na další stranu
Oldřich Damborský
ZBOŽNÉ PŘÁNÍ (P. F. 2018)
Jak vlny časy jdou za sebou
ty nacházíš a ztrácíš
věci vztahy zážitky přátele
někdy v sobě máš ticho
jako v kostele
jindy zpěv rokových králů
a tím konvence kácíš
jindy jsi prostou rezedou
co roste nad strží
Buď tichem zpěvem i bylinou
v harmonii
jen takoví naplno žijí...
ZIMNÍ SVATBA
Jiskřící diamanty vloček
na prstenu kulatého rybníka
vlečku závějí nevěsty Zimy
drží družičky sýkorky
Černé ruce stromů se vzpínají
ocelové monstranci oblak
modlí se k faráři Měsíci
s bílou sutanou
My dva náhodní svědci
stvrzujeme svými polibky
že i Zima se může zamilovat
do bledých rukou Slunce
POSLUCHAČKA AUTORSKÉHO ČTENÍ
A básně plynuly andělé nad hlavou
její zavřené oči bílých lastur
a ztichlé ruce složené do klína
plavé vlasy do půli lopatek zad
a v duši jí ševelil podzimní sad
četla raději Jesenina než Bunina
andělé létali spíš v moll než v dur
věční andělé s hlavou popelavou...
DETEKTIVKA
Čtu ráno denní tisk a zase stálé aféry znova
ještě cítím vůni tvého Dioru na podušce
vítr se prohání v sousedově žluté hrušce
nikdo tě neviděl odcházet paní Columbová
Jen zvednu ruku: Á co jsem to ještě chtěl?
Momentíček je to jen běžná rutina
svědek Měsíc viděl jak láska padá do klína
a přece to nebyl souboj dvou bílých těl
Jen něžné splynutí a zatykač svítání snoval
Den na dva uprchlé z věznice Lhostejnosti
už na Bahamách polibků nás Léto něhy hostí
nikdo nás neviděl moje paní Columbová
Všichni se ptají havran pochybností v nich klová
Kde jsi? Všechny důkazy prý svědčí proti tobě
prý ukradla jsi mi srdce můj úsměv v kalné době
jen já vím schováváš se v mém srdci paní Columbová
ZASNĚŽENOU PLÁNÍ
Vinohrad spí pod peřinou sněhu
od západu pruhovaný stíny
zacházejícího bledýho žloutku
slunce
mixér pocitů kvedlá koktejl
Melancholie a Nostalgie
Jdeme tou plání neposkvrněnou
skořápka ledu
nechce v říčce Trkmance povolit
jsem tvůj muž a ty mou ženou
a žádný trable v dohledu
olověná obloha nad námi
pevná deska sololit...
V PAPÍROVÝ KRABICI
Vybírám odpadkový koše
jestli jsou tam nějaký zelený flašky
a třeba nedojezenej vlašák
v obchodě beru i papírový krabice
všechno je pro mne košer
kašlu na to že na mne kolemjdoucí maj
hlášky
sním i do půlky ukousnutej kvašák
a spím ve vybydleným paneláku
u řeky
ukradli mi spacák hrdost i občanku
jsem teď teda pan věčnej Nikdo
asi Ďábel si ted´ dělá škodolibě záseky
a říká: "Teď to máš spočítaný
hošánku
nezůstalo ti ani jedno andělský křídlo
vyhodili tě z práce neměl jsi na podnájem
žena ti zdrhla..."
Tak posedávám na lavičce
igelitku plnou nutnejch zbytečností
a kámoši jsou mí orvaný podzimní
stromy
slyším náhle zvonit zvony a hrát smyčce
někdo mi protřepává mý starý kosti
a říká: "Vzbuď se Tommy!!!"
Mnu si oči
a koukám do matnýho slunce
co je lampa ledka
nějaká ženská se kolem mne točí
a kolem krku zlatej řetízek
co váží víc než čtyři unce
a říká:" Něco se ti zdálo teďka
"Pojď si dát kávu s mlékem sendvič
a pomerančový džus..."
Vysoukám se ze satenovýho povlečení
a vím že ten sen byl na mou pýchu lékem
třebaže je pryč
s namyšlenými péry pávů
je teď už šlus...
NĚCO O JARU
Máš z pleti hebkou plyš
a už něco o lásce víš
tenká jako proutek
vrby
nepřijde si floutek
na tebe s milostnými
drby
Hledáš ryzí lásku
s hloubkou řeky Ohře
slova s lehkostí
bělásků
a hlavně aby ti s ním
bylo dobře...
|
