Alžběta Petráňová

STALO SE NÁHODOU…

Z pouličních lamp
skrz bzukot starých časů
skrz déšť bubnující o asfalt
přiškrcené světlo vysílá:
S. O. S.

Kráčím přes zmoklé město,
a hodinky,
pouto s přítomností,
sčítají mé kroky
s nádechy a tepy,
zbylých vzpomínek.

Zastavily se.
Ciferník
se zdviženým prstem,
ukázal směr.

Černý asfalt
osychá v ulici,
kde jsme hráli zvonkohru.
Jemný cink
a zbyl jen průvan
na holém zápěstí.
Neprší.
Odešel vážený závažím.

Ostatní tvorba Alžběty Petráňové publikovaná v Divokém víně:
DV 143/2026: O ničem a další
DV 142/2026: Modré světlo a další