na další stranu
Jarmila Hannah Čermáková
TMAVÉ SONETY
***
Jazyk spaluje touha
a louh slin Sličný androgyn
už klečí
na kolenou Vyvolený
svírá svůj hmatník v křeči
u kořene V poloze embrya
je náhle vytrčen
a brečí Brečí studem
i rozkoší Hřích sodomských
nehrozí prstem
neplodných
Hrozí údem
***
Průvan
ve vlhkých hlavách
zasažených plísní
Potřísněné rty
vzteku
a kalná řeka nudy
u nohou - - -
Ubohou
hlavu současnosti
stíná - ano! Stíná ji anonymní kat
Je marné zamykat nevinnost
na petlici /na petici - repetici - rapotící- rachotící/
Krvácí!
A příští soudcové s pečetí
pečetící poltí i pečou
tělo neviňátka
A každá matka žádá svou!
Svou šalomounskou půli děcka
a všecka zrůdnost
násilí
a zvůle nekončí
nůž vraždí mír
betlémských pastýřů
i lidí dobré vůle
***
Je třeba
vstřebat zášť
Svá vlastní střeva
vstřebat
přetít gordický uzel
vlastního jazyka
a polykat
a polykat
apokalypsu vzteklých psů
i horkou hořkost
v dřeni slova i trpkost myšlenky
Hostina básníkova
bolí solí
|
