na další stranu
Oldřich Damborský
MÁJOVÁ SOBOTNÍ NOC
Zelené obilí září svojí aurou,
hvězdy jsou neskonale blízko,
říkáš mi, že jsem tvoje šťístko
Měsíc je třetí oko Minotaurů.
Sedíme na balkóně a vstřebáváme
tu jasnou chvíli jako lomikámen,
vůbec nemyslíme, že bude Ámen
s naší láskou, jen slova kolíbáme.
NA CHORVATSKÉ PLÁŽI
Jdou dva tučnáci
po chorvatské pláži,
slunce praží
oni v černých fracích.
Motýlka pod krkem
a kape jim ze šosu,
turisté dali se úprkem
nachoví jako maso lososů.
Tu jde lední medvěd,
že by si dal eskymo,
má však jen kun devět
a tak pláče jako mimino.
A sněhulák s nosem mrkve
dal by si multivitamin,
dá za to knoflíky uhlí ani nemrkne,
pošilhává však po lahvích vín.
Může za to ozónová díra
v tom je zakopaný pes
a taky nějaký nafrněný Míra,
co kopal kdysi za Pětipes.
KDYŽ DOZRÁLY HROZNY
Dozrály hrozny, úpí pod presem,
však dávají jen sladký mok,
podzim do trpkých mlh zase oděl se,
jako pápěří je lehký tvůj krok.
Mnu mezi prsty tvá ňadra jako šípky
a na ostny tvých slov nedbám,
první mrazík lisuje tvé oči plané trnky
a sladkotrpce chutná lásky sudba.
Říkám: Med i šťovík je ta věčná milostnice,
co vábí nás snad od dob Evy,
zasahuje rozum, srdce, duši i plíce
a zda bude opojný i náš konec, nikdo neví...
(...jako to víno...)
ČTYŘVERŠÍ
Kachny divoké se vstřeleným čipem
poplašeně vzlétly nad hladinu
a já střelený zlatým Amorovým šípem
schovávám se s tebou pod vrbou v modrém
stínu...
...
Isabela Duncanová nechala vlát šál ve větru
a ten se jí zapletl do automobilového kola,
nikdo neví, kolik ještě bude mít na tachometru
života najeto a kdy může "Vyhrál jsem!" zvolat.
...
Život se měří činy a ne délkou, řekl Seneca,
mladí mají před sebou věčnost, staří vteřinu,
miláčku, obejmi mne, ať držím v pěsti tu vteřinu,
říká mladá, zralá, plachá, výřečná i koketa...
...
Láska je vozík na tobogánové dráze
jen málokdo ví, kde se právě nachází,
jestli je to ta horní nebo spodní fáze,
však úsměv nemluvněte mne provází...
...
Léto je léto, je léto, je léto, je léto, je léto,
jinak by se mohlo zvát a přece by slunce hřálo,
nahý paty, chladná hladina, stačí přece tak málo,
ještě neházej srp do žita,moje malá Markéto.
PŘÁTELSTVÍ II
Vločky jsou jen zmrzlé kapky,
Budvar je jen směs pšenice a chmele,
zamilovanost jen na očích duhové klapky,
krásné missky jen retuš v magazínu
Quelle,
ale přátelství
mezi mužem a ženou
je osmý div světa
balancující
na špičce
Cheopsovy pyramidy...
SONET O BOUŘI NAD ROVNÍKEM
Nějak jsme časem zmoudřeli
nebo jsme nechtěli další půtky,
teď míváš často pusu do podkůvky
a smuténka už nám neleze do zelí.
Nějak jsme dali lásce pravý smysl,
nebo to nám dala láska sama?
Spolu vydáváme se do neznáma
a v očích nám kvete zářný dobromysl.
Zelený čaj si dávám se sendvičem zrána,
ty malinový s namazaným chlebem,
každé ráno je pro nás modré nebe,
i když nad šedým obzorem kráká vrána
a satelity našly bouři nad rovníkem,
jsi má kalupinka a já tvým snílkem...
ORIGINÁLNÍ
Originál džínsy,
originál whisky,
originál doutník,
originál keksy,
originál mercedes,
originál Picasso.
A kde máš originál lásku,
pane supermanažere?
|
