Michal Bystrov

Z MNOHA CEST

V TOM DOMĚ STRAŠÍ

jako činžák plnej klevet
banda filharmoniků
když se slejzá na zkoušku
hlavák obchoďák
parlament a senát
zvláštní škola o přestávce

na zmoklým dvorku
piju ranní kávu
čekám až se tělo
smíří se svou existencí

do toho řve vrabec kos a sojka
jako by si půl roku nic neřekli

vrtulníky včel
a od sousedů páv
něco mezi vzlykajícím teletem
a slonem

najednou všechno ztichne
někdo cizí vkrad se
do města z větví
každej rozumí

hu hú – kdo je tady navíc?
hu hú – už ho máme!

v tom domě straší
to vám povídám

DO SEBE

pořád mi někdo říká
abych šel do sebe

byl jsem už mockrát
v tobě
byl jsem v jiných
jednomu jsem se dostal
do hlavy

jak ale do sebe?
snad přese mě

jsi se mnou?

nikdy jsem do ní
bez ní
neviděl

MORAVSKÝ MOTIV

jak hořká krůpěj
lež po tobě stekla
nechci tě chápat
nepomůže překlad

do trávy vrostlý
vy se vzdalujete

být v Pánu
spát
a pak se vrátit k dětem

ve Velké nad Veličkou
rozklinkal se zvon
na dvoře Davidův syn Absolon
znásilnil krásnou Támar

mlčení

jména se mění
hříchy nemění

4:30

už ani pusu: dobré ráno
už ani úsměv: dobrou noc
budík jsem nechal na půl páté
většinu času smuten zmaten
a v práci malost znouzectnost

už ani věta: bude lépe
ještě tak možná: bylo hůř
budík jsem nechal na půl páté
obloha v barvě caffe latte
úsvit mě krájí jako nůž

už ani pusu: dobré ráno
poslední marný liebesbrief
otevřeš dopis špatnou stranou
táhne z něj bourbon a šest piv

nic víc než víc než: milá zlatá
už ani úsměv: dobrou noc
Roberte Johnsone psa mám v patách
a v práci malost znouzectnost

PASO DOBLE

a chtěl jsem věřit že „ve zlém i v dobrém“
znamená tančit waltz ne paso doble
já nejsem býk ty nejsi toreador
a zatím v tobě bujel vztek jak nádor

a chtěl jsem... byl jsem rovný ke své ženě
když sis tak odvážně a rozjařeně
navlékla na prst bílé stříbro bídy
doufal jsem v milování bez koridy

a chtěl jsem zkrátka vědět co se děje
ne luštit šifry psané do závěje
paprsky vlasů v nocích plných ticha
skutečná láska přijde nepospíchá

a chtěl jsem podělit se o to málo
co zmůžu – k čertu s honbou neurvalou
slepě za prázdným grálem žádné hyjé!
proč ze všech našich snů je parodie?

OTÁZKY

kolik let mám ještě před sebou?
    (moc se ženeš knot se krátí)
maska lásky: malba na dřevo
    (bez ní to jde taky – zatím)

myslíš že ji ještě zažiju?
    (myslím že sis celkem užil)
Love Me Tender / Fever / Only You
ach vy ženy!
    (ach vy muži!)

kolik let jsem z lásky vynechal?
    (takhle blbě se ptáš pořád?)
štěstí: kapky deště na střechách
slunce ukončí ten obřad

PEER GYNT

přestala věřit lidem
už bylo načase
deprese jako prase
poznám ji po hlase

divně se na mě dívá
z jejího pohledu
ve všem co jsem jí zpíval
jsou stopy po jedu

nechce se cítit špatně
to umím pochopit
v pololžích jako v šatně
kam odkládá svůj klid

začala chodit pozdě
tam kde měla být včas
své srdce zlom a rozděl
a večer ticho chlast

žít pro sebe to stačí
pro sebe sám: Peer Gynt
kde skončit a čím začít?
nerozumím jen vím

za okny tiše prší
co skrývá letní déšť?
příšery z říše mršin
ničíš mě tedy jseš

ty kecy a ty tlachy!
má báseň krvácí
stá odmocnina z Máchy
vycpaní panáci

až do poslední vrstvy
duševní cibule
až rozbolí mě prsty
od hraní bez vůle

KRMENÍ

nedokážu se spojit s tím kým jsem byl
nemůžu přijmout to čím jsem
neumím si představit
čím budu

šmouha ksichtu
na špinavém skle
pánbůh akvarijních rybiček

v zelené vodě
chvěje se má hlava
třeštící z tvé jednoduché řeči

DOBROU (AŤ JSTE KDEKOLI)

když řeknu
že to byla marnost
pominu tím
s prominutím
děti

světýlka moje

okusuju tužku
ticho okusuje mě

ještě dám v esemesce
dobrou noc

a znova

světýlka zhasnout
mně už není dáno spát

PF 2022

stromeček svítí
rychle vadne

udělal jsem
co jsem dokázal
a teď jsem unaven

čeká mě další rok
nemocného vzdorování
tomu kdo odešel
ale pořád na mě mluví

příliv a odliv
dětských hlasů
sem tam
vlhký čenich psa

ale když rozhostí se ticho worry-endu
potkávám se znovu se svou chybou

stromeček hasne
světlo opadává
bolí mě hlava

beru prášek básně

OSM LÍSTKŮ

na podlaze výtahu
poztrácenejch osm lístků
růže růžový

proč taky nemám za kým
spěchat s kyticí?

otřem se o rohožku
nejdřív já
pak pes

chroustání granulí
otvírání piva

NOCTURNO

jsem případ na titulní stranu
k půlnoci koncertuju na kočku
kominím
a okapem
teče něčí krev

krásně se tančí po smetišti vloček
vítr a saze a tvá nová klec
Praha má v oku zrcadlo
zvadlý papoušek sépiová kost
pes který sem tam běhá
posledním autobusem
a navíc měsíc
navíc úplněk

U PAKULU

sednout si při pondělku
zády ke Karlovu
v poledne na sluníčko
mezi uprchlíky
sledovat děti jak se
plazí po mramoru
v dějinách tolik hajzlů
zlořádů a moru
nádherná holka kouří
s kým to mluví? s nikým
směje se nad propastí
nerozumět slovům

MAGICKÁ VĚŽ

nosit si v sobě magickou věž
o které básní odrbanec Chan-Šan

snažím se ale
stačí jedna věta
člověk je rázem vypleněn

vždycky mi v mysli zbude démant
o to se Tom Waits nemusí snad bát

ach ouvej bejby
jen kdybys mi pořád
nevolala ty zprávy Jobovy

Z MNOHA CEST

se světem
s nímž si nerozumím
který mě nemá rád
(a já nemám rád jeho)
smiřují mě:

děti
staré blues
Shakespeare
a čtyři desky od Modern Jazz Quartetu

je nutné najít další světadíl
asi se nebát nebýt neomylný
říct že jsem v prdeli
to není přesné
jenom se vracím
z mnoha různých cest

OBĚ

je možné
že jsem miloval
obě najednou?

úplně jiný druh
přítomnosti

tu jednu mám
na očích
jako nesplněný plán

druhá jak rozšklebená
díra v zdechlé duši

a podle Junga
duše je řadou obrazů

TENKRÁT JSEM JEŠTĚ CHTĚL ŽÍT JAKO BUKOWSKI

co si myslíš?
že se tu jen tak zjevíš
a budeš šukat starý lásky na potkání?

napsala jsem tě do povídky
a taky do básně
vousáč v černým plášti

tohle je nejblíž
dál už dneska nesmíš

tenkrát jsem ještě chtěl žít
jako Bukowski
koukat jak potácí se
zmačkaná svým městem
a doma
prstem s kroužkem nad ránem
dělá si to
u mých smutných blues

JEŽÍŠEK PRO NEJKRÁSNĚJŠÍ DÁMU

Ty oči by se dokázaly dívat a dívat ještě dlouho potom, co by se každé jiné oči na světě dívat přestaly. (Ernest Hemingway)


už podruhý jsem se naštval
páč bejk to dostal
a blbej torero se kření

Van Gogh si prej uříznul ucho
tenhle bejk neuměl malovat
a ani se nejmenoval Vincent

nejkrásnější dáma
setřela z navštívenky
kapku krve

milovali se na bejčí kůži

každej kůň
ať táhne čí chce mrtvolu
má v zubech kytku

znova si sedám
Hemingway se poposune
ještě jednou
může ten den skončit špatně

ještě jeden
ježíšek pro nejkrásnější dámu

Ostatní tvorba Michala Bystrova publikovaná v Divokém víně:
DV 115/2021: Co ty si o mně vůbec myslíš a další
DV 103/2019: AUTOBUS DO HYDE PARKU a další
DV 90/2017: Sedm dní (krát šest)
DV 81/2016: Prahoznámá postava
DV 75/2015: Zima za průhlednými záclonami a další
DV 74/2014: Barva na pláži a další
DV 71/2014: Až, Idioti s petardama a další