na další stranu
Zdeněk Sosna
O DUŠI
Každý z nás duši má.
Neslyší ušima
a oči nevidí
až dovnitř do lidí.
Tak to má asi být.
Duše má v těle kryt
a jen se tetelí,
kdy už se převtělí
do nové schránky.
Až spadnou šraňky..
LETEM SVĚTEM
Prstem po mapě
cestuju letem světem.
V papučích, županu
- že nemám sutanu
navštívím starý Betlém
a pak hned do Londýna.
Pohledná blondýna,
kterou si představuju
už čeká u Bigbenu.
Však chce to změnu.
Tak zase lodí pluju
sám ve své kajutě.
Než půjdu na kutě
cestovní horečka
žene mě do Řecka..
KAKABUSŮM
Přestat se mračit
a jenom spílat.
Na všechno plivat,
mít doupě dračí
ze svého bytí
- přec nemá význam.
Slunce dál svítí
a tráva roste.
V tom se já vyznám.
Jak je to prosté..
ÚHEL POHLEDU
Vrána k vráně sedá.
Člověk pořád hledá
nějakou tu úlevu.
Že zůstává u ledu
stranou všeho dění
- to mu známo není.
To mu nedochází.
Jen ví, že něco schází..
TAK TO CHODÍ
Že někdy míň je víc
- je známá věc.
Co rub a líc,
ta vjemů těsná klec.
Taky se zamění
za světlo v zatmění,
když se to hodí.
Tak už to chodí..
ROZHODNUTÍ
Že už je říjen,
dám nohy křížem
a budu lenošit.
Taky hasit žízeň
v hospodě Na Růžku.
O nic se neprosit.
Vše nosím v batůžku..
|
