Michal Bystrov

Novinář, textař, muzikant. Narozen 30. listopadu 1979 v Praze. Absolvoval VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, bohemistiku na FF UK nedostudoval. V letech 1999–2014 psal o hudbě do Lidových novin. Dále publikoval v Respektu, Reflexu, Hospodářských novinách, Deníku, Rock & Popu, UNI atd. Překládá hudební biografie (Pink Floyd, Bob Dylan, Led Zeppelin, Paul Simon). Je autorem knižní trilogie Příběhy písní (nakl. Galén) a básnické sbírky Sebevražda čápem. Patří ke sdružení Osamělých písničkářů.

VYHLÍDKY
2013–2014

Udělala jsem si seznam věcí,
které si musím pamatovat, a seznam
věcí, které chci zapomenout,
ale zjišťuji, že ty seznamy jsou stejné.

(Linda Pastanová)

MALÍŘ J. M. W. TURNER

malíř J. M. W. Turner
prodává na trhu v Soho
svoje oblohy
ty malé za šilink a šest pencí
ty větší za tři šilinky
a šest pencí

ráno si vždycky lehne do trávy
v zahradě za westminsterskou katedrálou
předlouho dívá se jak táhnou mraky
sleduje jejich odraz v Temži
přemýšlí o lodích
v zelených korunách
a roztřesené ruce boží

potom se zvedne
jde do svého krámku
s náručí nových akvarelů

slečinky z Bloomsberry
se na ně lačně vrhnou
a běží s nimi po širokých chodnících
do jednoho z těch vzorně vartujících domků

a tam
v ústraní dívčích pokojíků
krouží po Turnerově obloze
štětcem jak půvabně neohrabaní ptáci
hlavinku plnou vlastních krajinek

malíř je šťastný
že jim prodal nebe
a to z něj maminka
chtěla mít řezníka

LEKCE Z ŘECKÝCH DĚJIN

Rhodskej kolos spadnul
páč měl obě nohy levý

kam spadnul
se neví

BAR NA PLÁŽI

upíjel jsem noční vzduch
a čekal na signál
světýlka v šedejch očích
kapka potu
spadlá do klína

pila na zdraví celý svý rodiny
ještě lok a měl ji jistou
vysvoboď mě
povídá
ten barman mě chce sbalit

šli jsme spolu k moři
kde bylo plno
ale žádnej nebyl vidět
pravil jsem
že měsíc hypnotizuje
a člověk
když se někoho nedrží
utone

lochtala vlnku
palcem u nohy
a okázale jektala

v zemi
kde když holka řekne ne
znamená to ano
plácala cosi
o plavkách a kalhotkách
načež se jedním tahem
svlíkla
a tak tam stála

s křikem jsme vběhli do vln
a plavali až k bójce
klínem ji objali
a
probuzení je vůl

sedmnáct roků stár
s úplně cizí kočkou
v egejským úplňku
a ona vystřízliví

tohle je báseň o tom
jak jsem si nezašukal
no ale dobrej plán
na pitomýho kluka

1997, 2013

ALFREDOVO PTAČÍ PSYCHO

kam plujete
vzducholodě doutníků
Alfreda Hitchcocka?

každé léto mu v zálivu
vykvete mohyla
z chechtavých racků

tlesknu
a Alfred vstane z mrtvých

LOVE SONG

půlnoční výlet do Měsíce
předem ti platím za hloupost
můj love song zní jak popelnice
když do ní vhodíš lidskou kost

NA ÚVOD KONVERZACE

cynik? ano
lyrik? jistě
jsem, co jsem
noc – den

a vy jste…?

OBAVA

trochu mě děsí
jak ochotně naši básníci
spolupracují se svými kritiky

NOČNÍ BÁSNÍŘKA

je hrozně divný
bavit se o poezii
s noční básnířkou
která přes den dělá v reklamce

je těžký vidět
nedostupnou múzu
v reklamní textařce
kterou můžeš mít
ve dne
v noci
a bez poezie

MANTRA

nesmím pochybovat o svý cestě
nesmím přestat doufat v dlouhý deště
nesmím pochybovat o svý cestě
nesmím přestat doufat v dlouhý deště

nesmím nechat děti umřít hlady
nesmím zapomenout proč jsem tady
nesmím nechat děti umřít hlady
nesmím zapomenout proč jsem tady

nesmím vidět jenom to co vidím
nesmím vidět ve všech lidech lidi
nesmím vidět jenom to co vidím
nesmím vidět ve všech lidech lidi

KDYŽ POSLOUCHÁM JOHNA HIATTA

když poslouchám Johna Hiatta
připadá mi že jsem starej chlap
co se prošel v dešti
polní cestou
doma se potom svlíknul ze svejch bot
oklepal písničky
jako zaschlý bláto
dal nažrat psovi
a teď hraje karty
sám se sebou
ten zmoklej donkichot

RÁNY

dnes dopoledne
se z kuchyně
ozývaly takové rány
že se mi zdálo
že má žena
věší maso na zeď
místo obrazů

NEDIVÍM SE

nedivím se
že se se mnou nebavíte
sám nemám rád
takovéhle typy

člověk musí umět
nebýt ani přítel
ani cizí

zaplatit
co vypil

SROVNAT MĚ

to už je takovej sport
leckdo se o to snaží
při pravidelnejch kláních
starší zasloužilí
co maj uděláno
a teď lejou
jako by nebyl žádnej zejtřek
vadnoucí mladý dámy
který je možný vojet veršem
kvůli tomu básně nepíšu
bolševický tety
na středně výhodnejch postech
ta nejagresivnější generace
předběhnou tě na poště
vyhoděj ve zkušebce
vrazej ti kudlu do zad
a pak řeknou že maj taky syna
Husákovy děti
pilní pionýři
dobře se učili
a teď chtěj něco urvat

všechny vás chápu
prosím jenom račte
nechte mi blues a kousek papíru
a dovolte mi
za pár let bejt aspoň
z půlky tak dobrej
jako jste teď vy

PĚTATŘICÁTNÍCI!

nikdy neříkejte lidem
o deset let starším
že umíte a víte
to co oni

většinou
je to pravda
a většinou
vám neodpustí

PROSBA

Žijeme ve světě prostředníků a prostředníků prostředníků, ve světě lobbistů, konzultantů, PR agentů, kdekdo je někým placen za to, že někoho seznámí s někým, kdo někomu zaplatí za to, že ho dá dohromady s někým, kdo mu poradí, jak vydělat na něčem, co vytvořil někdo jiný. Jak je možné, že nás je pořád stejně, a přitom máme stále víc prostředníků? (Václav Havel)

poraď mi poradče
jestli mi dobře radí
mé srdce sny
tady je každá rada drahá
mezi námi jak se říká
rozevřené nůžky
poraď mi kde seženu
nápad se slevou
určitě vyřešíš
můj problém s inspirací
vím že máš práci
jenže tohle trochu hoří
nerad bych tvořil
aniž bych se
poradil

DILEMA

jak si má člověk
udělat kafe
když k tomu
aby si dokázal
udělat kafe
potřebuje
ale NUTNĚ
udělat si kafe?

FRÁZE

to slovo v hubě drkotá
rypadlo na dlažebních kostkách
panáček v bedně
určitě ví svý
jinak by mu ten pořad
nedali
v půl devátý
to na mě vybalí

FRÁZE

s divákem na skřipec
rozum se svíjí
když mi tenhle chlap
říká proč mám si myslet
to a ono

pak za záclonou
novejch antifrází
jeho stín
mýmu stínu
ho tam vrazí

ucítíš tupou bolest
v končetinách
v hlavě se setmí
ruka nepřepíná

sem a tam
tam a sem

nakonec vysereš se
na všechno
i na báseň

KDE JSTE?

kde jste?
no tak vylezte!

vy nepotrestaní
odložení ad acta
v klidu doživší
smějící se naposled

Ku-klux-klan má dnes 8000 členů
a co asi jejich fotři
na verandě s karabinou
hrdý bílý country life

4000 je nácků
jenom v České republice
ožralové usmrkanci
prdel věčně od hlíny

kde jste?
no tak vylezte!

soudci a bachaři
náměstci a předsedové
sekretářky pionýři
příslušníci Svazu souložící mládeže

já vám klepu na dveře

jste doma?
tak kde jste?

KODAŇSKÁ

dva vršovický kluci
kopou si v dešti s míčem
dáma jde od holiče
s trvalou pod kapucí

sice jsem odtud sice
mám od ulice klíče
nejsem tu ale v ničem
déšť smyl mý Vršovice

VÍTKOVSKÁ TRAŤ

poličky poschodí
a příborníky lidí
sem tam na nože
sem tam lžíce soli

babička u okna
vítá své holoubky
posílá po nich psaní
neb je staromódní

těm šťastným dopis došel
většinou se však ztratí
i s ptačím listonošem

NÁPLAVKA

labutě na náplavce
připomínají dravce
pro blbej kousek těsta
vražděj – tak rychle pláchni!
na kolemjdoucí kachny
dělaj oplzlý gesta

labutě na náplavce
pobřežní houmlesové
hleďme jak si to plove
velebně jako koráb
s óderem od Diora
vstříc svojí denní dávce

kam jen ta řeka spěje?
tam někam za peřeje
kde nebe splývá s vodou
a náskok nad přírodou
zmenšují protiproudy

tady už zvěř jen loudí

VYŠEHRAD

obkročmo na mě sedí
tak ještě naposledy
před zraky kolemjdoucích

snažím se vzpomenout si
na ten den před večerem
chlapeček s tvrdým pérem
panička po dítěti

taky tak trapně je ti?
anebo nevzpomínáš?

máš pravdu
všechno vymaž

VYHLÍDKA V RIEGROVÝCH SADECH

ať je ti sebehůř
vyhlídka v Riegrových sadech
vyčistí ti hlavu
do které ti nasrali

zašlá zeleň plechu střech
připomíná opály

je vždycky nepříjemné
chlastat sám
jdi si kam chceš
jen nechoď do nikam

a když se ztratíš
hledej vyhlídku
takovou kterou nezná
žádný z těch dobytků

RŮŽOVÁ ZAHRADA

ZAHRADA (Stromovka)

nebe jako kost
co divoch ohlodal
a provlík nosem

v půlkruhu z růží
důlek na kuličky
milenci z kamene
dělaj to vestoje
pod živou klenbou
katedrálních vrb

na cestě bez laviček
opírám se o obtisky
bílejch pruhů

natáhnu ruku
s nadrobenou houskou
ztracenej na dně
zmizelýho rybníka

znáte to

NIC
co se vás DOTÝKÁ

sýkorka přiletí
prsty se zavřou v pěst
jen na vteřinu
aby měla strach

i já jsem bejval
Bradburyho malej vrah

KARLŮV MOST

na nohou muzejní návleky
abych snad nepošlapal dějiny

tisíce nezdařených sebevražd
když hodím drobek rackovi
a on ho chytí

ZAHRADY PRAŽSKÉHO HRADU

slunce se koulelo
po modrém kulečníku
pak mrak jak torero
mu do šíje vbod dýku
než déšť spíš jemný prach
ti skropil modré stíny

s milenkou v zahradách
mám vše
nic nepatří mi

NA MARJÁNCE

jsem správce domu
svažuju se níž
až ke strahovskejm hradbám
libo-li
pivečko z klášterního pivovaru?
po Pohořelci
táhnou černou káru
dva funebráci
nad petřínskej sad
mraky se vrací
začlo přeprchat

jsem správce domu
svěřuju vám klíč
od Bílý hory
jdu se trochu cournout
s tím zahradníkem z Řep
ke Zlatý lodi
mezitím tady
smažte modrou báň
namočte štětce
do špinavejch kaluží
a změňte půldne
na měděnou šeď

kdo mi co dluží
ať to doplatí
andělskej kámen
jen se nadechnout

vrátím se pozdě
pozdě na všechno

SPOŘILOVSKÁ KŘIŽOVATKA

hvězdy jako kulky ve zdi
zatmění měsíce
opičí milování
vystřízlivění z opice

nikdy jsem nepochopil
tvůj vzorec chování
opilí lidoopi
u dvouproudovky na stráni

člověk by rád byl správnej
správně by člověk měl bejt rád
že ho stará láska
jednou větou neodmávne

smířit se s tím co je
to hlavně
a proti gustu žádnej dišputát

OLŠANSKÉ HŘBITOVY

před mým popelem
za mým popelem
nikdo nesmí stát
nebo nebudu spát

FLORA

v půl třetí v noci
parta feťáků
rozloží na peronu
svoje nádobíčko
a vsedě začne
čichat toluen

v měsíčním světle
vypadaj jak vědmy
z tajnýho místa
delfský věštírny
do mlhy vykřikujou
krátký proroctví

DŮVĚŘUJTE
DŘEVĚNÝM HRADBÁM

PŘEKROČÍŠ-LI ŘEKU HALIS
ZNIČÍŠ VELKOU ŘÍŠI

snažím se luštit
vrostlej do svý dámy
ty jejich hlavolamy
tramvaj nejede

má vdaná holka
musí na nádraží
v duchu ho do ní
ještě pořád vrážím
líbám ji s nepřítomným
pohledem
úplně stejným
jakej maj ty vědmy
a pak jdu domů
větru napospas

mine pár hodin
rozední se
setmí

překročit řeku
Halis neodváží
se od tý chvíle
ani jeden z nás

Ostatní tvorba Michala Bystrova publikovaná v Divokém víně:
DV 90/2017: Sedm dní (krát šest)
DV 81/2016: Prahoznámá postava
DV 75/2015: Zima za průhlednými záclonami a další
DV 71/2014: Až, Idioti s petardama a další