na další stranu
Oldřich Damborský
Milý pane Hessi, zdravím Vás z vinařských Bořetic, ze svého domku na Hlinikách. Přiznám se, že až dneska jsem dočetl všechny příspěvky a aktualizace v Divokém vínu.Ale zato jsem se od nich neodtrhl, až jsem je celé přečetl.Snad takovou kvalitu ještě neměly, či se mi to jen tak připadá. Kdoví, rozhodně jsem si báječně početl a zpestřil si prosincové pohodové odpoledne.No a ty krásné obrazy pana Zábranského, kterého obdivuji a jehož poetické obrázky jen umocnily výborné verše. Nevím, koho vyzdvihnout, tentokrát se mi zdálo vše dobré. Posílám Vám několik "svých" básniček a zase se omlouvám, že je neposílám ve Wordu. Takže jen asi deset básniček, snad to nevadí. Posílám Vám Péefku 2010, kterou jsem napsal do "svého" bloku jako první a také Vám přeji mnoho zdravíčka nejen do Nového roku, podle kterého se vše odvíjí. A také štěstí a pohodu spolu s přáním stále dobrých nápadů při vašem psaní a ještě mnoho babyboxů, aby ty miminka měla šanci k plnohodnotnému životu... srdečně Olin (Tentokrát zase bez interpunkcí)
HARMONIE KLIDU (P.F.2010)
Hluboce milovat člověka
jako je hluboká tůň v lužních
lesích
zelené větve naděje mít v hlavě
kdesi
třebaže blankyt oblohy
se někdy v ocelovou šedou
stéká
Zasít semínko úsměvu
a sklidit žlutý květ lásky do klopy
houževnatostí odrazit
všechny potopy
v bílém šatu volavek
jít si pro něhu...
PRÁVĚ JSI ODEŠLA
(Jarmile)
Právě jsi odešla
a zůstala po tobě vůně tvého smíchu
a barva tvých dotyků
Právě jsi odešla
a chladný vítr se prohnal po balkóně
já hledám na obloze
hvězdy tvých očí
Je zataženo a ocelové mraky
a mlha staví mezi nás
pláty odloučení
a drobné diamanty zrání
Ale já si v sobě ponesu zkamenělé
vteřiny
nádherné harmonie pravd a závrati
vtisklé jako trilobiti
do tisícileté hlíny
věčnosti
OSAMĚLÝ DUB
Být osamělý dub solitér
v úrodných polích hlučícího
davu
znát svou hudbu poetických
sfér
a mít svéhlavou svou hlavu
O Vánocích
zamávat vrásčitými větvemi
Tomu jenž nás později spasil
ať sklidí lásku
ten kdo lásku zasil
ZÁMEK
Blankytná stěna oblohy
potapetovaná oranžovými květy
v sedmi koupelnách tůní
osm služebných volavek
třináct pohovek mechových břehů
a kněžna Pálava
se vzhlíží
v benátském zrcadle
Mušovských jezer
aby ji ani jediný
vlásek kavylu
nesebral
trubadúr Vítr
INTIMNÍ KRAJINA
Schoulená těla stromů
po bradu skal
s bílým klínem soutěsky
si pohrává březnový blonďáček
Slunce
Je ještě nezkušený
a neví že žena rezonuje slovy
a až pak dotyky
Klíč hozený do suché studně
hradu Děvičky
je rozpůlené srdce
POHANSKO - STMÍVÁNÍ
Vysoko na starých dubech
hnízdí čápi
vysoko si ceníš svoji lásku
nemáš ráda upocené chlapy
tak se voním
fialkami a svou hrdostí
pohansky kleju
na jasný den
neboť se ráda miluješ
jen za letního stmívání
kdy tvé tělo splývá
s pomerančem
oblohy
LOĎKA
Holá pláň azurového jezera času
unavení bílí rackové
tvých paží
nemají kam spočinout do něhy
Jsem daleko
a loďka naší lásky je bez vesel
zapříčená na břehu plném drobných
úkonů.
A převozník Cháron právě odráží
svůj člun od břehu mladosti
Dýky rákosí brousí
podzimní vítr
tak jako dvojsečnou lásku...
VÝKŘIK
Letěl jsem
s okřídlenými pažemi
vstříc
křišťálové nirváně
a bílí ptáci nevinnosti
byly mými přáteli
Letěl jsem
až k rozevláté deltě
tvých vlasů
Po výkřiku racka
rozkoše
jsem se probudil
Sám
na ostrově pelesti
LEDŇÁČEK
Daleko od banketů s šampaňským
a kaviárem
rób od Versageho a hodinek Rolex,
vzduch voní jarem
on si ťukne zobáčkem o hladinu na ex
a v duhovém fraku
stačí mu pár zrnek či moucha zbloudilá,
žít prostě
jako dynastie čínských básníků
nechat proletět v úžasu kolem motýla
znát v lese v překladu tisíce šelestů
tisíce jazyků
METAMORFÓZA
(Přeměna)
Ó kdy se dívka mění v ženu?
Když vztahuje své ruce za sluncem
lásky
když je ovíjena břečťanem
šalebných mužských rukou
a ona se nechá jimi pokorně vést
když její dech
je v zákrytu tisíce šiků samurajů
a jeho srdce vyletí
jako skřivan ze stříbrného
brnění
U MUŠOVSKÝCH JEZER
Víra věřit ve víru vědomostí
vracet vnuknutí vychytralým voayerům
Valorizovat Věstonickou Venuši
Vykotlaným vrbám vrátit význam
Vějíř volavek vysadit ve vesmíru
Verbovat vnuky vyplavených vesnic
Vetkat vous vlka ve vedutu vendety
Vískat ve vlasech vilné venkovanky
Vkloubit vývrat ve výdech vidění
Vlny vyplavují vyžilé vzpomínky...
|
