Zdeněk Sosna

Vyplavat na dno

Svlékám tě pohledem
úplně do naha.
Jde to tak snadno.

Jsem ryba pod ledem
která se domáhá
vyplavat na dno.

Všechno se mění

Podzim už v parku
barvama maluje.
Tomáš teď Šárku
ještě víc miluje

než Klárku v létě.
Klárka má Milana.
Milan dal vale Květě
a přiznala mi Jana

že takhle někdy z jara
začal s ní chodit Jára.
To překvapilo i mě.
Vždyť ještě v zimě

to byla moje stará.

Bajka

Kváká žába na kameni
krásnější že nad ni není.

Želva ví, že rychle chodí,
skunk zase, že krásně voní,

osel jí jen vtipnou kaši,
všude byl vůl, všechno zažil.

Obyčejnost kdo by hledal
možná leda u souseda.

Jenže soused želvy žába,
osel s volem přes plot se tu hádá

a skunk už jen skunka snese.
Tak to chodí v černém lese?

Ten který je

Ten který je,
kde je, když ne i v tobě.
Vše co je v pohybu,
to z něho je,

on prost však je všech proměn.
Co je a nemá začátek,
tam konec, co teď zmůže.
Je, který je, a stačí chtít

a najednou se může.
A zatím co vždy on je ty
ten věčný, nehasnoucí plamen
to, o čem myslíš si, že jsi,

zůstává bludný
do prázdna vymrštěný
kámen.

Juzek

Juzek se z hospody
pozdě v noci vracal.
Než vyzuvat butky,
do zachoda zvracat,

radši lez do šopy
po dřevjanym žebřu.
Jedna šprycla gruchla,
propadnul se k vepřum.

Spadnul do koryta,
kaj se sype žradlo,
nenažrate bravky
nažrat se napadlo.

Na druhy den křičel
hospodsky Pernica:
Ode dneška šnicel
je z Juzka žranica.

Alibi

Na třetím schodě
jsem se zarazil.
Že tady v hospodě

před světem azyl
byl mi dán shůry
nemohu jinak.

Bych zahnal chmury,
nechám si nalít
čistého vína.

Když jdu domů nalit,
netíží mě vina.

Láska je láska

Na pustém ostrově
uprostřed všeho dění
má lásko, po tobě

vkrádá se po setmění
smutek do mého snění.
Tvé hrdlo aniž hlesnu

hladím a víc nic není
když znaven ve snu klesnu
do peřin z pivní pěny.

Před zrcadlem

Ráno, když lezu z postele,
není mi vůbec vesele.

A když si pouštím vodu
je mi, jak vylez bych z hrobu.

Pak ale oddechnu si;
Ten co si češe vlasy

a před zrcadlem tu postává,
to v žádném případě nejsem já.

V příštím životě

V příštím životě
všechno doženu.
Ve Zlámané Lhotě
potkám Boženu

nebo na Aljašce
budu lovec zvěře
a v té velké dálce
dvořit se zas Věře.

Co když ale příště
až se změní hřiště,
objeví se smutek.
Že život zas utek.

Vlaky moc ne

Tak dvakrát ročně
cestuju vlakem z Chocně.
Zakoupím od dráhy

si lístek do Prahy,
však někdy ze Žiliny
ten rychlík je tak líný,

že mezi tím přijede jiný
většinou z Bohumína.
Koleje do Kolína

jsou stejně od sebe.
Však dál už ne
a někde v Libni

asi se vyhly
nebo se uhly kola.
Konečně ztuhlý zpola

dojedu na Smíchov
rychlíkem z Chocně.
Jestli mám vlaky rád?

Moc ne.

Jak požár dým

Jestli to není tak,
že co tu předvádí
tak zvaná elita,

je našim pozadím.
Naše řiť nemytá.
Jako má požár dým

ve stejné nádobě,
krčí se i náš stín,
jenž ulpí na době.

Na zastávce tramvaje
vylepený plakát je
jedné partaje.

A to věru parta je.

Vyletět z kůže

Jednou za rozbřesku
ještě v plném létě
došlo k tomu třesku
a já prvně letěl.

Přes okno v ložnici
vplul jsem do zahrady,
zatímco ten spící
deku až u brady.

Zážitek byl krátký
zato silný zase.
Něco chtělo zpátky
a když jsem se vracel,

od stropu jsem viděl
tělo na posteli.
A bylo bez křídel.
Jak nechtělo se vtělit.

Všem vším

Ve skříni s veteší
pokojně žili si vši.
Pranic mě netěší,

že moje róby
ty všivé vši
pletou si s psy

z vedlejší vsi.
Jedna veš asi
na mě skočila si.

Pak jsem však
lapil toho skunka
a zjistil, že ze vši

se vyklubala muňka.
Propad jsem panice
stejně jak panice

ovládne strach s tikem
před prvním stykem.
Z bláta do louže

pěkně to klouže.
Pište si za uši
klidně se zaručím,

že jedna filcka je
za všechny vši.
Toť vše.

Pohádka po česku

Hloupý Honza
zabil draka
a je z něho

moudrý král.
Na co rozum
jen by se tu flákal,

do všeho by mudroval.
K tomu ještě
nutno dodat,

bohatý je ničema.
Tím je vinen,
že je bohat

a že jiný nic nemá.

Ostatní tvorba Zdeňka Sosny publikovaná v Divokém víně:
DV 77/2015: Bdění, Soumrak a další
DV 76/2015: Za čárou, Na samotě a další
DV 75/2015: Ve zmatku, Odhodlání a další
DV 74/2014: O duši a další
DV 73/2014: Nátura, Každý máme něco a další
DV 72/2014: Zpátky do hnízda a další
DV 71/2014: Začínat od píky a další
DV 70/2014: Výhni se vyhni a další
DV 69/2014: Lehkost, Ponořen a další
DV 68/2013: Jinak to nejde a další
DV 67/2013: Něco se děje a další
DV 66/2013: Z ptačí perspektivy a další
DV 65/2013: O radosti, Šedesát a další
DV 64/2013: Synovi, Do nitra a další
DV 63/2013: Stačí jen vnímat a další
DV 62/2012: Představ si a další
DV 61/2012: Ve spárech říkadel a další
DV 60/2012: Komu jsi dala almužnu a další
DV 59/2012: Ve vaně, O čem se nemluví a další
DV 58/2012: Pátek třináctého a další
DV 57/2012: Černá ranní káva a další
DV 56/2011: Září, Co bude po smrti a další
DV 55/2011: Co se to děje a další
DV 54/2011: Bez tíže, Jádro pudla a další
DV 53/2011: Jaro se hlásí, Slovo do pranice a další
DV 52/2011: Lidská bída, Ze tmy do světla a další
DV 51/2011: Obyčejný příběh a další
DV 50/2010: Co šeptá noc a další
DV 49/2010: Tady a teď, Věrné milování a další
DV 48/2010: Děleno dvěma a další
DV 46/2010: Moji zlatí, Co je vesmír a další
DV 46/2010: Moji zlatí, Co je vesmír a další
DV 45/2010: Kus holé země a další
DV 44/2009: Srdce na dlani, Jako děti a další
DV 43/2009: Hříchy mládí, Pěkný večer a další
DV 42/2009: Tři bratři
DV 41/2009: Staré zlaté časy a další
DV 40/2009: Zlatá šedesátá, Naši a další
DV 39/2009: U nás, Jak do nebe a další
DV 37/2008: Na ulici, V kině a další
DV 36/2008: Mít ve snu sen a další
DV 33/2008: O čem se sní a další
DV 32/2007: Mezi obrazy, Nový rok a další
DV 31/2007: Je ticho, noc a sněží a další
DV 29/2007: Malý Bobeš a další