na další stranu
Oldřich Damborský
CUKRÁRNA V BŘEZNU
Rozbředlá šlehačka sněhu
se rozpouští
v kalným kafi řeky
slunce pojídá
hnědý dort polí
kterého stále neubývá
až hroudy dortu
stačí okorat
Číšnice vrány
nabízejí poslední kousky
rampouchů ledu
do křišťálového toniku nebe
Jak je nám sladko v ústech
a přece nepřibíráme
ani gram
Jen někdo nahoře
točí klikou pokladny
a počítá nám
každý zmarněný krystal
jinovatky...
JARNÍ TÁNÍ
Jazyky prsti vykusují
studenou šlehačku sněhu
kalné vody k moři plují
a řeka vylévá se z břehů
Kry skřípavě pukají
jako kaštany v ohni
beránci oblak se opékají
na slunečním ohni
Jedle shodily svou bílou pelerínu
a zasvitly zelenou nadějí
schovávám se v jejich stínu
cítím že život mám raději...
JARNÍ STROMY
Stromy se třely
větvemi o sebe
jako v bystřině pstruzi
a za šupinami větví
se jizvily pupeny odříkání
Včely se sletovaly
vysát ranky procitnutí
Opodál stál
rozevlátý Kristus
a zdravil
své následovníky...
JARNÍ PŘÍSAHY
Krajina zvroucněla
pod paprsky slunce
jako právě polaskaná žena
ještě ji bodá strniště
smrků
a ostrá vůně kolínské
nevěrného vánku
Rozhozené nedbalky sněhu
dávno sesbíral
všudypřítomný vítr
a na nahé pláni
se tyčí
dvě jablůňky k obloze
a Vesna nás vábí
zelenýma přimhouřenýma
očima listí
a my přísaháme
že se pro ni
staneme lepšími...
VOLNÉ PŘEDSTAVY PRVNÍHO DUBNA
Vůně květů planých trnek
zaprášená cesta mezi vinohrady
ladný pohyb běžících srnek
oblaka velká jako královské hrady
Slunce jako rozkvedlaný žloutek
bílek se vlil do květů meruněk
pupeny se nalévá každý proutek
vánek je touhy malý pohůnek
A zpívat by se chtělo
něco krásného a beze slov
mít z peří a větru ptačí tělo
jemnost skřivanů a moudrost sov...
VE SKLENĚNÉ OBLOZE
Mraky plují jako chomáčky vaty
pistáciové lístečky se derou k vrcholu
rozevláté slunce vyšlo vraty
za sebou sluneční slámy plnou stodolu
V zelených borovicích zpívají drozdi
plané třešně se halí do květu
kdo se v dychtivých polibcích zpozdí
ten je těžko vymámí na létu
Káně ve skleněné obloze krouží
po spirále nespoutaného života
každé plyšové srdce touží
hebce být milováno a milovat
DEVÁTÁ VLNA
Rozhodila jsi na polštář vlasy
jako osudovou devátou vlnou
svět rozkvetl do krásy
láska je věcí nepovinnou
ta devátá vlna se ke mně vrací
a pěna tvého těla mne omílá
až k tobě dolétnou ranní ptáci
řekni jim že jsi má milá...
MLADÉ AUTORKY
Krásné mladé autorky
jsou voda na mlýn
žárlivosti básnických manželek
v moři vášně vyvěšeny
černé praporky
hustý plačící splín
bys mohl nalévat do sklenek
pak řinčí zbraně křiku
mlčí harmonie těl v a duru
a to jsi ji udělal
jen korekturu
POKAŽDÉ
Pokaždé
když cítím
jak motýlek závrati
spustil i na mě
namodralý pel štěstí
vykřiknu: „Teď!!!“
vykřiknu datum a hodinu
a vyrazím ten čas
do blankytného nebe
SETBA
Zasadil jsem pohled -
vyrostl tvůj úsměv
zasadil jsem pohlazení -
vyrostla tvoje něha
zasadil jsem polibek -
vyrostla naše láska
|
