na další stranu
Oldřich Damborský
Z DÁVNÝCH ČASŮ
Asfaltka žhne
nedaleko kříže
pod benzinkou
Osud naše příběhy
jako kmín v rukou mne
a rozbíjí mříže
trablů
každou chvilku
Obilí se v žáru
jako moře vlní
a kloní své klasy
Lokálka ubírá
v zatáčce páru
a projíždí
Rasovnou mezi trním
Přichází sladké
prázdninové časy...
DÁVNÁ LÁSKA
Bobule nabobtnávají
obilí je posečeno na ježka
copak asi dělá láska Anežka?
Jen rýhy vrásek přibývají
a zemská tíha je přetěžká.
A přece je krásnou zralou ženou
jež prošla peklem i nebem
smutná i doufající jako bohyně Hoebe
a dobré srdce v ní jistě stále tepe
NOC KOSTELŮ
Zní noční zvon
ve věži kostela
v němž byl skrytý On
nad hlavou anděla
Sešli jsme se uctít
jeho věčnou památku
toho jež měl v srdci cit
a nebyl podoben pozlátku
Hrají klávesy a kytara
tichá píseň klenbou zní
zní Otčenáš modlitba prastará
a rozechvívá naše sny.
Sny o lásce bezbřehé
bez moralizování a falší
klekáme si před tím příběhem
přejde vlna souznění další
Z JEDNOHO BÁLU ROKU 2012
Potkal jsem ji na vesnickém bále
sama v hlučícím davu u stolů
i já byl se svou samotou pospolu
a hvězdy byly poztrácené korále
Pak přišla ke mně s prostou žádostí
abych ji doprovodil k občerstvení
že její bývalý na ni bílé zuby cení
pryč jsou s ním dny plné sladkostí
Doprovodil jsem ji ke stánku
koupil ji kofolu a bok po boku
šli jsme zpět do světa víry i úskoků
Náhle vzala do své ruky mou ruku
setkala se poraněná křídla andělů
láska je nejkrásnější ze všech údělů
SOKOL NAD DÁLNICÍ
Viděl jsem sokola kroužit
nad dálnicí
co asi sledoval ostrý zrakem?
Snad myšku na krajnici
nebo se pozastavil
nad uhánějícím náklaďákem
- trackem?
Viděl jsem sokola
nad dálnicí
rozepjatá křídla kroužící
v proudu horkého vzduchu
snad se jen podivoval
nad těmi proudy vozů
Kam se řítí? říkal si asi v duchu
za čím se ženou plahočí
ty šňůry náklaďáků
když já tu mám závrať
na očích
jsem volný a bezstarostný
bez řidičáku
Viděl jsem sokola
nad dálnicí
jež viděl ty vozy jen jako
čárky v mlze
a první hvězdu Večernici
a mrak jež začal
kapkami slzet...
|
