na další stranu
Oldřich Damborský
ČTYŘI PODZIMNÍ HAIKU
Racci za pluhem
vyzobávají červy
peříčka plují
Hrozny bobtnají
pláňata měknou mrazem
z polí fučí
Vrabci v trní
oblaka na nebesích
láska v nás zraje
Obvazy paží
hojivá jitrocel slov
éther souznění
TRKMANKA V ZIMĚ
Zamrzla voda v Trkmance
na březích šípy rákosí
skončily podzimní romance
jen vrány o teplo neprosí.
Splav zamrzl do křišťálu
slunce balancuje na vlně hřebenu
slunce tak podobno opálu
zima v stále opakujícím se refrénu.
Dlouhé zelené řasy
zamrzly v ledu jako smaragdy
není však daleko od pravdy
že jiskřící sníh má plno krásy
a vločky jsou tající divoženky
stromům spadlo listů ostří tenký.
KŘIŠŤÁLOVÁ DUŠE
Sedává tam před domem
na dubové lavici
s nohama na stole
dávno je za pogromem
kdy miloval krasavici
na jejímž těle jen bílé korále
však chtěl by se
pohnout o level výš
najít přítele
co pravdu o světě unese
že život je propadliště
i zdviž
a nerentabilní hudba
je nejkrásnější
z možných darů
co pějí skřivani i vrány
však nachází jen v zemi zdejší
počítače šroubků
a vymetače barů
a slova upřímnosti dobře
hraný
je bílá vrána a černá ovce
Hej příteli vezmi mne
na svou lavici
svatých hříšníků
ať si o nás říká kdo chce co chce
ať nás osud mezi prsty mne
my se nepoddáme
v kapsách ošuntělé knížky
nezdolných beatníků...
ZIMNÍ HAIKU
Modrý sníh
na polámaném plotě
vrána krákorá
Ladné křivky
závějí přede dveřmi
otevři srdce
Šedá obloha
ruce větví k nebi
Bůh pospává
NĚCO O VÁNOCÍCH
Modrý sníh na smrku
bílá hvězda na nebesích
zapomněl jsi na spoustu ústrků
náhle je slyšet zářivý smích
Zase jste se po roce sešli
malé dárečky jako dlaň
vzácný je ten den dnešní
jako když vidíš ve sněhu stát laň
Laň zabořenou ve sněhu
a přece jde chůzí ladnou
pochybnosti o lásce vadnou
vidíš jen vlídnost a něhu
a boží dítko v kolébce
vidí lásku jen ten kdo ji vidět chce
VÁNOCE VE VYBYDLENÉM BYTĚ
Hrubě ohoblovaná deska
dubového stolu bez ubrusu
na opěradle židle arabeska
amorka vez velkého vkusu
místo stromku větvička jehličí
a místo kapra uzenáč
chvílemi škvírami chlad fičí
jen na stěně velký hráč
Popraskaný kříž bez Vykupitele
a na skříni beránek z hlíny
batolátko nemá žádné plíny
je jen v dřevěných šponách
leží ta soška jako ve snách
a to je celé a to je celé...
ZIMNÍ STŘÍBRŇÁKY
Na rozbitém plotě sněhu čupřiny
v křoví banda čiřikajících vrabců
i když máš zcela prázdnou kapsu
užíváš si zimní závratné vteřiny
Rampouchy bodají mrazivý vzduch
toulaví psi štěkají na Měsíc
hvězd jako stříbrňáků přes tisíc
když Země obletěla magický kruh
Vinice spí jako zakletá princezna
bílý královský hermelín přes paže
který jí přehodil Leden to páže
co jí přehrává slůvka mrazivě líbezná
a ty stojíš rozzářená jako slunce na kopci
náhle se šedá obloha podobá lakomci
P.F.2027
Ať šampaňské úsměvů jiskří
i ve všední dny
ať je voda ze všech bystřin
čistá a průzračná
jako naše mysl a sny
|
