na další stranu
Oldřich Damborský
SILOČÁRY
Svítily podběly pampelišky zlátly
zase modrou nadějí kvetly krokusy
zlaté stéblo dala sis ležérně do pusy
a tvé fialové nehty se do mých zad zatly
Pět čar na mých svalnatých zádech ztvrdilo něhu
Pět prstů mne hladilo bříšky v tom jarním koloběhu
OHŇOVÁ ZEMĚ
Blankytné oči útlý pas havraní kadeře
šel jsem za tebou jako bloudící za světýlkem
dvě skaliska Ohňové Země se skrývaly pod tílkem
do nových světů lákal mne tvůj úsměv jako veřeje
A já s odvahou Kolumba následoval ten Eliášův oheň
Modrým plamínkem naděje jiskřil kolem a říkal Nezapomeň
DÁREK
Vyhořel soumrak na černý uhlík tmy
jen ještě jiskřička v tvých očích a pes
co má rád svobodu a utíká kamsi do nebes
nad tím klín šedých kačen s peřím šedé hrmy
Čekám pokorně až se vrátíš jako zářivé Bentley
a ovážu si tě svými pažemi jako dárek pentlí
JAKO PLACHETNICE
Horký vzduch se tetelí nad silnicí
unavený asfaltér si stírá z čela pot
jdeš lehce v květovaných šatech snící
a zpíváš si popěvek Carmen do gavot
Havraní vlasy s žlutou pentlí obilí
střevíčky jako bárka mořem panelů plavou
budem zase trochu s sebou opilí
popelářské vozy splínu neprojedou hlavou
Na stole kopretina ve flašce od hořčice
chlebíčky a levné víno z protějšího krámu
teď jsi kráska vzpurná plachá i poběhlice
a já horkou pečeť tvého vzrušení jemně lámu
Stoupání dolů a klesání vzhůru po spirále
rtěnka tvých malin jemně rozmazaná
cítil jsem se nekorunovaným koní králem
a ty už jsi nezůstala jako dívka vůbec planá...
MALÝ VELKÝ MUŽ
Říkala mi s něhou Malý velký muž
to když jsem vyplnil všechna její přání
dárečky růže slova vášnivé milování
zlomil jsem ostrou špičku života nůž
a pili jsme šampaňské závrati a úběl motýlů
a z lógru kafe a špačků cigaret postavili Mohylu
Mohylu jasného nenávratného času
chraplavým hlasem jsi požadovala ještě přídavek
jako slavík mi zněl i hrom tvých vulgárních nadávek
rád voněl jsem k tvým zakouřeným šedivým vlasům
Říkala jsi mi Malý velký muž byla to role nelehká
snad že dokázal jsem pro tvé uspokojení koupit i robertka...
MÁ VÍRA
Vědět kolik mám přesně v peněžence
a přitom hodit žebrákovi na ulici pětku
zelený čaj k pití a sezamový rohlík k snědku
pomalu se milovat jako když jetel unavuje žence
Mít tisíc kamarádů a jednoho přítele jako vrbu
Nejezdit po dálnici ale po polňačce co má stovky hrbů...
|
