušně
budou zas bez dozoru…
PŘIROVNÁNÍ
Človíčku, člověče,
jak se kdo obleče
a jakou zvolí pózu,
takovou uzme pozici.
I páté kolo u vozu
si na ty čtyři políčí…
LEKTVAR
Na všechny bolístky
- to temno ve tvé duši
vnořím se pro lístky
ze svého keře citu.
Už smutno nekřičí tu
a pryč je i to mračno.
Víc slunečního svitu
a proti zmaru pojistky.
Lektvar si ber na lačno…
|
